Zhruba od poloviny příštího roku začne v celé EU platit nová povinnost pro firmy – zajistit, aby jejich zaměstnanci dostávali za stejnou práci i stejnou odměnu. A případně umět rozdíl vyargumentovat. Podle odhadů odborníků na odměňování to aktuálně nesplňuje více než polovina tuzemských společností. Ty by se tak měly připravit na zvýšené náklady na dorovnání mezd a také na hrozbu žalob ze strany zaměstnanců, pokud to neudělají.

Povinnost dát každému zaměstnanci srovnatelnou odměnu se přitom bude od června 2026 týkat nejen velkých společností, ale i těch středních a malých. A právě ty se v odměňování často řídí spíše intuicí než objektivně nastaveným modelem. Česká podoba pravidel vycházející z evropské směrnice zatím ale není jasná a může se v řadě detailů lišit. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že návrh příslušného zákona by měl jít do připomínkového řízení v létě. 

Tuzemské společnosti by si podle odborníků měly každopádně už teď udělat představu, zda své lidi odměňují férově, a případně nastavit pravidla, aby tomu tak bylo. Dosud se v souvislosti se směrnicí mluvilo hlavně o povinnosti firem nad 100 zaměstnanců měřit a cíleně snižovat takzvaný gender pay gap, tedy neopodstatněný rozdíl v odměňování mužů a žen, transparentnost odměňování se ale bude týkat všech. 

„Vzhledem k náročnosti požadavků směrnice je nutné začít ihned. Čekat na finální podobu české legislativy je riskantní – firmy tak mohou přijít o možnost včas upravit mzdy, narovnat rozdíly a zavést transparentní systém odměňování. Tím se vystavují riziku sankcí a zpětnému dorovnání mezd,“ vysvětluje Tomáš Jurčík, ředitel Comp & Ben Asociace, která se specializuje na odměňování zaměstnanců ve firmách.

Podle asociace nesplňuje požadavky směrnice více než 60 procent firem. V praxi se ale na novinku zatím připravují spíše jen ty velké – například speciálními audity odměňování. 

Jednou z nich je Česká spořitelna, zaměstnávající přes devět tisíc lidí. Ta si audit odměňování nechala udělat už před dvěma lety. Své lidi rozřadila na odpovídající pozice, u každé popsala náplň a podmínky práce a kritéria pro odměňování. Ukázalo se, že na řadě srovnatelných pozic skutečně sedí různě placení lidé. U některých měla rozdíly objektivně doložené například výkonem či schopnostmi, někde ale takový argument chyběl. Podle mluvčího Filipa Hrubého začala společnost rozdíly už postupně dorovnávat. 

Dnes zaměstnanci možnost srovnání výše svých příjmů většinou nemají, nanejvýš když si o tom kolegové řeknou. To se ale podle loňského průzkumu personální agentury Hays děje jen asi u 12 procent zaměstnanců. 

Příští rok dostane zaměstnanec právo na informaci, kolik v průměru na mzdách a dalších benefitech dostávají kolegové na srovnatelné pozici. S tím, jak se budou jednotlivé složky odměny za práci přesně naceňovat, má přijít právě ministerstvo práce v návrhu zákona.

Na výplatní pásky konkrétních jednotlivců každopádně nikdo neuvidí, vždy má jít o průměrný údaj. Firma ho musí poskytnout žadateli do 30 dní. Pokud dotyčný zjistí, že bere výrazně méně než kolegové, bude mít následně právo požadovat zdůvodnění.

Toto pravidlo se bude týkat všech firem bez ohledu na počet zaměstnanců a zahrnovat bude i „dohodáře“. Povinnost poměřovat výši mezd se nicméně netýká OSVČ, které pro firmu pracují. To může podle odborníků přinášet riziko ještě většího využívání švarcsystému než dosud. 

Na možné dopady povinného informování o průměrné mzdě ukazuje podle advokátky poradenské společnosti E&Y Kateřiny Suchanové případ řidiče České pošty z Olomouce. Ten se ohradil, že za stejnou práci bere o 3500 korun méně než jeho kolegové v Praze, což odporuje zásadě zákazu diskriminace v zákoníku práce. Případ dotáhl až k Nejvyššímu soudu a ten mu dal loni na podzim za pravdu. Odmítl přitom argument pošty, že v regionech jsou nižší náklady na život než v metropoli, a tedy i vyšší ochota pracovat za nižší mzdy. Státní podnik teď musí řidiči peníze zpětně doplatit. Aktuálně běží vlna dalších 200 žalob pracovníků pošty, kteří požadují to samé. 

„Směrnice otáčí důkazní břemeno na stranu zaměstnavatele. Zaměstnanci se nebojí k soudu chodit. Judikáty ve věcech nerovného zacházení, ukončování pracovního poměru většinou daly za pravdu zaměstnanci,“ říká Suchanová.

Firmy by se podle odborníků měly co nejdříve udělat v systému odměňování pořádek. „Bez jasně nastavených pravidel odměňování nelze prokázat férovost mezd – ani kdyby byla firma sebevíc spravedlivá a zaměstnanci spokojení. Je to jako říct daňové kontrole, že daně poctivě odvádím, ale účetnictví si nevedu, protože daně platím intuitivně,“ říká Jurčík. 

A měly by s přípravou začít co nejdřív. „Pokud máte rozdíl u desítek pozic, nesrovnáte to z měsíce na měsíc, musíte udělat akční plán. Firma na to potřebuje alokovat prostředky a proces plánování rozpočtů ve firmách je jednou za rok – začíná v červnu, případně v září,“ říká Andrea Linhartová Palánová, šéfka lidských zdrojů a rovného odměňování v poradenské společnosti PwC.

Například Plzeňský Prazdroj si nechal dobrovolně audit odměňování udělat už v roce 2022. „Zkoumali jsme případy s rozdílem v odměňování mužů a žen a v následujícím roce jsme při pravidelné revizi mezd měli speciální rozpočet na dorovnání neodůvodněných rozdílů. Ty další eliminujeme postupně, posledním několika lidem na seznamu přidáme o něco víc letos,“ vysvětluje manažer odměňování Prazdroje Martin Hruška. Pivovar patří pod japonskou skupinu Asahi a zaměstnává 2200 lidí. Průměrný příjem na nemanažerských pozicích dosáhl loni 54 600 korun.

Podle Hrušky ale v souvislosti se směrnicí nepůjde o automatické navyšování na průměr na dané pozici. „Že má někdo pozici názvem stejnou jako kolega, neznamená, že dělá stejnou práci – hodnotí se i kvalita a výkon. Stejně tak když bude někdo nad průměrem, neznamená to krácení peněz,“ upozorňuje. 

Ani v případě gender pay gapu nepůjde jen o formalitu. Pokud bude rozdíl ve firmě větší než pět procent, firma bude muset se zástupci zaměstnanců, například s odbory nebo se speciálně zřízenou skupinou rovného odměňování, věc projednat a dohodnout se na nápravě, aby se číslo dostalo pod vymezenou hranici. Protože k těmto rozdílům ve mzdách často dochází u žen, které se vrací z rodičovské dovolené, řada nadnárodních firem už teď problém preventivně řeší tím, že matkám indexuje mzdy stejně jako zbytku zaměstnanců, takže po návratu automaticky berou víc.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.