Na podlaze osmiúhelníkového ringu ve směsi potu a krve zápasí dva svalnatí chlapi. Jeden z nich zuřivě škrtí soupeře a ten po chvíli odklepává rukou na znamení, že se vzdává. Pouhou půlminutu před koncem posledního, pátého kola se takhle 12. června tohoto roku dočkal český zápasník Jiří Procházka největšího sportovního úspěchu svého života. Stal se prvním českým šampionem prestižní organizace UFC, v níž spolu muži i ženy zápasí ve smíšených bojových uměních neboli MMA (Mixed Martial Arts).

Pro devětadvacetiletého Procházku to byl nejen úspěch sportovní, ale zároveň i finanční. Za samotný zápas měl dostat 350 tisíc dolarů, za výhru získal dalších 100 tisíc dolarů, za mediální „povinnosti“ 32 tisíc dolarů a za to, že jeho mač byl zápasem večera, 50 tisíc dolarů. K tomu všemu obdržel také fanouškovský bonus – mezi tři zápasníky se rozdělilo 60 tisíc dolarů v bitcoinech. Procházka v této kryptoměně získal v tehdejším kurzu dalších 20 tisíc dolarů. Jeho celkový výdělek před zdaněním tak činil v přepočtu takřka 13 milionů korun.

I příklad jihomoravského gladiátora ukazuje, v jaký byznys se MMA v posledních letech vyvinulo. Ještě před čtvrt stoletím se přitom o tomhle krvavém zápolení mluvilo jako o lidských kohoutích zápasech, a tehdejší americký senátor John McCain jej dokonce chtěl zakázat. A vlastně se nebylo moc čemu divit.

Krev, pot a peníze

První zápasy MMA v 90. letech minulého století byly v podstatě divokou rvačkou bez pravidel. Když organizace UFC pořádala v listopadu 1993 první turnaj, zápasilo se bez rozdílu vah a bez časového limitu.

To už dávno neplatí, dnes v UFC soupeří muži i ženy celkem v osmi váhových kategoriích. Zápasníci musí mít rukavice, chrániče zubů a na rozdíl od minulosti jsou zakázány některé obzvlášť tvrdé útoky, jako například píchání do očí nebo kopání kolenem do hlavy ležícího soupeře. Bojuje se na tři, respektive pět pětiminutových kol (v případě zápasů o titul) a rozhodčí každé kolo hodnotí systémem deseti bodů – vítěz kola dostává 10, poražený sedm až devět.

Hvězdy MMA jako Ir Conor McGregor či Rus Chabib Nurmagomedov si přišly za zápas i na šest milionů dolarů.

A prudce se vyvíjející sport se změnil také byznysově. Zatímco před třiceti lety se v něm točily jen drobné, dnes jdou odměny, zisky pořadatelů, platby za reklamu a podobně do miliard. Dokladem budiž právě i příběh největší promotérské organizace Ultimate Fighting Championship (UFC).

Její někdejší vlastníci Lorenzo Fertitta, jeho bratr Frank a jejich kamarád Dana White (ten měl menší podíl) ji v roce 2000 koupili za pouhé dva miliony dolarů. A to jim ještě tehdy právník vyčítal, že jsou blázni, když za takové „nic“ utratili tolik peněz.

Tohle bláznovství se ale královsky vyplatilo. V roce 2016 byla UFC prodána konsorciu vedenému společností WME‑IMG za takřka čtyři miliardy dolarů. White, který měl v té době v organizaci devět procent, zůstal prezidentem UFC a dostal ve firmě dodnes nespecifikovaný podíl. V současnosti se jeho majetek odhaduje na půl miliardy dolarů. On sám tvrdí, že UFC má nyní hodnotu sedm miliard dolarů. A nemusí být daleko od pravdy. Jen samotná značka UFC byla před třemi lety vyhlášena mezi sportovními osmou nejcennější s hodnotou 2,4 miliardy dolarů.

Dostat se na program večerů pořádaných UFC znamená prestiž. Stopu v turnajích nejslavnější organizace MMA zanechali i čeští zápasníci. Jako první se tam objevil v roce 2010 Karlos Vémola, krátce po něm Lucie Pudilová a Viktor Pešta. Aktuálně pod touto organizací zápasí vedle Procházky i David Dvořák. A počítat by se vlastně mohl i bojovník Makhmud Muradov. Uzbek má v Česku obrovskou fanouškovskou základnu, neboť zde dlouho žije.

V průběhu let rostla nejen hodnota UFC, ale i výdělky zápasníků. Hvězdy jako Ir Conor McGregor či Rus Chabib Nurmagomedov si v dobách největší slávy přišly za jeden zápas i na šest milionů dolarů. Opravdu velké peníze ale vydělávají jen skutečně největší hvězdy a v českém prostředí to platí zejména.

„Drtivá většina i větších českých hvězd, které zápasí na domácí půdě, stále pracuje při kariéře. Nabízejí třeba soukromé tréninky, pracují jako ostraha či hlídači v nočních podnicích,“ říká Procházkův manažer Matěj Kretík.

Pracoval jako asfaltér či vyhazovač v baru. Pak začal Dana White organizovat turnaje smíšených bojových umění a dnes má jmění kolem půl miliardy dolarů.
Pracoval jako asfaltér či vyhazovač v baru. Pak začal Dana White organizovat turnaje smíšených bojových umění a dnes má jmění kolem půl miliardy dolarů.
Foto: Reuters

Český klub rváčů

Podobně dominantní postavení jako má UFC ve světě, má v českém prostředí organizace Oktagon. Vznikla v roce 2016 a vlastnicky za ní stojí slovenská firma Neruda Production promotérů Ondřeje Novotného a Pavola Nerudy.

Na výsledcích firmy je vidět, jak se sportu daří. V roce 2018 utržila 737 tisíc eur, o rok později už rovné dva miliony, v roce 2020 navzdory pandemii covidu už 3,4 milionu, a loni dokonce bezmála pět milionů eur.

Obecně je o akce Oktagonu mezi fanoušky extrémní zájem, o čemž vypovídá mimo jiné také vyprodaná O2 arena při „zápase století“ mezi Attilou Véghem a Karlosem Vémolou v roce 2019. Loni měly zápasy Oktagonu na YouTube 55 milionů zhlédnutí.

Vůbec nejstarší MMA organizací v Česku je Gladiator Championship Fighting (GCF), kterou v roce 2010 založil někdejší úspěšný zápasník Michal Hamršmíd. Organizace, jež uspořádala přes 60 turnajů, ale postupně uvadala. V současnosti se její zašlou slávu pokusí vzkřísit čtveřice investorů, která od Hamršmída GCF koupila.

Manažer Kretík, youtuber Vladimír Kadlec, specialista na online a PR Josef Koukolíček a podnikatel Radovan Hypš, mimo jiné zakladatel portálu JenPráce.cz, plánují v následujících dvou letech do organizace investovat vyšší jednotky milionů korun. Za kolik peněz GCF koupili, investoři nechtějí prozradit.

Byznysový potenciál MMA si dobře uvědomuje i řada firem, které do tohoto sportu v Česku dávají peníze. Patrně největším donorem MMA je sázková kancelář Tipsport, jež je několik let sponzorem Oktagonu a nedávno se stala rovněž titulárním partnerem nově vzniklé organi­zace Real Fight Arena (RFA).

I mezi sázkaři je MMA stále oblíbenější a sázkové společnosti na tom vydělávají. Jak říká mluvčí Tipsportu Jiří Hadrava, letos už u nich lidé vsadili na zápasy MMA více než 300 milionů korun, a to přitom nejzajímavější zápasy ve světové UFC i domácím Oktagonu teprve přijdou. Vrcholem letošního roku by měl být souboj o krále střední váhy mezi Karlosem Vémolou a Patrikem Kinclem, který se odehraje 30. prosince. Půjde o hlavní zápas turnaje Oktagon 38.

Sázkové kanceláře se na tento souboj bezpochyby těší. „Popularita sázení na MMA a obecně bojové sporty roste každým rokem a v předzápasových sázkách je to už desátý nejvíce sázený sport ze všech, které Tipsport nabízí,“ vysvětluje Hadrava.

Nejvyšší zájem zatím u Tipsportu vyvolal titulový zápas Oktagonu z března roku 2021 mezi Vémolou a Slovákem Milanem Ďatelinkou, na který si vsadilo přes 50 tisíc lidí. Pokud jde o objem sázek, na prvním místě je titulový zápas Procházky s Brazilcem Gloverem Teixeirou, na který sázkaři vsadili dohromady bezmála 21 milionů korun.

Nejzajímavější zápasy MMA mají v televizi podobnou sledovanost jako například utkání fotbalové Ligy mistrů.

„Samozřejmě, že fotbal, tenis a lední hokej jsou stále nejoblíbenější, ale věříme, že menší a dynamicky se rozvíjející sporty jako MMA nebo e‑sporty mají obrovský potenciál a do budoucna velkou hodnotu,” dodává Hadrava.

Podobně vnímá MMA i další velký sponzor, sázková kancelář Fortuna. „Tak, jak roste atraktivita MMA a zájem fanoušků a sázkařů, rostou i naše investice do sponzoringu v této oblasti. Pohybujeme se v milionových řádech a s ohledem na perspektivu segmentu počítáme se zvyšováním i v příštích letech,“ říká mluvčí společnosti Petr Šrain.

MMA stejně jako třeba e‑sport patří podle něj mezi odvětví s mimořádným potenciálem, což se v posledních letech začalo naplňovat. „Když se podíváme například pět let zpátky, je dnešní zájem sázkařů více než desetinásobný. I v letošním roce počítáme se silným dvojciferným růstem. Důvodem je nejenom větší povědomí o tomto sportu jako takovém, ale zejména větší počet eventů a rozmanitost organizací, které galavečery pořádají – jak v Česku, tak i globálně,“ dodává Šrain.

O popularitě MMA svědčí i rostoucí zájem televizních diváků. Jak tvrdí šéf televize Telly Vladimír Rusnák, sledovanost zápasů organizace UFC v českém televizním vysílání každoročně roste. „Ty nejzajímavější zápasy mají podobnou sledovanost jako například prestižní zápasy fotbalové Ligy mistrů,“ říká.

Bylo to vidět i na případu titulového Procházkova boje, a to přesto, že začínal ve čtyři hodiny ráno. „Podíl na sledovanosti, takzvaný share, činil v době zápasu 90 procent a stanice Premier Sport byla v den zápasu suverénně nejsledovanější ze všech více než 120 námi nabízených kanálů,“ říká šéf marketingu Telly Jan Schöppel.

Rovněž společnost Telly s MMA spolupracuje. Jiří Procházka se objevuje v reklamních kampaních tohoto operátora a je tváří pro sportovní balíčky. Vzájemná spolupráce trvá již dva roky. Mezi další sponzory MMA patří mimo jiné online broker XTB, Coca‑Cola, ČPP, Monster, Rexona nebo NeoVize oční klinika.

Související