Méně zelené politiky, větší důraz na byznys a průmyslovou politiku, opatrnější přístup k migraci a debaty o velikosti unijní podpory Ukrajině. To vše je možné očekávat po víkendových volbách do Evropského parlamentu, které přinesly posílení pravicového populismu a ubraly na síle socialistům, liberálům a zeleným. Velké slovo budou mít i evropští lidovci.
Na významu stoupne i vývoj v jednotlivých členských státech, které na mezivládní úrovni o unijní politice spolurozhodují. Postavení řady vlád je otřeseno ústupem z pozic. Zejména ve významných zemích – Německu a Francii. Tam již prezident Emmanuel Macron, zakladatel liberální strany Renaissance, která utrpěla těžkou porážku, vypsal předčasné parlamentní volby.
V Česku opozice zvítězila nad stranami vládní koalice, pokud jde o poslanecká křesla, v poměru 12 ku devíti. Možnost odhadovat z toho budoucí politický vývoj devalvuje tradičně nízká volební účast – ačkoliv byla na eurovolby rekordní, stále jde jen o 36,5 procenta oprávněných voličů (o postoji Čechů k Evropské unii v komentáři na str. 6).
Hra o změkčení Green Dealu
Ačkoliv populisté unii vládnout nebudou, celkový posun doprava se podle analytiků webu Politico promítne do menšího nadšení pro zelenou politiku. Evropský parlament hrál klíčovou roli ve snaze snižovat uhlíkovou stopu a zbrzdit globální oteplování. Evropští lidovci ale nově mohou argumentovat, že právě Green Deal přispěl k energetické krizi a drahotě. A budou mít možnost se při odporu k některým environmentálním opatřením spojovat s konzervativci a euroskeptiky proti zeleným, levici a liberálům. Což se už před volbami v praxi ukázalo při dílčím hlasování při přípravě zákona o obnově přírody.
Konkrétně se bude nově debatovat nad plánem neuvádět po roce 2035 na trh nové osobní automobily se spalovacími motory. Nebo nad záměrem zavádět přísnější pravidla pro emise nákladních vozů a přejít na ekologicky udržitelné palivo pro letadla.
Výsledkem silnějšího postavení pravice by mohl být ústup od zákazu vyrábět osobní auta se spalovacím motorem.
Změkčovat by se mohla legislativa nutící firmy sledovat plnění ekologických standardů v rámci dodavatelských řetězců. V zemědělství by to znamenalo ústup od záměru zavést i zde emisní povolenky. Nejistým by se stal osud nedokončených legislativních návrhů na obnovu ekosystémů či šetrnější užívání pesticidů.
Infografika
Nikdo ovšem nemůže vyloučit ani posun přesně opačným směrem. To v případě, že se německá lidovkyně (CSU) Ursula von der Leyenová kvůli svému znovuzvolení do čela Evropské komise spojí se Zelenými, přestože je volby citelně oslabily. Pak by se mohlo naopak začít jednat o zpřísnění klimatických cílů do roku 2040. Tak to zatím doporučuje vědecký poradní výbor EU, podle něhož je nutný tvrdší postup proti emisím ze zemědělství.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později