Uspořádat festival je stále dražší. Hvězdy i stát chtějí své peníze

Dva tradiční letní (převážně) hudební festivaly Sázavafest a Open Air Music Fest Přeštěnice se letos nekonají. Už loni museli fanoušci elektronického žánru oželet Svojšice. Sezona 2024 je přitom třetí regulérní po pandemických omezeních. „Během let 2020 a 2021 se stihla celá branže obrátit vzhůru nohama. A bohužel řada subjektů i jednotlivců skončila. V tom se hudební festivaly neliší od jiných kreativních odvětví nebo gastronomie,“ vysvětluje Jiří Hlinka, výkonný ředitel asociace hudebních festivalů Festas, která sdružuje přes 30 domácích hudebních festivalů.

Když se pořadatelé pustili do postcovidové resuscitace svých akcí, narazili na skokové zvýšení nákladů. V pětiletém srovnání je u řady položek více než stoprocentní. Podle organizátorů například finanční požadavky umělců rostou dvouciferným tempem. „To nebylo možné dorovnat příjmy, hlavně ze vstupného,“ dodává Hlinka. Z květnového průzkumu asociace Festas mezi 14 velkými festivaly vyplynulo, že zatímco celkové náklady stouply meziročně v průměru o 20 procent, vstupné podražilo o 10 procent.

Například Rock for People, který se už několik let koná v půlce června u Hradce Králové, měl letos nejdražší ročník, když podle propočtů organizátorů vyšel téměř na 200 milionů korun. Rozpočet narůstá každým rokem. „Snažíme se laťku posouvat každým rokem výš, a to jak v rovině umělecké, tak kvalitou zázemí a všech doprovodných aktivit. To má na výši rozpočtu zcela zásadní vliv,“ říká šéf festivalu Michal Thomes.

Přetahování o drahé hvězdy

Druhá věc je to, co organizátoři zaplatit musí. „Některé zahraniční kapely, které jsme měli na RfP již v minulosti, stály teď až třikrát víc,“ dodává Thomes a přidává porovnání: za jedno vystoupení nejdražších kapel by bylo možné pořídit si pěkné bydlení v Praze. Obejít se bez takzvaných headlinerů, mezi něž na letošním Rock for People patřili třeba The Offspring, The Prodigy nebo Avril Lavigne, ovšem nelze. „Mají pro každý festival neoddiskutovatelný přínos. Každý, kdo přijde, tam jde primárně za hlavní kapelou dne.“

Meziročně vzrostly průměrné náklady na uspořádání velké letní akce o 20 procent, příjem ze vstupného jen o 10 procent.

To potvrzují prakticky všichni, včetně organizátorů Colours of Ostrava, kde jedním z hlavních letošních taháků bude britský zpěvák Sam Smith. „Ceny umělců není možné zveřejňovat, ale jedná se o desítky milionů korun. Vždy jsou jména, která zásadně ovlivní prodej jednodenních i čtyřdenních vstupenek,“ uvádí Jindřich Vaněk, mluvčí festivalu, jehož rozpočet přesáhne čtvrt miliardy korun.

Výrazný růst odměn pro velká jména lze podle expertů vysvětlit snahou dohnat co nejrychleji dvouletý výpadek příjmů z živých produkcí. „Prakticky dva roky byla kvůli covidu celá festivalová scéna zastavená a po této pauze vyjely kapely do světa koncertovat. Všechno, ale opravdu všechno podražilo. Dnes jsme na úplně jiných penězích než v roce 2019. Přesto získat je v konkurenci ostatních festivalů v Evropě bylo náročné,“ dodává Thomes.

Uspořádat festival je drahé. Po covidových peripetiích a vysoké inflaci jsou hvězdy drahé a stát chce větší odvody.

Foto: Midjourney AI

Ziskovost ovlivňuje i počasí a nízká návštěvnost může akci dostat i do ztráty. Podle organizátorů jim ovšem komplikuje festivalové podnikání i stát. Nejde jen o zvýšení DPH od začátku tohoto roku z 10 na 12 procent. Od 1. července přináší zákoník práce novinky u dohod o provedení práce. Vedle větší administrativy nově platí limit, že příjem člověka u jednoho zaměstnavatele nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy a 40 procent, pokud pracuje u vícera zaměstnavatelů. Pokud tento limit překročí, musí za něj zaměstnavatel zaplatit sociální a zdravotní pojištění. „Zvýšené náklady spojené s DPP se nedaly v létě 2023 promítnout do ceny vstupenek na sezonu 2024. U festivalu s produkcí odpovídající 30–45 tisícům návštěvníků to znamená zvýšení v řádu jednotek milionů korun. Samozřejmě v teoretické simulaci, protože taková skoková navýšení si prakticky nikdo nemůže dovolit,“ říká Hlinka. Podle Vaňka z Colours se tak v podstatě stírají rozdíly mezi správou hlavního pracovního poměru a takzvaných dohod.

Hudební festivaly

Zvětšit přes celé okno

Na druhou stranu toto opatření přineslo i silnější dobrovolnictví. „To, co bylo a je běžné v zahraničí, kdy jsou festivaly studenty využívány jako velmi žádaná reference, se rozhodnutím státu bude stávat standardem i v Česku,“ říká Hlinka.

Partneři mají zásadní význam

Pro rozpočty jsou proto klíčoví partneři z řad velkých firem. „Bez nich se festival ufinancovat nedá, dotace jsou pro vyvolené. Například ministerstvo kultury festivaly našeho typu naprosto ignoruje a naopak poskytuje značné sumy jiným festivalům,“ shodnou se Petr Pečený a Pavel Mikez, organi­zátoři festivalu Benátská! s Impulsem.

Pořadatelé akcí populární hudby často vidí, že dotace dostávají jiné žánry, ale ani masová zábava nemusí přijít zkrátka. Například 40 procent výnosů Colours of Ostrava tvoří prodej vstupenek a přibližně tolik i sponzoring domácích partnerů, jako jsou Česká spořitelna, Orlen, T‑Mobile a další. Dále jsou tu příjmy z cateringu nebo stánkového prodeje a podporu z veřejných zdrojů poskytují statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj i ministerstvo.

Podobné je to i u dalších. „U United Islands jsme zhruba v poměru 40 procent dotace, 60 procent sponzoring. U Metronome Prague jsou procenta: 50 vstupné, 10 dotace, 40 sponzoring,“ říká David Gaydečka, organizátor těchto dvou pražských festivalů.

Přínosy z turistiky jsou významné

Proto lidé z pořadatelských agentur poukazují na dopad takových akcí na ekonomiku daných míst. Podle agentury Czech Tourism přinese Colours of Ostrava do regionu téměř miliardu korun, z toho přibližně 190 milionů je odvedeno státu v podobě DPH nebo nepřímých daní. Celkový dopad na HDP v regionu je přibližně 280 milionů, zisky podnikatelů v místě činí 68 milionů. Třeba průměrná cena za pokoj o běžném letním víkendu se v Ostravě pohybuje mezi 2500 a třemi tisíci korunami. Během festivalů Beats for Love a Colours of Ostrava se zvyšuje na cca sedm tisíc.

Největší dopad mají akce s mezinárodním přesahem jako karlovarský filmový festival, koncert Eda Sheerana v Hradci Králové nebo festival Beats for Love. „Kulturní události typu hudební a filmové festivaly, koncerty klasické a moderní hudby, včetně koncertů domácích i zahraničních hvězd, mají významný ekonomický dopad. A to nejen v době konání dané akce, ale také pro propagaci Česka jakožto destinace, která stojí za návštěvu,“ upozorňuje František Reismüller, ředitel České centrály cestovního ruchu. Czech Tourism proto podle něj spolupracuje s pořadateli. Zahraniční návštěvníci těchto akcí obvykle přijíždějí na více dní, roste zájem o ubytovací kapacity a další služby.

„Ekonomické dopady jsou pozitivní, a to hlavně v případě festivalů, které jsou v celorepublikovém měřítku unikátní. Pozitivní dopad je způsoben větším zájmem o ubytovací služby, ze kterých plynou přímo municipalitám poplatky. Ty jim mohou v případě těch největších vícedenních akcí přinést vyšší statisíce až nižší jednotky milionů korun,“ říká Tomáš Cverna, analytik společnosti XTB.

Bez partnerů se festival ufinancovat nedá. Někde tvoří sponzoring až 60 procent příjmových položek.