Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováProměna klimatu se v Česku i ve světě projeví velmi výrazně. Bude více veder a dalších extrémů, jako jsou prudké lijáky, bouřky či naopak období sucha. Změna ovlivní i byznys řady firem. Vydělat na ní mohou třeba producenti obnovitelných zdrojů, výrobci baterií anebo poradenské firmy. Naopak tratit budou zemědělci, v Česku s výjimkou pěstitelů vinné révy a chmele. Vlna veder ovlivňuje také zdraví, produktivitu práce nebo to, kam lidi zamíří na dovolenou.
Horké dny i v září
Změna už ostatně probíhá. Horkých dní s teplotami přes 30 stupňů Celsia a tropických nocí, kdy teploměr neklesá pod dvacítku, je už nyní více než před 50 lety. V některých oblastech Česka vzrostl jejich počet až na trojnásobek. Navíc se rozšiřuje období, kdy se vysoké teploty objevují. „V minulosti se horké dny a noci vyskytovaly hlavně v červenci a začátkem srpna. Nyní je zaznamenáváme také v červnu a v září, výjimečně i v květnu,“ srovnává Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
Situace se bude dále proměňovat. „Počet horkých dní nebo horkých nocí bude za 15 až 20 let oproti aktuálnímu stavu dvojnásobný,“ říká Tolasz. Dočkáme se i dalších změn. Souvislé horké vlny dnes trvají i 15 dní. „Neměli bychom být překvapeni, když budou trvat až 30 dní,“ dodává Tolasz.
Ačkoliv se oproti předindustriálnímu období průměrná teplota na zeměkouli zvýšila jen o 1,1 stupně Celsia, praktické dopady v podobě horka a dalších teplotních extrémů jsou výrazné. Navíc vzhledem k poloze Česka uprostřed kontinentu, daleko od oceánů, je růst zdejší průměrné regionální teploty vyšší. „Aktuálně je to 1,8 stupně Celsia,“ dodává Tolasz.
Situace v Česku se bude vyostřovat. Počet horkých dní a horkých nocí bude za 15 až 20 let oproti aktuálnímu stavu dvojnásobný. Souvislé horké vlny budou klidně trvat i 30 dní.
Platí také, že dnes máme podnebí, které jsme změnili před 20 nebo 30 lety. Takže i pokud by se podařilo omezit emise skleníkových plynů, bude mít klimatická změna značnou setrvačnost. „Atmosféra je složitý systém, kde neplatí jednoduché přímé a nepřímé úměry, reakce na podněty nebývá zcela přímočará a už vůbec ne okamžitá. Pokud přestaneme do atmosféry přidávat skleníkové plyny, tak jejich koncentrace v atmosféře bude klesat velmi pomalu, a navíc lze předpokládat, že se lidstvu podaří růst množství produkovaných skleníkových plynů jen zpomalit, nikoliv zastavit, nebo dokonce snížit,“ říká Tolasz. Upozorňuje, že pokud se naplní politické sliby, tak by se v průběhu 20 až 30 let mohl růst horkých dní, tropických nocí a jiných extrémů v atmosféře postupně stabilizovat. „Doufejme, že se postupná dekarbonizace opravdu začne provádět globálně, bez toho se situace zlepšovat nezačne,“ podotýká klimatolog.
Jen v Česku by se investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, měly do roku 2030 podle odhadů ministerstva životního prostředí vyšplhat na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz mají zajistit soukromí investoři.
To otevře nové příležitosti pro byznys, které budou vznikat jednak v souvislosti s nutností adaptovat se na změnu klimatu, jednak kvůli snižování emisí skleníkových plynů. „Konkrétně může jít o zelené budovy, inteligentní města nebo vertikální farmy,“ vyjmenovává Vladimír Chylík, partner poradenské společnosti PKF Apogeo. Atraktivní může být i oblast sdílené mobility, zpracování odpadů nebo technologie pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Řada firem se také chystá inovativně řešit hospodaření s vodou.
Přizpůsobení se horku a změně klimatu je často spojováno s principy udržitelného podnikání označovanými ESG. Respektování těchto principů bylo dlouhou dobu dobrovolnou iniciativou firem, které se zavázaly k etickému chování. To se postupně mění. Banky, pojišťovny a velké firmy obchodovatelné na burze se musí v souladu s evropskou legislativou ESG povinně věnovat od letoška, v příštích letech se budou přidávat další společnosti. Tím se prostor pro byznysové příležitosti spojené s klimatickou změnou ještě zvětšuje.
Průměrná roční teplota v ČR
Nadějnou oblastí je zmiňované ukládání oxidu uhličitého. Ve světě se nyní rozjíždí kolem dvou stovek projektů, z nichž tři desítky jsou funkční. Při těžbě zemního plynu, výrobě elektřiny, oceli, cementu nebo vodíku se zachycuje oxid uhličitý a ukládá se do podzemí. Podle poradenské společnosti Wood Mackenzie by se kapacita těchto zařízení měla během příštích deseti let zvýšit více než sedminásobně a globální investice do jejich rozvoje dosáhnou do roku 2030 až 150 miliard dolarů.
Jeden z největších projektů se nachází v kanadské provincii Alberta. Potrubí dlouhé 240 kilometrů tam rozvádí oxid uhličitý vzniklý při výrobě hnojiv a zpracování bitumenu do několika podzemních úložišť. Stranou nového trendu nezůstane ani Česko. Společnost MND patřící skupině KKCG miliardáře Karla Komárka mladšího má připravený projekt na vybudování úložiště na jižní Moravě, na němž spolupracuje s cementárnou Heidelberg Materials CZ.
Vertikální farmy umožňující pěstování zemědělských plodin nad sebou mají patřit k velmi rychle rostoucím byznysům. Podle letošní analýzy společnosti Straits Research se očekává roční růst celosvětového trhu s vertikálním zemědělstvím o 24 procent. V roce 2031 by pak měl globální trh dosáhnout objemu 60 miliard dolarů. A to zejména díky celoroční produkci, efektivitě celého systému a stálé kvalitě produktů.
Vertikální farmy šetří prostor a mohou vznikat v domech přímo uprostřed města. Často se pro potřeby zemědělství přestavují nevyužívané průmyslové areály. Stabilní klima, závlaha i dodávka potřebných živin pro rostliny je v několikapatrových farmách řízena počítačově.
Tento byznys se před časem kvůli růstu cen energií dostal do mírné krize, některé projekty zkrachovaly nebo byly pozastaveny. Letos však vertikální farmaření nabírá druhý dech. Farmu s plochou 14 500 metrů otevřela v únoru ve Velké Británii společnost Jones Food Company, která už jeden podobný projekt provozuje. Soustředit se chce hlavně na saláty a bylinky, které bude dodávat přímo do britských obchodů.
Největší farma o rozloze 31 tisíc metrů čtverečních funguje od roku 2022 v Dubaji. Projekt GigaFarm si však prvenství dlouho neudrží. Na druhé straně města, v lokalitě příznačně pojmenované Food Tech Valley, mu vyrůstá větší konkurent – vertikální farma o rozloze 84 tisíc metrů čtverečních.
Vítězové a poražení
Jak uvádí Chylík z poradenské společnosti PKF Apogeo, pro firmy napříč obory bude klíčová schopnost rychle se přizpůsobit novým trendům a regulacím, které s sebou klimatická změna přináší. Podle něj na změně klimatu budou vydělávat také společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie a výrobci baterií, dále pak technologické a inženýrské firmy zabývající se energetickou efektivitou a vývojem nových materiálů.
„Klimatické změny nutí firmy přizpůsobovat své strategie a infrastrukturu,“ říká Václav Svátek, generální ředitel technologické společnosti ČMIS, která se věnuje cloudovým službám. Svátek ve svém oboru již pozoruje, že se datová centra připravují na využívání obnovitelných zdrojů energie, což podle něj snižuje jejich ekologickou stopu. „Odpadní teplo z datacenter může být využito například k vytápění kancelářských budov, bytových domů nebo skleníků,“ říká Svátek.
Rostoucí byznys vertikálních farem. Vydělávají díky celoroční produkci, efektivitě celého systému a stálé kvalitě pěstované zeleniny.
Na vlně veder logicky vydělají i výrobci klimatizací, ventilátorů nebo stínicích systémů. Toto dříve v Česku nadstandardní vybavení je stále běžnější součástí domů, bytů a firem. Velikost globálního trhu s klimatizačními jednotkami pro domácnosti i firmy dosáhla loni 144 miliard dolarů. Podle výzkumné společnosti Polaris má roční růst trhu přesahovat šest procent.
Naopak tratit by měly ropné a plynárenské společnosti, výrobci energií z vysokoemisních zdrojů nebo automobilky, které zaspaly nástup nízkoemisních vozů. Mezi poražené Chylík řadí také tradiční zemědělce, kteří se budou potýkat s velkými výkyvy počasí.
Změna teplot v ČR v jednotlivých měsících
Vedle samotného podnikání klimatická změna ovlivní i transport zboží, a tím pádem plynulost fungování dodavatelských řetězců. „Může se jednat o mnoho scénářů – vlna veder ochromí továrnu vašeho dodavatele a vaše regály zůstanou prázdné. Nebo zásilka důležitých dílů uvázne v přístavu zpustošeném hurikánem,“ říká Kateřina Klosová, obchodní ředitelka analytické společnosti Dun & Bradstreet s tím, že přístavy, brány světového obchodu, jsou obzvláště zranitelné a kvůli extrémnímu počasí už nyní ročně ztrácí 100 miliard dolarů.
Konkurenční výhoda pro české chmelaře
Jak již bylo řečeno, výrazný, převážně negativní dopad bude mít změna klimatu na zemědělství. „Zvyšující se teploty prodlouží vegetační období, čímž vzroste riziko poškození plodin jarními mrazy,“ vysvětluje bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Horka způsobí intenzivnější výpar a nedostatek vody, což v některých letech povede ke snížení výnosů. „Kombinace tepla a sucha v delším horizontu povede k poklesu kvality půdy především z důvodu vyšší náchylnosti k vodní, ale i k větrné erozi,“ říká.
Existují však i zemědělské plodiny, které mohou za určitých podmínek ze změny klimatu profitovat. V Česku je to například vinná réva. „Šanci na úspěch tady budou mít teplomilnější odrůdy a otvírají se také možnosti pěstování révy ve vyšších nadmořských výškách,“ uvádí Žalud. Podle něj mohou čeští pěstitelé této plodiny i přes zvýšené riziko ranních mrazíků z klimatické změny spíše těžit.
Z klimatické změny mohou profitovat také čeští pěstitelé chmele, kteří loni vyprodukovali téměř sedm tisíc tun této plodiny. „Budou mít konkurenční výhodu oproti většině zahraničních pěstitelů,“ upozorňuje Martin Možný z Czech Globe – Ústavu výzkumu globální změny klimatu Akademie věd ČR. Zjednodušeně se dá říci, že v důsledku změny klimatu se podmínky zdejších pěstitelů sice trochu zhorší, ale ne tak výrazně jako v jiných zemích.
Počty klientů VZP léčených v souvislosti s horkem
Možný s kolegy prozkoumal jednotlivé chmelařské oblasti v Evropě, přidal meteorologická data a modelové projekce. Jak vědci popsali v časopise Nature Communications, podmínky pro pěstování chmele se budou v jednotlivých oblastech měnit nerovnoměrně. Růst teplot a častější sucha zapříčiní, že by výnos chmele do roku 2050 mohl poklesnout až o 18 procent, obsah alfa látek, které pivu dodávají hořkost, o 20 až 31 procent. Hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera. Lépe pak severnější oblasti, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko, které vychází ze srovnání vůbec nejlépe. Navíc se čeští pěstitelé už nyní snaží vylepšovat potenciální propad výnosů závlahami. Když je možnost výběru, upřednostňují chmelnice poblíž vodních toků, kde nehrozí tak velké sucho.
Obecně pro české zemědělství platí, že se optimální klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin posunuly zhruba o cca 300 metrů výše. „I přes handicap, který mají vyšší nadmořské výšky v kvalitě půdy a svažitosti, jsou tam v posledních letech tradiční plodiny produktivnější,“ říká profesor Žalud. Vyšší teplota, relativní dostatek srážek a četnější výskyt sněhové pokrývky, která chrání plodiny proti zimním mrazům, vytváří v těchto lokalitách lepší klima než v nížinách, kde se stále častěji projevuje sucho a vysoké teploty. Nyní tak má například Kraj Vysočina pro tradiční plodiny jako pšenice, řepka nebo ječmen lepší podmínky než jižní Morava.
Jak vydělat na klimatické změně? Klíčová bude schopnost rychle se přizpůsobit novým trendům a regulacím.
Skladba plodin v Česku se podle Zdeňka Žaluda trochu změní, ale nelze moc počítat s tím, že se zde prosadí zcela nové. „Víceleté citrusy by tady v zimě zmrzly, možná začneme pěstovat trochu více sóji, čiroku či prosa,“ myslí si Žalud. Očekává také mírně vyšší využívání béru, který patří mezi trávy a slouží hlavně jako krmivo pro drůbež.
Lákavé Polsko a Dánsko
Klimatická změna začíná ovlivňovat i preference cestovatelů, a tím pádem byznys cestovních kanceláří a hotelů. Jelikož teploty vzduchu ve Středomoří šplhají v létě i ke 40 stupňům Celsia, volí turisté stále častěji pro dovolenou chladnější destinace. Podle britského deníku Guardian stoupá atraktivita Dánska, Irska, ale i Česka. Z průzkumu Evropské komise pro cestovní ruch (ETC) vyplývá, že třetina turistů se vyhýbá destinacím s extrémním počasím, jako je například výskyt hurikánů či záplav. Přes 17 procent Evropanů odmítá pro dovolenou i místa s vysokými teplotami.
Začíná to platit také pro turisty z Česka „Stále větší skupina klientů hledá nové destinace mimo horké lokality, jako je Španělsko, Řecko nebo Itálie,“ říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří. Takovými novinkami jsou Pobaltí, Gruzie, ale zejména Polsko. „Dlouho přehlížená destinace si získává stále více věrných klientů,“ podotýká Papež.
Roste také zájmem turistů vyrazit na dovolenou v době mimo letní prázdniny. „Z pohledu změny klimatu je dlouhodobým trendem prodlužování sezony. Chartery do nejoblíbenějších letních destinací, zejména ve Středomoří, obvykle létají už od května, a sezonu často ukončujeme až na konci října,“ říká mluvčí cestovní kanceláře Čedok Kateřina Pavlíková.
Nárůst zájmu o okrajové měsíce zaznamenal i Jan Papež. „Jednoznačně vidíme, že náš návrh na takzvané klouzavé prázdniny, kdy má část školáků volno v červnu a červenci a jiná v srpnu a v září, by měl velkou logiku,“ říká. A diví se postoji školských odborů, které před časem tento nápad bez diskuse zamítly.
Červenec jako nejrizikovější měsíc
Vedle byznysu, zemědělství a cestování bude mít vlna veder vliv i na výkonnost zaměstnanců. Vědci z univerzity v Helsinkách spolu s americkými kolegy před časem porovnali řadu studií zkoumajících výkon lidí v závislosti na teplotě. Zjistili, že nejproduktivnější je člověk při 22 stupních Celsia. Při 30 stupních už výkonnost klesala zhruba o devět procent. I proto je v zájmu zaměstnavatelů snažit se pracoviště co nejvíce zchladit.
Stále větší skupina klientů cestovních kanceláří hledá nové destinace mimo horké lokality, jako je Španělsko, Řecko nebo Itálie.
Počty horkých dní v létě mají stoupat, ale o zavedení polední siesty, kdy se na několik hodin zavřou obchody i část firem, se v Česku zatím neuvažuje. „Češi jsou známí poměrně vysokou produktivitou práce a jejich rozložení denní doby mezi práci a soukromý život je velmi odlišné od jihu Evropy,“ vysvětluje Klára Hrubá z personální společnosti Hays.
Nejde ovšem jen o pracovní výkonnost. Delší doba strávená v horku nebo výrazná fyzická aktivita během teplých dnů může vést k nevolnosti, malátnosti či k bolestem hlavy. Tím to ale nekončí. Jak ukazuje studie zveřejněná v časopise Nature Medicine, loni zemřelo v Evropě v souvislosti s vlnou veder téměř 62 tisíc lidí. Nejhůře dopadly Itálie a Řecko, kde na milion obyvatel připadly skoro tři stovky úmrtí. Následovalo Španělsko a pak s odstupem Francie. Jako nejrizikovější měsíc se ukázal červenec.
V Česku je situace o něco lepší, protože na rozdíl od jihu Evropy zde teploty nepřesahují čtyřicítku a nad 35 stupňů Celsia vystoupí jen ojediněle. Přesto musí každoročně vyhledat lékaře kvůli extrémním teplotám několik stovek lidí. Vloni byl počet pacientů ošetřených s úpalem, úžehem, mdlobami, vyčerpaností z horka a s dalšími zdravotními problémy způsobenými teplým počasím mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny nejvyšší za posledních pět let. Jednalo se o 1457 lidí.
Pokud se ovšem lidé a firmy zvládnou přizpůsobit klimatické změně, nemusí je poškodit, mnozí na ní i vydělají.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
