Vládnutí, a dokonce samotné sestavení funkčních vlád je v zemích Evropské unie stále obtížnější. Promítá se do toho jak čím dál větší sociální, názorová a politické fragmentace voličů, což je případ Španělska, tak zvýšená obliba populistických stran nabízejících jednoduchá řešení složitých problémů. Ať jde o pokračující migraci a rostoucí sílu západoevropského islámu, nebo nově o recepty na obnovu ekonomického růstu.

Touha po prosperitě je u stále většího počtu lidí spojena s odporem vůči Green Dealu a unijnímu centralismu, protože právě Brusel zelenou, tedy bezuhlíkovou, politiku vehementně prosazuje. To je spolu s odporem k uprchlíkům voda na mlýn krajní pravice, a to nejen v Itálii, ale čím dál víc i sousedním Německu. Začíná na tom stavět také konzervativní levice, což ukázaly nedávné volby na Slovensku.

Výjimkou potvrzující pravidlo je zatím Polsko, kde se na výsluní vracejí proevropští liberálové.

Obtížné vládnutí

Pestrá je tedy nejen politická mapa Evropy, ale i politická situace v jednotlivých zemích včetně těch velkých. Nesourodý slepenec nyní vládne v největší unijní zemi, Německu. Jde o koalici, která spojuje tamní sociální demokraty, zelené a liberální svobodné demokraty. Mnohačlenné koalice, i když posunuté doprava, se dělí o moc v Belgii a Nizozemsku nebo Rumunsku, kde naopak míří doleva. Nesnadné je vládnutí v Rakousku, kde spolupracují konzervativní lidovci s progresivistickými Zelenými.

K tomu poslední volby ukazují, jak složitý úkol je vytvoření vlády. Ve Španělsku v červenci vyhrála pravice, konkrétně lidovci, nicméně k sestavení kabinetu nemají dostatek křesel. Proto k jejímu vytvoření vyzval král dosavadního socialistického premiéra Pedra Sáncheze. Tomu zase nestačí podpora levicové koalice Sumar, potřebuje pomoc regionálních stran včetně katalánských separatistů. Jeho vyjednávači nyní rokují s jejich vůdcem Carlesem Puigdemontem, který žije v exilu. Nedojde‑li k dohodě o nové vládě do konce listopadu, budou se konat nové volby.

Za posledních 10 let došlo v Evropě ke sbližování středopravice a krajní pravice. Jde o reakci na příliv uprchlíků.

Obdobná je situace v Polsku, kde vítěz voleb, pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, nemá silného koaličního partnera. Nic jí nepomohlo, že země pod její osmiletou vládou ekonomicky narostla o třetinu. Podle politologů jí ublížila přemíra konzervatismu, v případě žen třeba protipotratová rétorika. Blíže k sestavení kabinetu proto má trojice jejích politických odpůrců v čele s liberální a proevropskou Občanskou koalicí Donalda Tuska.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.