EU nepotopí uprchlíci, ale ekonomika. Evropa se může rozpadnout do šesti částí

Například podle studie Marka Fleminga-Williamse z americké prognostické agentury Stratfor lze už nyní vysledovat štěpení Evropské unie do pěti či šesti oblastí. Jedním z hlavních důvodů, proč tomu tak je, má být hospodářská politika Berlína.

Ta vede k exportu asi 50 procent německého HDP, což na jedné straně znamená výlučné postavení tamní ekonomiky, na druhé deindustrializaci a ohromné platební problémy celé středozemní Evropy.

Proto jádro kontinentu, vlastně německo-francouzsko-nizozemský blok, který zřejmě zdědí euro, bude řízeno z Berlína a po jednu či dvě dekády bude dominovat nad ostatními zeměmi.

Od počátku se mu budou vzdalovat zadlužené jihoevropské země v čele s Itálií a Španělskem. Těsnější spolupráci si "německé" centrum uchová se skandinávským blokem, hlavně s Finskem, a také Velkou Británií, kde se letos bude rozhodovat o jejím setrvání v unii.

Postkomunistické země americký expert dělí na dvě skupiny. Pro první je klíčový obchod s Německem a snaha vyjít s relativně vzdáleným Ruskem. To má být případ České republiky, ale i Slovenska a Maďarska. Pro Polsko a Pobaltí však bude určující obava z tlaku Moskvy.

Autor, který zvětšování rozdílů mezi uvedenými regiony po deset let sledoval z Londýna jako finanční expert, podotýká, že pravděpodobnější než náhlý rozpad je přežívání Evropské unie jako "ducha dřívějšího stavu". Společné bruselské zákony se budou ignorovat a osekávat a výsledkem se stane jen velice volný svazek.

Také podle ekonoma Philippa Legraina z Evropského institutu London School of Economics tento proces už nastal a unie už rozpadá. Evropské lídry pokládá za slabé, rozdělené a neschopné předložit přesvědčivý obraz o budoucích výhodách, které by pokračování evropské integrace mohlo přinést.

Před rozpadem Evropy varuje dokonce vlivný investor a filantrop George Soroz. Ani on nevidí hlavní důvod uprchlících, ale spíš v ekonomických obtížích. Jedinou cestou jak tomuto rozvalu zabránit, alespoň podle jeho rozhovoru pro agenturu Bloomberg, by byl nový Marshallův plán, zejména pro východní část kontinentu včetně Ruska.

Zmíněná agentura Stratfor věští také další problémy. Její šéf George Friedman ve své loni napsané knize "Ohrožená Evropa: Rodící se krize" předpovídá dokonce vojenské konflikty. Věčně rozhádanému kontinentu podle něj mír vnutili po roce 1945 Američané a Sověti. Ale ten skončil už v okamžiku bojů v bývalé Jugoslávii a nyní je situace nejistá.

"Všeobecná válka v Evropě by mě překvapila. Rovněž by mě překvapila nepřítomnost významného konfliktu, dokonce mezi zeměmi, kde se konflikt zdá v tuto chvíli nemyslitelný," tvrdí. A dodává, že války se nevedou kvůli neschopnosti poučit se z historie nebo špatným způsobům. Jsou způsobeny rozdílnými zájmy tak zásadními, že důsledky nepřítomnosti bojů jsou větší než důsledek boje.

Kromě vnitřních rozporů, hlavně ve východní Evropě a na Balkáně, ale i rozdílů mezi Německem a Francií podle Friedmana ohrožuje Evropu geopolitický konflikt s Ruskem o Ukrajinu, uprchlíci a také vzestup pravicových stran.

Jak bude vypadat Evropa blízké budoucnosti? Na to se pokoušíme odpovědět v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.