Patříme na Netflix. Za tři roky bychom tam měli udělat stomilionový deal

Oktagon má za sebou snový rok. Organizace pořádající utkání v bojových sportech, kterou založili Pavol Neruda a Ondřej Novotný, úspěšně expandovala do Německa, kde uzavřela smlouvu s RTL, na české poměry přelomovou. Na svůj turnaj v MMA (mixed martial arts – disciplína kombinující různé techniky boje) přilákala na frankfurtský fotbalový stadion 59 tisíc fanoušků. Nikdy jich na bojové sporty nikde ve světě nepřišlo víc. S Pavolem Nerudou, spolumajitelem slovenské společnosti Neruda Production, která vlastnicky stojí za Oktagon MMA, jsme si povídali o plánech do budoucna i o tom, proč se nevydařila expanze do Velké Británie a jak to Oktagon, který byl do té doby zvyklý na úspěch, proměnilo.

Jaký byl pro Oktagon loňský rok?

Dokázali jsme masivně expandovat v Německu, uspořádali jsme dva obrovské turnaje na velkých stadionech. No a na konci roku se nám navíc povedlo uzavřít přelomovou smlouvu s RTL na vysílací práva celého univerza Oktagonu včetně zápasů, magazínů a dalšího obsahu. Takže to byl naprosto fantastický rok, nejlepší v historii Oktagonu, byť to na jeho začátku tak optimisticky určitě nevypadalo. Tehdy jsme se ještě potýkali s nepovedenou expanzí ve Velké Británii, která nás stála strašné množství energie i peněz.

Už jste zmínil, že se vám povedlo uzavřít smlouvu s RTL. Jak těžké to bylo a jak se to vlastně přihodilo?

Těžké to bylo velmi. Jsou to zkušení mediální manažeři, RTL je koneckonců druhý největší mediální dům v Evropě, navíc jsou to Němci a ti ke všemu přistupují velmi seriózně. Už někdy na jaře za námi přišli němečtí novináři a lidé z médií s tím, že se na nás vyptávají lidé z RTL a zjišťují, jestli s námi vůbec mají začít jednat o byznysu. Myslím, že se o nás začali zajímat poté, co jsme ještě na konci roku 2023 dokázali vyprodat Lanxess Arenu v Kolíně nad Rýnem, tedy vůbec největší německou halu. Prodali jsme tam tehdy přes 21 tisíc lístků, což byla na MMA scéně opravdu velká věc. V průběhu loňského roku jsme tedy s RTL začali jednat a rozhodli jsme se, že půjdeme do velkého rizika a vsadíme vše na jednu kartu. Chystali jsme turnaj ve Frankfurtu, kde jsme mohli vydělat fantastické peníze na pay per view. Místo toho jsme se rozhodli prodat za podstatně méně peněz vysílací práva RTL. Připravili jsme se tím jednorázově o balík peněz, šlo o miliony korun, ale sázeli jsme na to, že nám to pomůže uzavřít dlouhodobou smlouvu s tímhle mediálním domem. A ono se to skutečně povedlo. Ten turnaj byl extrémně vydařený, lidé z RTL tam z toho byli úplně paf, byli jako malé nadšené děti, viděli jsme jim to na očích.

Ani potom nebylo vyjednávání snadné?

To určitě ne, ale díky úspěchu frankfurtského turnaje jsme cítili, že máme silnou vyjednávací pozici. V hlavě jsme měli minimum, pod které nemůžeme jít, a taky jaká je dobrá a jaká vysněná cena. No a oni přišli s nabídkou, která byla asi tak poloviční oproti té naší minimální. Řekli jsme jim, že takhle tedy opravdu ne, že tahle nabídka vyjadřuje disrespekt k tomu, co děláme. Byli dost překvapení, ale nakonec přišli s druhou nabídkou, která už byla výrazně vyšší. A tak jsme se dohodli, i když jsme pořád byli s tou dohodou vnitřně trochu nespokojení. Řekli jsme si ale, že máme teď pár let na to, abychom RTL ukázali, jak jsme dobří, a další dohoda už musí být bomba ve vysokých milionech eur. A rozhodně to není nereálné, vezměte si, že třeba u takové házené, která je v Německu samozřejmě velmi populární, se vysílací práva prodávají asi za 500 milionů eur.

Ještě na začátku loňského roku to tak rozhodně nevypadalo, ale nakonec byl nejlepší v historii Oktagonu.

Vážně jste tedy ze stávající smlouvy s RTL trochu zklamaní?

Byli jsme, ale pak jsme se bavili s lidmi, kteří se opravdu vyznají v německém televizním trhu, a ti nám říkali, že je v naprostém útlumu. Inzerenti si tam uvědomili, že se jim daleko víc vyplatí dát peníze do streamovacích služeb, jako je Netflix, HBO či RTL+, případně influencerům nebo do placených kampaní na internetu, kde si můžou přesně změřit, co jim každé investované euro přineslo. A hlavně jsou na těchto platformách diváci, kteří tradiční televizní kanály přestávají sledovat. Inzerenti proto od televizí masivně odcházejí, a jim tak chybí peníze. V té chvíli jsme si uvědomili, že dohoda, kterou jsme uzavřeli, je na německém trhu unikátní a vlastně skvělá.

Spolumajitel Oktagonu Ondřej Novotný v jednom rozhovoru řekl, že až se smlouva s RTL bude za pár let obnovovat, že byste chtěli dostat víc peněz, než kolik za prodej práv utrží česká fotbalová liga. To zní spíš jako marketingová proklamace. Vždyť český fotbal dostává za rok na právech celkem 660 milionů korun. Nebo to myslíte vážně?

Myslíme to naprosto, smrtelně vážně. Ostatně už ta současná dohoda, když do ní započítáme mediální hodnotu reklamy, není až tak daleko. Proto si na to tolik věříme.

Foto: Lukáš Bíba

Když mluvíme o reklamě, dohoda s RTL je skvělou příležitostí pro řadu českých firem, které se vaším prostřednictvím mohou na německém trhu ukázat. To můžete fantasticky zobchodovat, že?

Je to tak, už teď jednáme s mnoha českými i slovenskými firmami, které v Německu působí, nebo by na tamní trh chtěly proniknout. A skrze nás mohou být pravidelně viděny miliony fanoušků a diváků napříč celým Německem. Vzorovým příkladem by mohl být třeba GymBeam, se kterým jsme vyhodnotili spolupráci po rekordním turnaji ve Frankfurtu jako úspěšnou. Je to firma, která dlouhodobě sází na přesná data z trhu a jejich analýzu, a před pár dny jsme s ní uzavřeli celoroční deal.

Když jste začali expandovat na německý trh, potýkali jste se s dost velkým odporem k MMA. Někdy vám ani nechtěli pronajmout halu, protože bojové sporty neměly moc dobrou pověst. Tenhle odmítavý přístup se evidentně v poslední době daří zvrátit?

Je to tak a neskromně musím poznamenat, že je to do značné míry zásluha Oktagonu. V Německu se nám povedlo to, co jsme předtím zvládli v Česku a na Slovensku. Změnit vnímání MMA mezi lidmi, kteří se na tenhle sport dívali skrz prsty. Povedlo se nám to tím, že jsme masivně investovali do propagace, do různých reality show, ve snaze zacílit na běžného německého diváka. My necílíme na fanoušky bojových sportů, ti se na naši show budou dívat tak jako tak, ale na obyčejného sportovního diváka a také na divačky. Snažíme se z našich turnajů udělat rodinnou zábavu, proto jsme si také vždy dávali pozor na to, aby na naše akce chodili fajn lidé. Ve veškeré komunikaci jsme zdůrazňovali, že naše turnaje nejsou určené pro členy nějakých řekněme nebezpečných skupin. To se nám myslím povedlo hned od druhého turnaje. Dnes na turnajích vidíte muže i ženy, dědečky s vnuky, je tam atmosféra, jako když vyrazíte na hudební koncert.

Pavol Neruda

Spolumajitel a promotér organizace Oktagon MMA pořádající turnaje ve stejnojmenném druhu bojových umění. Vystudoval historii, v minulosti pracoval například jako projektový manažer v reklamní společnosti, fotograf či vyhazovač. Pochází z bratislavské čtvrti Petržalka.

Foto: Lukáš Bíba

Jaké jsou tedy plány na letošní rok? Budete klást důraz na další rozvoj svého byznysu v Německu?

To bezpochyby. Situace se díky smlouvě s RTL poněkud změnila. Doposud jsme vždy před turnajem masivně investovali do kampaně na sociálních sítích i do outdoorové kampaně, abychom prodali lístky a aby si ti, kteří lístky nemají, koupili pay per view. Teď nám odpadá starost o pay per view a zároveň i část propagace všech turnajů odvede RTL na svých kanálech. Toho chceme využít ne k tomu, abychom na podpoře ušetřili, ale budeme se snažit oslovovat diváky, které třeba RTL oslovit nezvládne. A budeme se snažit více budovat brand Oktagonu v Německu. Naše úvaha je jednoduchá – když bude mít RTL s Oktagonem dobrá čísla, budou tam spokojení a my díky tomu budeme spokojení za ty tři roky, až budeme smlouvu obnovovat.

Zatímco v Německu se vám daří náramně, expanze do Velké Británie zdaleka takový úspěch nebyla. Jak to tam vlastně s Oktagonem vypadá?

Uvidíme, jak to bude dál. Čím déle to ale je od našeho rozhodnutí tamní expanzi zastavit, tím víc si myslím, že se tam už nevrátíme. Je to strašně složitý trh. To hlavní, co nás odrazuje od Velké Británie, je tamní špatná ekonomická situace. Oproti zbytku Evropy Angličané skutečně nemají moc peněz, nezotavují se tak rychle z inflace, všechno je tam strašně drahé a ti lidé si opravdu pečlivě vybírají, kam si mohou dovolit jít. Plus je tamní trh z hlediska různých eventů hodně saturovaný, každý týden tam vystupuje nějaká hudební kapela, takže se potýkáte s opravdu silnou konkurencí. Spíš než že bychom se tam vrátili, je pravděpodobnější, že bychom uspořádali nějaký turnaj v Irsku.

Angličané nemají moc peněz, nezotavují se tak rychle z inflace, všechno je tam strašně drahé. Myslím, že se tam nevrátíme, spíš do Irska.

Co všechno chystáte letos v Česku a na Slovensku?

Pojedeme parádní roadshow po českých městech, v řadě z nich budeme úplně poprvé. Třeba v Karlových Varech nebo v Třinci, kde jsou nádherné haly. S Ondrou Novotným jsme si také řekli, že každý rok chceme udělat jednu obrovskou bombu, která proletí celou společností a dá vědět o Oktagonu i lidem, kteří by se o něj normálně vůbec nezajímali. Která jim ukáže, že děláme skutečně nezapomenutelné věci. Letos by to měl být turnaj v Edenu a měl by být po všech stránkách výjimečný. Budeme tam mít velkou hvězdu, okolo uděláme opravdu velký cirkus, prostě to bude akce, o které se bude mluvit.

V únoru v Düsseldorfu odstartuje třetí ročník pyramidového turnaje Tipsport Gamechanger, tentokrát ve střední váze do 83 kilogramů. Jak se vám zatím tenhle koncept osvědčil?

Osvědčil se skvěle, vždyť si vezměte, že Češi a Slováci organizují něco jako Ligu mistrů v MMA. V Evropě není větší turnaj v MMA, než je Tipsport Gamechanger, na to jsem opravdu hrdý. Tenhle turnaj navíc bude v té nejpřitažlivější váhové kategorii. Těch 83 kilogramů, to už jsou opravdoví chlapi plní energie. Budeme tam mít super jména z celé Evropy, slibuji si od toho, že to bude opravdu mimořádně sledované.

Oktagon v posledních letech fantasticky roste. Jak se vám podařilo tenhle skokový růst vnitřně ustát? Teď už to asi nemůžete vést tak punkově jako v začátcích.

Je to neustálá změna. Když si vzpomenu, jakým amatérským způsobem jsme organizovali Zápas století mezi Karlosem Vémolou a Attilou Véghem v roce 2019, trochu mě jímá hrůza. V nějakých deseti nebo dvanácti lidech jsme zvládli vyprodat O2 arenu, já s Ondřejem jsme tehdy dělali v podstatě všechno, od HR až po účetnictví. Dnes máme v týmu kolem stovky lidí a všechno se profesionalizovalo. Hodně se změnila i naše pozice, loni jsme seděli s našimi manažery a dostali jsme od nich velmi upřímnou zpětnou vazbu.

Co jim nejvíc vadilo?

Asi náš mikromanagement. Řekli nám, že nemůžeme zasahovat do každého detailu, že potřebují mít právo a prostor rozhodovat o určitých věcech sami. Mimochodem měsíc nato jsme spálili 50 tisíc eur na úplné hovadině, o kterou kdybychom se dopodrobna zajímali, tak se to nikdy nestane. Každopádně je pravda, že Oktagon prochází obrovskými proměnami, měli jsme také poměrně velkou fluktuaci, což určitě souviselo i s nepovedenou expanzí do Anglie. To byla pro náš tým hodně těžká zkušenost, jak pracovně, tak i emočně. My jsme byli zvyklí jen vyhrávat, mít plné haly. A najednou to tak nebylo. To způsobilo velkou vnitřní krizi, ukázalo se, že máme v kolektivu pár toxických lidí. Jak to tak prostě bývá, v krizi se odhalily charaktery. Ukázalo se, že musíme posílit leadership lidí. Nechtěli jsme se dostat do situace, že po pár letech budeme obměňovat zaměstnance, protože zjistíme, že najednou nestíhají. Chceme dávat lidem do rukou větší zodpovědnost, sami to už určitě nezvládneme, vždyť tahle firma by za pár let měla mít třeba 500 zaměstnanců. A to je i pro nás obrovská výzva. Nesmíme už do věcí rýpat, ale spíš je kontrolovat a ptát se lidí, v čem jim můžeme pomoct a jak je rozvíjet. Mám takové heslo, kterým se teď snažím řídit. Chci, aby Oktagon byl za pár desítek let, kdy já už v něm třeba nebudu, lépe řízená firma než v dobách, kdy jsme s Ondrou stáli v jejím čele.

Vy jste oba s Ondřejem Novotným asi perfekcionisté, že?

Je to tak. Často nám zaměstnanci vyčítají, že je za nic nepochválíme. Jenže pro nás by to vždycky mohlo být lepší, i když se to povede skvěle. Nejsme nikdy spokojení.

Chci, aby Oktagon byl za pár desítek let, kdy já už v něm třeba nebudu, lépe řízená firma, než když jsme s Ondrou stáli v jejím čele.

Loňský rok jste završili galavečerem s unikátní spoluprací s Netflixem, inspirací byl seriál Hra na oliheň. Rýsuje se třeba dlouhodobější spolupráce?

Určitě to je naším dlouhodobým cílem. Už proto, že se mění svět televizní zábavy, jak jsem zmiňoval v souvislosti s německým mediálním trhem. My víme, že na Netflix prostě patříme, jenže oni mají zatím tak americké vidění světa, že nám bude nějakou dobu trvat, než je o tom přesvědčíme. A navíc i my musíme dospět. Když vidím, jak vypadá náš televizní produkt, jsem pořád hodně nespokojený. Chtěl bych to o dost vylepšit. Že se ale naše pozice ve světě mění k lepšímu, dokládá i moje loňská zkušenost z obřího světového veletrhu v Monaku, kde se vyjednává o vysílacích právech. Zatímco předloni si nás nijak zvlášť nevšímali, loni za námi chodili ti největší hráči a opravdu měli nefalšovaný zájem se s námi seznámit. A to jsou přesně firmy, které by nás časem mohly dostat na Netflix. Naší výhodou je, že televizní sportovní práva jsou v současnosti nejžhavější artikl na poli všech televizních práv. Většina těch velkých je přitom rozprodaná, ať už se bavíme o NFL, NBA, NHL, Lize mistrů a podobně. Nejžhavější bude teď vyjednávání o právech na UFC (Ultimate Fighting Championship, americký promotér zápasů MMA – pozn. red.). To nějak dopadne a podle mě pak bude v oblasti MMA tím nejžhavějším artiklem, pokud jde o vysílací práva, právě Oktagon. Tvrdím, že po UFC jsme druhá nejvýznamnější soutěž na světě, určitě ta nejvýznamnější v Evropě. Takže si myslím, že za tři roky bychom měli udělat nejen stomilionový deal s RTL pro Německo, ale další stomilionový deal s Netflixem.

Je vidět, že vás tahle práce neuvěřitelně baví. Žijete svůj sen?

Ano. Vždycky říkám, že v pravěku byla ultimátní schopnost muže ulovit nějaké zvíře a uživit rodinu, v pozdějších dobách to byla schopnost uspět jako válečník a dnes, kdy chvála bohu nemusíme bojovat, je to podle mě schopnost uspět v byznyse. Já jsem chtěl vždycky podnikat, chtěl jsem mít pozitivní dopad na životy lidí, měnit je k lepšímu. A myslím, že se nám to fakt daří. I proto, že mám super parťáka Ondřeje Novotného a samozřejmě i celý tým nadšených Oktagon lidí.