Podstatným prvkem mezinárodních vztahů se stává síla. „To se ukazovalo už před ruským vpádem na Ukrajinu. Útok vše urychlil a zvýraznil, tendence k takovému vývoji tu však byla už dřív,“ říká politický geograf Michael Romancov z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově. Proto budoucí svět nebude jen konkurenční, ale vysoce konfrontační, a pokud Evropská unie nebude jednotná, stane se její území šachovnicí pro hry velmocí. Problémy ale bude mít Západ jako celek: v rozvojovém světě, který například i rusko‑ukrajinskou válku chápe jako regionální konflikt, a nikoliv jako boj mezi dobrem a zlem, sílí nespokojenost s dnešním mezinárodním uspořádáním. Především pak s tím, co se označuje za „American leadership“, americké vedení. Romancov v rozhovoru rovněž hodnotí šance na poválečnou obnovu Ukrajiny, vysvětluje, proč Rusko zůstává velmocí, a předvídá nelibost Číny a Indie s tvrdým prosazováním amerických zájmů Donaldem Trumpem.
Donald Trump začíná s Vladimirem Putinem jednat o Ukrajině. Co si od takových jednání slibovat?
Avizované setkání v Saúdské Arábii v tuto chvíli nelze přeceňovat ani podceňovat. Američané zatím stále modifikují svou pozici a o té ruské zatím není známo nic víc než to, že Moskva stále deklaruje nezbytnost přijmout veškeré její požadavky. V tento okamžik není důvod, aby na to Washington přistoupil. Jednoznačně to odmítá Kyjev a má podporu jak z Bruselu, tak, a to je důležitější, z Paříže a Londýna. Domnívám se proto, že můžeme očekávat přesnější definování pozic a případně naznačení „ústupových koridorů“.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později