S nástupem dlouhověkosti by se měl proměnit i pracovní trh, dopravní obslužnost nebo sociální služby. Profitovat z takové změny může nakonec celá společnost.
Není pochyb o tom, že podíl seniorů nad osmdesát let v české populaci výrazně poroste. Ať už v důsledku lepší zdravotní péče, kvalitnější stravy a sportování, nebo dokonce díky objevu účinné pilulky proti stárnutí, na které nyní pracují stovky vědeckých týmů.
Jak udržet i nejstarší seniory ve společenském dění, se může Česko inspirovat v Japonsku, kde už nyní mají deset procent obyvatel starších 80 let. „Česká republika bude v podobné situaci zhruba v roce 2050,“ říká Iva Holmerová, která vede na Fakultě humanitních studií na UK Centrum pro studium dlouhověkosti. Nedávno Japonsko ohlásilo také rekordní počet obyvatel starších sta let. V zemi s více než 120 miliony obyvatel jich žije zhruba 92 tisíc. V téměř jedenáctimilionovém Česku jich je zatím jen kolem tisícovky. To se ale začne měnit.
Nejvýraznější zastoupení osmdesátníků a starších lidí je na japonském ostrově Okinawa, kde na tamní univerzitě vzniklo dokonce výzkumné středisko specializované na dlouhověkost. Pracuje v něm gerontolog Craig Willcox, který považuje kromě jiného za důležitou podmínku dlouhého života udržování společenských vztahů. Na ostrově fungují takzvané moai, tedy skupiny lidí, kteří se pravidelně scházejí, přátelí a podporují, a to v průběhu celého života. Na setkáních lidé sdílejí společné zájmy či zážitky. Zapojení nejstarších seniorů do těchto komunit jim dodává jistotu, pomůže najít oporu a je pro ně i programem na dny, kdy by třeba jen zůstávali sami doma.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později