Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainAmerický podnikatel Bryan Johnson denně polyká přes 130 pilulek různých preparátů, spí ve speciální komoře, nosí masku na podporu růstu vlasů, nechodí na slunce a obsedantně sleduje desítky „biomarkerů“ svého těla. Jeho syn Talmad mu navíc několikrát daroval vlastní plazmu. Jak Bryan Johnson pravidelně říká, cílem tohoto snažení není jen žít o pár let déle. Jde mu o to, žít navěky.
Způsob, jakým se toho snaží dosáhnout, je bezpochyby výstřední a také nesmírně drahý – za ozdravné a život prodlužující procedury utrácí ročně zhruba dva miliony dolarů. Prodloužit si život lze ale i podstatně jednoduššími a také levnějšími metodami. Co vše je tedy zapotřebí dělat pro to, aby člověk žil déle? A jaká je šance, že se lidé budou běžně dožívat stovky?
Proč se často dožijí stovky kuřáci, a ne sportovci
Století lidé, kteří byli dříve považováni za vzácné, se stali v posledních letech relativně běžným jevem. Jsou dokonce nejrychleji rostoucí demografickou skupinou světové populace – jejich počet se od 70. let 20. století každých deset let zhruba zdvojnásobuje. Jestliže v roce 2022 takových lidí žilo po celém světě dle odhadu OSN necelých 600 tisíc, v roce 2050 jich už má být na 3,7 milionu.
Infografika
Pokud se ale chcete zařadit do této věkové skupiny, budete potřebovat nezbytnou pomoc od svých předků. Jak se podle vědců ukazuje, zatímco dožití se 80, nebo dokonce 90 let máme do značné míry pod kontrolou, to, zda se dočkáte stých narozenin, záleží mnohem víc na vaší genetice. Třeba na tom, jakého jste pohlaví. Vyššího věku se dožívají ženy, což může být dané jejich vyšší biologickou odolností vůči nemocem díky vlastnictví dvou chromozomů X.
Ani s dobrými geny a s výhodou ženského pohlaví ale dosažení stovky není vůbec snadný úkol. Dánský molekulární biolog Nicklas Brendborg ve své knize Medúzy stárnou pozpátku například odhadl, že přežít od 93 do 100 let je stejně těžké jako dožít se od narození do 93 let.
Na délce života se podle vědců podílejí naše geny asi z 25 procent a ze 75 procent naše životní prostředí a životní styl. Ve stáří se ale tento poměr obrací.
Celkově se vědci domnívají, že na tom, jak dlouho žijeme, se podílejí geny asi z 25 procent a ze 75 procent naše životní prostředí a životní styl. Když se ale lidé blíží stovce, začnou se tato procenta obracet. Svědčí o tom studie, které odhalily, že mnoho lidí s výjimečně dlouhým životem nemá zdravější návyky než průměrný člověk.
Například Jeanne Louise Calmentová, která se dožila 122 let a byla tak nejdéle žijícím známým člověkem, po 96 let života kouřila, denně pila alkohol a pravidelně se přecpávala čokoládou. Přesto tito lidé žijí déle a mají nižší výskyt nemocí souvisejících s věkem, jako jsou například srdeční choroby, rakovina a demence.
Souvisí to s tím, že mají často některé speciální varianty genů, které jim pomáhají vyhnout se nemocem a žít déle. Mnohé z genů vedoucích k vysokému věku dožití jsou velmi vzácné, pravděpodobně se vyskytují u méně než jednoho procenta populace (ne náhodou se podobně malé procento lidí dožívá 100 let).
Podle odborníků neexistuje také jen jeden jediný gen, který by poskytoval ochranu před stárnutím a všemi nemocemi souvisejícími s věkem. Je pravděpodobné, že jich jsou stovky. Jenže zároveň platí, že i tyto geny jsou ovlivněny naším chováním a prostředím, ve kterém žijeme. Genetika nám sice na začátku života rozdala karty, je ale na nás, abychom s nimi hráli.
Existují přitom vcelku jasné zásady, jichž se musíte držet, abyste tuhle hru hráli dobře a byli co nejzdravější, nejaktivnější a nejproduktivnější a zároveň žili déle. Klíčem k tomu, abyste se dožili co nejvyššího věku, je zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita a také správný životní styl.
Správná výživa
To, co jíte, má přímý vliv na buňky ve vašem těle – což má zase vliv na dlouhověkost. Zdravá strava poskytuje buňkám životně důležité zdroje energie, díky ní fungují tak, jak mají. Když budete jíst správné potraviny, podpoříte imunitní buňky, které mají za úkol chránit tělo proti infekcím a dalším zdravotním hrozbám, ochraňují i ostatní buňky před poškozením a také pomáhají tělu opravovat nebo nahrazovat poškozené buňky.
Rostlinné potraviny mají vysoký obsah antioxidantů, jako je betakaroten, lykopen a vitaminy A, C a E, které chrání buňky před poškozením.
A co že tedy jsou ty zdravé potraviny? Zdá se, že je to především rostlinná strava. Studie publikovaná v časopise JAMA Network Open zjistila, že ženy, které nejvíce dodržovaly rostlinnou středomořskou stravu, která klade důraz na zeleninu (kromě brambor), ovoce, ořechy, celozrnné obiloviny, luštěniny a ryby a minimalizuje červené a zpracované maso, měly o 23 procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakýchkoli příčin než ženy, které tento stravovací vzorec nedodržovaly.
Infografika
Je to zřejmě díky tomu, že rostlinné potraviny mají vysoký obsah antioxidantů, jako je betakaroten, lykopen a vitaminy A, C a E, které chrání buňky před poškozením. Vyhnout by se lidé naopak měli stravě s vysokým obsahem cukru, nezdravých tuků a zpracovaných potravin, která může způsobit, že buňky v celém těle jsou náchylnější k poškození a mohou fungovat špatně. Což může následně vést například ke zvýšenému riziku infekcí, rakoviny, zánětů a chronických onemocnění, jako je cukrovka, kardiovaskulární problémy a obezita.
Dostatek pohybu
Množství studií ukazuje, že k vyšší dlouhověkosti přispívá také pravidelná fyzická aktivita, a to díky mnoha pozitivním účinkům, které má na organismus. Když se lidé dostatečně hýbou, mají silnější srdce, plíce i svaly a zdravější váhu. Větší aktivita tak může mimo jiné snížit riziko infarktu, mrtvice a cukrovky. A také zlepšit vaši rovnováhu, což je podstatné zejména ve stáří, kdy je pád a následná zlomenina často počátkem rychlého chřadnutí těla i duševního stavu.
Základní otázka tedy zní: Kolik fyzické aktivity potřebujete, abyste si udrželi zdraví a žili déle? Světová zdravotnická organizace doporučuje pohyb minimálně 30 minut střední intenzity pětkrát týdně, nebo alespoň 20 až 25 minut pohybové aktivity vysoké intenzity třikrát týdně. Přičemž střední fyzická aktivita zahrnuje chůzi, posilování a cvičení nižší intenzity. Mezi intenzivní cvičení pak patří běh, jízda na kole a třeba plavání.
I v případě pohybu ale zřejmě platí „všeho s mírou“. Jedna nedávná studie na finských dvojčatech zjistila, že ti, kteří cvičí mírně, jsou biologicky mladší než ti, kteří necvičí vůbec. Co je ale zarážející, byli biologicky mladší rovněž v porovnání s těmi, kteří cvičí hodně. Zdá se tedy, že superzdatní sportovci nemusí nutně žít déle.
Jaký životní styl pomáhá
Vedle zdravé stravy a dostatku pohybu hrají roli v délce dožití i další naše životní volby. Pokud například kouříte, poškozujete funkci svých plic, zdraví srdce, kůže a ústní dutiny a zvyšujete riziko vzniku rakoviny. Jak zjistila jedna studie, když nekouříte, snižujete riziko předčasného úmrtí o 29 procent.
Nadměrné užívání alkoholu zase zvyšuje riziko poškození jater, rakoviny a vážných úrazů. Může narušit váš imunitní systém a vést k depresím. Nedostatečný spánek může pro změnu časem zvýšit riziko chronických zdravotních problémů, které ovlivňují vaše srdce, mozek, plíce či imunitní systém. Množství spánku se u jednotlivých lidí samozřejmě liší, ale většina dospělých by se měla snažit spát sedm až devět hodin denně.
Infografika
Podstatné je také trávit čas s přáteli a známými. Rozsáhlá studie na 28 tisíci lidech jasně doložila, že častější společenská aktivita byla spojena s výrazně delším přežitím. Platilo, že čím častěji se lidé stýkali s ostatními, tím větší byla pravděpodobnost, že budou žít déle. Jak ostatně ukázala jedna nedávná studie, lidé, kteří zažívají sociální izolaci, mají o 32 procent vyšší riziko předčasného úmrtí z jakékoli příčiny než ti, kteří sociální izolaci nezažívají.
K dlouhověkosti může přispět i způsob, jakým nahlížíte na svět. Dvě nedávné studie zjistily, že optimismus je spojen s delší délkou života u žen z různých rasových a etnických skupin a s lepším emočním zdravím u starších mužů. Pozitivní myšlení může mít evidentně silný vliv na to, jak dlouho člověk žije.
Štěstí se neměří na roky
Stojí ale honba za delším životem vůbec za to? Jak ukázal nedávný výzkum Mayo Clinic, lidé na celém světě sice v posledních letech žijí déle, ale ne nutně zdravěji. Studie 183 členských zemí Světové zdravotnické organizace zjistila, že v letech 2000 až 2019 se věk dožití prodloužil u žen o necelá dvě procenta a u mužů o 3,3 procenta. Ovšem průměrný celosvětový rozdíl v délce života oproti věku prožitému ve zdraví (jde o subjektivně určovaný indikátor, který udává, jak dlouho žijí obyvatelé dané země bez dlouhodobého zdravotního omezení) se oproti tomu ve sledovaném období zvýšil o 13 procent na 9,6 roku. Část života, kterou na jeho konci strávíme se zdravotním omezením, se tedy prodloužila výrazně víc než celková délka života.
Delší život zkrátka nemusí vždy znamenat spokojený život. Poslední roky života mohou být poznamenány chronickým onemocněním a ztrátou nezávislosti. Nejde ale jen o fyzické problémy, podstatný je také sociální rozměr. Ztráta blízkých v průběhu let může vést k hluboké osamělosti. Rodinné vazby mohou být napjaté a přátelé se postupně vytrácejí. V době, kdy dosáhnete věku 100 let, se můžete ocitnout v omezeném, nebo dokonce neexistujícím sociálním kruhu.
V závodě o dlouhověkost někdy zapomínáme na zřejmou věc: štěstí se neměří počtem prožitých let, ale kvalitou okamžiků, které tvoří život. Jak ostatně zdůrazňují mnozí filozofové a psychologové, důležité je pěstovat štěstí prostřednictvím obohacujících zážitků, hlubokých mezilidských vztahů a pocitu přínosu pro společnost – což je mnohem více než pouhé sčítání let života. Stručně řečeno, žít lépe je o dost důležitější než žít déle.
Místo honby za stým výročím by možná bylo moudřejší přehodnotit naše priority. Možná je načase vrátit se k základům: vychutnávat si drobné radosti každodenního života a přijmout fakt, že naše pozemské putování má z definice svůj konec. Od honby za věčným bytím nás může osvobodit jednoduchá pravda – hodnotu života neurčuje počet odžitých let, ale způsob, jakým je prožijeme.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
