Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováProdloužení života o desítky let očekává v nejbližší době David Kašper, spoluzakladatel skupiny Purple zaměřené na technologie v oblasti financí a tradingu. Je přesvědčený, že za dvacet či třicet let se vědci dopracují k pilulce zajišťující dlouhověkost. S nadějí se do budoucna dívá také Alexandra Kala, zakladatelka a majitelka firmy Profimed. Nemá přesně naplánováno, kolika let by se chtěla dožít. „Může to být ale 100 i více let. Věda a výzkum jedou na plné obrátky,“ říká. Vědci po celém světě vymýšlejí, jak prodloužit život. Mnozí miliardáři jejich snahu štědře podporují. Na snu žít věčně začínají vydělávat první firmy.
Hledání svatého grálu
Připravit elixír zaručující věčné mládí se snažili už středověcí alchymisté, zpravidla za štědré podpory svých mecenášů. I nyní hledání zázračné pilulky proti stárnutí přitahuje nejbohatší lidi světa. Do výzkumu dlouhověkosti vložil peníze zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo většinový majitel Amazonu Jeff Bezos.
Konzultační společnost InsightAce Analytic odhadla hodnotu produktů napomáhajících dlouhověkosti v roce 2023 na 27 miliard dolarů. V roce 2031 by hodnota trhu měla být už 45 miliard dolarů. Půjde o doplňky stravy, ale i o medicínské postupy brzdící stárnutí.
Existují však i odvážnější odhady vývoje, které počítají s tím, že oddálení stárnutí ušetří náklady na léčbu řady chorob spojených s vyšším věkem. Pak by se podle britské společnosti First Technology mohla roční hodnota trhu v oblasti dlouhověkosti vyšplhat téměř na 130 miliard dolarů.
Podobně to vidí i Petr Šrámek, který spoluzaložil fond LongevityTech.Fund investující do výzkumu dlouhověkosti a v Praze provozuje kliniku Healthy Longevity. „Jednou možností je zaměřit se na léčbu jednotlivých nemocí. Nebo se dá na vše podívat obráceně. Když zbrzdíme stárnutí, nemoci s ním spojené se neobjeví vůbec nebo později,“ říká.
Hledání elixíru mládí zlákalo spoluzakladatele společnosti Google Larryho Page a Sergeye Brina. Rozjeli biotechnologický start‑up Calico, který se věnuje zkoumání nemocí spojených s vyšším věkem. Před časem navázali spolupráci s farmaceutickou společností AbbVie a začali s testováním svých léčivých přípravků. Celkově do něj plánují investovat miliardu dolarů. První úspěšné výsledky ohlásili koncem loňského roku, práce ale pokračuje dál.
Majitel Amazonu Jeff Bezos investoval se spoluzakladatelem PayPalu Peterem Thielem do start‑upu Unity Biotechnology. Ten pracuje na zpomalení stárnutí organismu prostřednictvím posílení jeho schopnosti zbavovat se buněk, které už ztratily schopnost dělit se. Právě jejich přítomnost totiž přispívá ke vzniku řady nemocí spojených se stářím.
Velmi zajímavým projektem je firma Altos Labs, která chce naučit dospělé buňky, aby se přeprogramovaly do zárodečného stavu. Tím by mohlo v organismu dojít k náhradě stárnoucích buněk mladými. Vychází při tom z postupu japonského lékaře Šinji Jamanaky oceněného za svou práci Nobelovou cenou. Start‑up už získal finanční podporu ve výši tří milionů dolarů.
Ale existují i další postupy, které se zkoušejí v boji se stárnutím. Jedním je čištění krevní plazmy. Ta se z těla odebere a po pročištění se vrací zpět. Podobná metoda se v praxi využívá při léčbě některých autoimunitních onemocnění. Pozitivní dopad postupu na snížení biologického věku lidí prokázali vědci vedení Irinou Conboyovu z Kalifornské univerzity. „Proceduru nabízíme v naší klinice na Floridě. Rádi bychom ji začali poskytovat i tady v Česku,“ říká Šrámek.
Velká očekávání vzbuzuje také rapamycin. Látka byla izolována v roce 1972 z půdní bakterie nalezené na Velikonočním ostrově, kterému jeho obyvatelé říkají Rapa Nui. Odtud získala svůj název. Protože potlačuje reakci imunitního systému, začal se přípravek používat jako lék u pacientů po transplantacích, kde zabraňuje odmítnutí nového orgánu. Před nedávnem si však vědci všimli, že působí i jako elixír mládí. Významně prodloužil život kvasinek, červů a myší. Nyní se začíná osvědčovat u lidí. „Rapamycin je asi nejperspektivnějším lékem využívaným ve světě v boji proti stárnutí,“ tvrdí Šrámek.
Z velké souhrnné studie účinků rapamycinu zveřejněné v únoru v lékařském časopise Lancet vyplynulo, že preparát u zdravých seniorů nevykazuje závažnější nežádoucí vedlejší účinky. Jakmile však měli lidé „nahlodané“ zdraví, výsledky už podle biologa Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze‑Uhříněvsi tak přesvědčivé nebyly. Před plošným nasazením tohoto přípravku do boje se stárnutím bude tedy ještě nutné provést další studie. Nicméně start‑up AgelessRx už testuje nasazení rapamycinu u lidí.
Další z kandidátů na elixír mládí je metformin, který se běžně používá jako lék na cukrovku. „V poslední době se o něm mluví i v souvislosti s protinádorovými účinky. Ale zatím ho jako prevenci rakoviny nelze předepsat,“ podotýká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie v IKEM. Z experimentů vyplynulo, že v malých dávkách tento lék prodlužuje život myší. Podobně by prý mohl fungovat i u lidí. Tým Jareda Campbella z Adelaidské univerzity dal dohromady data z různých studií zkoumajících diabetiky užívající metformin, diabetiky s jinou léčbou a osoby bez cukrovky. Ukázalo se, že pokud lidé berou metformin, mají v daném věku statisticky nižší úmrtnost.
Další menší studie naznačily, že tento preparát může brzdit stárnutí mozku nebo mít i pozitivní vliv na kondici srdce. Zatím však chybí přesvědčivé výsledky z dlouhodobých studií. Haluzík sám by proto metformin k prodloužení života nyní nepředepsal. Když už by měl po nějakém léku sáhnout, volil by nové preparáty určené na cukrovku, po kterých se zároveň i výrazněji hubne.
Právě látka semaglutid obsažená v lécích s obchodními názvy Ozempic a Wegovy nedávno odstartovala revoluci ve shazování přebytečných kil. Ostatně zhubnutí může být podle Haluzíka klíčem k výraznému prodloužení života. „Podstatná část lidí umírá dříve právě kvůli nadváze,“ říká. Dalším důvodem jsou často k nadváze přidružené kardiovaskulární choroby nebo cukrovka.
93 let
Takového věku se chtějí Češi dožít, 71 procent lidí se však bojí nesoběstačnosti.
Dlouhověkost jako investice
Podle analytika investiční platformy XTB Tomáše Cverny je oblast dlouhověkosti pro investory velmi zajímavá hlavně díky očekávanému populačnímu vývoji. „Do roku 2050 by totiž počet osob v Evropě a v Severní Americe ve věku nad 65 let měl dosahovat 30 procent populace,“ říká. Nyní to je necelých dvacet procent.
Petr Šrámek považuje oblast longevity za podobně nadějnou a perspektivní, jako byla před časem umělá inteligence. Proto před šesti lety spoluzaložil zmíněný fond investující do výzkumu dlouhověkosti. Postupně vybral ty nejlepší firmy s velkým potenciálem, většina z nich sídlí v USA, některé ve Velké Británii. Jedna se věnuje třeba regeneraci brzlíku, další zkouší množit mitochondrie, tedy buněčné elektrárny.
„V prvním fondu máme peníze od stovky investorů převážně z Česka, které jsme vložili do 40 firem. Snažíme se s portfoliem pracovat tak, aby došlo k jeho výraznému zhodnocení,“ tvrdí Šrámek. Celkem fond do firem a start‑upů pracujících na prodloužení života vložil 340 milionů korun. Nyní Šrámek s kolegy otevřel druhý fond zaměřený na dlouhověkost.
Mnozí byznysmeni však peníze investují do dlouhověkosti vlastní. Například americký investor Bryan Johnson si před časem vytyčil jasný cíl – zůstat věčně mladý. Podstoupil řadu poněkud bizarních procedur, které mu k tomu měly pomoci. Třeba dostával infuze krevní plazmy od mladších dárců včetně svého syna. Po čase sám uznal, že zrovna tohle je slepá cesta, a transfuzí zanechal. S hledáním cest, jak omládnout, však nepřestal. Jí pouze mezi půl pátou a jedenáctou hodinou dopoledne, důsledně chodí spát v půl deváté večer a denně užívá více než 100 experimentálních léků na dlouhověkost a potravinových doplňků.
Dlouhověkost však láká i české podnikatele. Zakladatel a šéf skupiny STRV Lubo Smid kvůli prodloužení života dbá na kvalitní spánek. „Na alkohol jsem úplně zapomněl a nyní zkouším místo kávy čínské houby,“ prozrazuje svůj recept Smid. Na začátku roku se připojil do otevřené studie dlouhověkosti Bryana Johnsona. Účastníci mají tři měsíce konzumovat speciální potravinové doplňky navržené Johnsonem. Po skončení studie se podle určitých biomarkerů bude vyhodnocovat, zda došlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu.
Infografika
Smid není sám, kdo je ochotný kvůli prodloužení života podstupovat častá lékařská vyšetření. David Kašper chodí na rozšířené krevní odběry každé tři měsíce. „Podle výsledků pak měním jídelníček a zařazuji doplňky stravy,“ říká. Jednou za dva roky si dobrovolně aplikuje čip s malou jehlou na měření glukózy a pomocí aplikace sleduje dopad jídelníčku a sportu na hladinu cukru v krvi. Vede si v Excelu vlastní protokol, kde má rozklad svých jídel na kalorie. „Vím tak, kolik toho během dne potřebuju sníst, abych si udržel váhu nebo zhubl,“ vysvětluje. Pravidelné krevní rozbory, sono vyšetření vnitřních orgánů nebo kontrolu vitaminu D v krvi každý rok podstupuje Alexandra Kala, majitelka společnosti Profimed, jež se zabývá péčí o zuby.
Ale lékařské prohlídky nemusí každému vyhovovat. Šéf a zakladatel firmy Mindzero David Semerád sází spíše na režim a chlad. Vstává každý den mezi čtvrtou a pátou ráno. „Den začínám saunou a ledovou koupelí,“ popisuje. Už v 5:30 začíná pracovat. „Tyhle návyky mi prodlužují život,“ říká Semerád a upozorňuje na dvacet let trvající studii, která zahrnovala dva tisíce finských mužů a prokázala významnou korelaci mezi častým používáním sauny a prodloužením života.
Nebezpečná osamělost
Nejen majitelé firem, ale i běžní zaměstnanci a podnikatelé si často přejí žít déle. Průměrný Čech se chce dožít 93 let. Ukázal to loňský průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti, který zahrnoval téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa ve věku od 18 do 79 let. Češi jsou ale pro prodloužení života ochotní udělat jen málo. Třeba v oblasti péče o své fyzické zdraví se umístili na druhé nejhorší pozici ze zkoumaných zemí. „Prodloužit život by chtěli asi všichni, ale zatím se nedostalo ve všeobecnou známost, že bychom to uměli,“ říká profesor Haluzík. Jednoznačně účinnou pilulku brzdící stárnutí se zatím objevit nepodařilo. Než k tomu dojde, vyplatí se podle vědců zapracovat na životosprávě.
„Za nejúčinnější způsob prodloužení lidského života považuju zdravý životní styl. Ten stoprocentně zabírá každému,“ říká Jaroslav Petr. Pokud člověk dbá o své zdraví, může si prodloužit život téměř o čtvrtstoletí. Vyplývá to z rozsáhlé studie zveřejněné letos v lednu v časopise American Journal of Clinical Nutrition. Vědci v rámci ní srovnávali údaje ze zdravotních záznamů a dotazníků téměř 720 tisíců amerických válečných veteránů shromážděné v letech 2011 až 2019. Sledovali, co jedli, jak sportovali nebo zda kouřili. Zajímal je také společenský život dotyčných.
Ukázalo se, že pokud by muži ve 40 letech změnili své návyky a začali dbát na zdravou životosprávu, mohli svůj život prodloužit až o 24 let, ženy pak o 21 let. Studie také potvrdila, že změna životosprávy má smysl i ve vyšším věku. Pokud se k ní odhodlali padesátníci, vzrostla délka života u mužů až o 21 let a u žen o 19 let.
Pro nejlepší efekt je podle amerických vědců potřeba dodržovat osm zásad zdravé životosprávy. Nejvýraznější pozitivní dopad na délku života má aktivní pohyb. Klíčové bylo také přestat kouřit a brát drogy. Následovala snaha vyhnout se stresu. Vedle zdravého jídelníčku a pití alkoholu v rozumné míře je podle výzkumníků potřeba spát sedm až osm hodin denně. A vliv má i udržování dobrých vztahů s okolím.
S popsanými recepty v zásadě souhlasí také gerontoložka Iva Holmerová. „Je všeobecně známé, že osamělost je rizikový faktor pro vznik duševních onemocnění jako deprese, Alzheimerova choroba, ale má negativní dopad i na rozvoj kardiovaskulárních či onkologických onemocnění,“ říká.
Jak ukázala nedávná studie vědců z Glasgowské univerzity, lidé, kteří se nevídají s rodinou nebo s přáteli, mají o 77 procent vyšší pravděpodobnost dřívějšího úmrtí. Samota jako taková se negativně odráží na psychice, ale zároveň osamělí lidé mnohdy nevyhledají lékaře při prvních příznacích závažných chorob. K návštěvě specialisty je nemá kdo popostrčit a často ani odvézt či doprovodit, proto se začínají léčit zbytečně pozdě.
Aby se situace zlepšila, není nutné navštěvovat příbuzné a známé každý den. Jak zjistili vědci vedení Hamishem Fosterem z Glasgowské univerzity, k delšímu dožití napomohla už jedna návštěva měsíčně.
Tenis i okopání záhonů
Podle Holmerové je základem dlouhověkosti systém označovaný pět prstů. Prvním z nich jsou právě zmiňované sociální vztahy, ať už v rodině, nebo mimo ni. Druhým je pak péče o zdraví, třetím vhodná strava. „Tady platí léty osvědčené jez do polosyta, pij do polopita,“ říká Holmerová s tím, že není důležité, jakou konkrétní dietu nebo přístup člověk zvolí. Měl by ale podle ní konzumovat dostatek ovoce, zeleniny nebo luštěnin.
Čtvrtým prstem je pak fyzická aktivita. „Oproti předchozím generacím se hýbeme daleko méně,“ podotýká Holmerová. A posledním pátým prstem je duševní aktivita. Ideální je, pokud člověk může v nějaké míře pokračovat v práci a učí se novým věcem.
Je otázka, kdy a zda vůbec se dočkáme pilulky prodlužující život. Každopádně řada studií naznačuje, že pokud ve středním věku vsadíme na sport, zdravé jídlo a duševní pohodu, můžeme získat slušnou řadu let k dobru.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
