Nesnesitelné vedro, rozpálené ulice téměř bez stromů a vzduch, který příliš neproudí. Tak vypadají v létě centra řady měst. S delšími obdobími horka vědci, architekti a developeři začínají přemýšlet, jak aglomerace alespoň trochu ochladit.
Jedním z největších problémů měst je, že v nich vznikají takzvané tepelné ostrovy. Příčinou je fakt, že stromy a tráva byly nahrazeny betonem, asfaltem a dalšími umělými materiály s výrazně většími schopnostmi akumulovat sluneční záření. Kvůli tomu se povrchy ulic a budov během slunečného dne rozpálí více než například louky či parky a v noci pak toto teplo uvolňují do okolí.
Dalším důvodem je charakter ulic, které tvoří jakési kaňony, jež umožňují vícenásobný odraz dopadajících slunečních paprsků. Vyšší budovy také omezují proudění větru a ochlazování města.
V Praze najdeme nejvýraznější tepelné ostrovy v Holešovicích, ve Vysočanech a v trojúhelníku mezi hlavním nádražím, Masarykovým nádražím a Florencí. „Když se podíváme na tepelné snímky Prahy, o něco lépe než zmíněná místa je na tom Staroměstské náměstí,“ hodnotí situaci environmentální ekonom Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. S kolegy delší dobu zkoumá různá opatření využívaná při ochlazování měst. Posuzují jejich přínosy a náklady.
Za velmi efektivní považuje Macháč střechy osázené vegetací. Podle něj fungují jako přírodní klimatizace. Se svým týmem zjistil, že během horkého dne, kdy teplota vzduchu vystoupala téměř ke čtyřicítce, se zelená střecha na univerzitním kampusu ohřála na pouhých třicet stupňů. Ovšem na sousední lepenkové střeše pak teploměr ukázal přes 70 stupňů Celsia. Značná část tepla akumulovaného na střeše navíc přecházela dále do budovy.
Intenzivně zalévaná zelená střecha se ohřála jen na 35 stupňů, ale její údržba – zejména zálivka – je, pokud neprší, nákladná.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později