Neexistuje mnoho vynálezů, které proměnily svět tolik jako železnice. Je nerozlučně spojena s věkem páry, s konstrukcí parní lokomotivy. Tedy s invencí britského konstruktéra George Stephensona, který ji v praxi poprvé uvedl na koleje. Právě životu a dílu tohoto inženýra a podnikatele věnuje týdeník Ekonom další díl seriálu o lidech, kteří se zasloužili o nástup moderního věku.

Ráj pro samouky

Stephenson se narodil v malé hornické vesnici Wylam v rodině topiče. Do školy nechodil a už jako malý chlapec vstoupil do služby u koňské železnice, vedoucí nedaleko jejich domku. Dostal bič a odháněl krávy, které se zatoulaly na koleje. Volný čas trávil se svým otcem u mohutného parního stroje pohánějícího čerpadlo na vodu v dole na uhlí a usmyslel si, že se stane mechanikem. Stroje ho totiž přitahovaly a chtěl je víc poznat a vylepšovat.

Teprve v devatenácti letech – jak uvádí jeho český životopisec Emil Holan – se uměl podepsat. Pracoval už jako strojník u čerpadel a po večerech se učil psát. Až v okamžiku, kdy jeho syn nastoupil do školy, začal se otec opravdu vzdělávat, zprvu v církevní večerní škole.

To už ale byl v širokém okolí známý jako šikovný opravář všeho možného. Dokonce i bot, protože když ovdověl a musel se začít starat nejen o syna, ale také o osleplého otce, přidal si k zaměstnání ševcovinu.

Od lidí v okolí se lišil dvěma vlastnostmi: vytrvalostí a cílevědomostí. Jedním z jeho cílů bylo stát se inženýrem, což tehdy znamenalo ovládat dostupnou vědu o strojích, schopnost je stavět a udržovat v chodu. Úspěšný konstruktér tehdy nepotřeboval akademické vzdělání. Například parní stroj jako vrchol tehdejší techniky postupně nevynalezli žádní vědci v laboratořích, ale dělníci, kteří fyziku nikdy nestudovali. Thomas Newcomen byl kovář, Thomas Savery horník a hlavní z nich, James Watt, nedostudovaný mechanik.

Od lidí v okolí se George Stephenson lišil vytrvalostí a cílevědomostí. Jedním z jeho cílů bylo stát se inženýrem.

V roce 1812 získal Stephenson místo hlavního strojmistra uhelných dolů v Killingworthu díky předchozím opravám tamních parních strojů. Nejprve zkonstruoval nové zařízení na čerpání vody z šachet a pak zařídil dopravu uhlí po kolejích – naložené vozy sjíždějící z kopce vytahovaly vlastní vahou ty prázdné nahoru, což šetřilo sílu koní.

Když i tak vázla plynulá doprava uhlí do města, Stephenson se nabídl, že problém vyřeší. Už delší dobu se zabýval myšlenkou, zda by na koleje – ty byly známé od roku 1758 – nebylo možné posadit parní stroj, který by přenášel sílu na kola a táhl za sebou náklad.

Jak dostat parní stroj na koleje

Nebyl zdaleka první. Parní samohyby na silnicích už jezdily, šlo však o raritu, ať v Paříži, Filadelfii nebo Londýně. S prvními „putujícími stroji“ na kolejích experimentoval na počátku 19. století ve Velké Británii inženýr Richard Trevithick, avšak v praxi, stejně jako řada jiných, neuspěl, ačkoliv pro ně sestrojil vysokotlaký parní stroj. Byl totiž hlučný a bouřili se proti němu sedláci, neboť jim plašil hospodářská zvířata. Prokázal alespoň, že litinová kola na hladkých kolejnicích, po nichž v té době vozy s nákladem stále tahali koně, nebudou podkluzovat.

Stephenson podrobně prostudoval konstrukci všech „putujících strojů“ a dospěl k názoru, že neúspěchy lze přičítat vadné konstrukci a nedokonalému provedení, nikoliv nápadu samotnému. Proto přesvědčil majitele killigworthských dolů lorda Rawens­wortha, aby na stavbu lokomotivy poskytl peníze.

Otec parní lokomotivy

1781
V chudé rodině ve Wylamu se narodil George Stephenson. Jako chlapec nechodil do školy, od devíti let pracoval a podepsat se uměl až jako dospělý. Později se vzdělával ve večerní škole a samostudiem za pomoci svého syna.

1810
Nastoupil do důlní společnosti a postupně se tam opravami parních strojů a dalších mechanismů vypracoval na uznávaného strojníka.

1814
Zkonstruoval svoji první lokomotivu. Byla méně hlučná než konkurenční stroje a utáhla osm nákladních vozů o celkové váze 30 tun.

1825
Postavil první železnici s rozchodem 1435 milimetrů a představil na ní novou lokomotivu, která už táhla nejen vagony s nákladem, ale i s lidmi.

1829
Sestavil lokomotivu Rocket s dokonalejším parním strojem, což zefektivnilo a zlevnilo provoz. O rok později dodal osm svých strojů pro pravidelný provoz na železnici mezi Manchesterem a Liverpoolem.

1848
George Stephenson zemřel, jeho firmu dodávající lokomotivy po celé Británii, ale i do USA a Evropy, už řídil syn Robert.

Stavěl ji deset měsíců a musel překonat mnoho potíží. Vedle nedůvěry okolí to byl nedostatek kvalifikovaných pomocníků a potřebných nástrojů. V červnu 1814 však bylo hotovo a na počest majitele dolu dostala mašina jméno Mylord. Byla daleko tišší než její předchůdkyně, utáhla osm naložených vozů o celkové váze 30 tun, ale byla pomalá. Vlak jel rychlostí čtyř anglických mil za hodinu (asi 6,5 km/h), což vyvolávalo posměch nepřejících formanů.

Stephenson proto přišel s řadou dalších zlepšení, zejména při přenosu síly parního stroje na železná kola. Nová lokomotiva vyjela o rok později a nesla tentokrát jméno po pruském generálu Blücherovi, který Britům pomohl u Waterloo porazit francouzského císaře Napoleona. Na konstrukci této lokomotivy obdržel Stephenson patent.

Současně pochopil, že postavit prototyp nestačí, a pustil se nejen do konstrukce další lokomotivy, ale spolu s tím i do stavby dokonalejší železnice. Do té doby se kladly koleje na hrubý, neupravený terén, teprve on začal budovat železniční svršek a ukládat kolejnice na dřevěné pražce. K jejich výrobě navíc jako první použil kujné železo místo litiny, která příliš často praskala.

K tomu musel proniknout do tajů železničního stavitelství. Opět pomohla jeho houževnatost, ale také syn Robert, který začal studovat na univerzitě a předával otci vše, co se na přednáškách naučil. Později se z něj stal zdatný stavitel mostů a spolupracoval s otcem při jeho pozdějších železničních stavbách.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67337640-george-stephenson-muz-jehoz-lokomotiva-vyjela-do-stoleti-pary