Moderní věda a technika mají několik otců. Mezi ty hlavní patří ovšem Galileo Galilei, italský fyzik, astronom a experimentátor. Tímto přízviskem ho označil například i Albert Einstein a vysoce jej hodnotil také britský astrofyzik Stephen Hawking. Šlo o renesančního polyhistora, který se zabýval například rychlostí, gravitací a setrvačností. Proti představám katolické církve obhajoval heliocentrismus a svá astronomická tvrzení opíral o pozorování dalekohledem.

Stál také u zrodu propojení matematiky a experimentů a položil tak základy vědecké metody používané dodnes. A tím i technického rozvoje, který pomohl Evropu posunout do čela civilizačního rozvoje. Život a dílo tohoto učence připomene další díl seriálu týdeníku Ekonom o významných vynálezcích.

Renesanční vědec

Galileo se narodil v roce 1564 v Pise v rodině hudebníka, později se rodina přestěhovala do nedaleké Florencie. Jako mladý chtěl být knězem, na otcovo naléhání ale začal studovat lékařství. Na univerzitě ho však upoutala geometrie, a tak přesedlal na matematiku a přírodní filozofii. Po dokončení studií vyučoval nějaký čas budoucí umělce v perspektivě, pak v rodné Pise začal vyučovat matematiku. Už jako začínající pedagog se stal známým svým odmítáním fyzikálních teorií antického filozofa Aristotela a učinil řadu objevů týkajících se zejména pohybu těles. Dodnes se traduje, jak se vypořádal s Aristotelovým popisem volného pádu. Podle jeho současníka a životopisce Vivianiho shazoval Galileo v roce 1590 ze šikmé věže v Pise různě těžké koule z rozmanitých materiálů, aby ukázal, že všechny padají stejně rychle. Tedy v rozporu s tvrzením antického učence, že těžší předměty padají rychleji, což lidé považovali za pravdivé téměř dva tisíce let.

Šlo o názornou ukázku experimentální metody. Tu už před více než stoletím s velkým zaujetím praktikoval umělec a učenec Leonardo da Vinci, ten však byl ke své škodě jako samouk slabý v matematice. Britský publicista Michael White, píšící o dějinách vědy, podotýká, že Galileo naopak byl především matematik, který si uvědomil, že právě spojením pokusů a výpočtů posune vědu na novou úroveň. Galileo totiž přišel s představou, že teorii lze ověřit pomocí experimentu a pak s využitím matematiky odvodit pravidlo, které lze aplikovat na každou podobnou situaci. Dnes se to zdá triviální, koncem 16. století však šlo o myšlenkový průlom.

Galileo byl především matematik, který si uvědomil, že spojením pokusů a výpočtů posune vědu na novou úroveň.

Kvůli vyhraněným a k tomu hlasitě šířeným názorům se Galileo začal dostávat do sporů se svými univerzitními kolegy. Ti nelibě nesli, že na přednáškách před nadšenými studenty napadá klasické pravdy a zdůrazňuje výsledky vlastních pokusů, které ukazují něco jiného než dlouho nedotknutelné vědecké autority. Navíc i jeho experimentům často přihlížel početný dav.

Vynálezy k penězům

Galileo proto odešel na univerzitu v Padově, kde až do roku 1610 vyučoval geometrii, mechaniku a astronomii. Tato škola byla známá svými liberálními názory a nacházela se na panství bohatých Benátek. S tím pak souviselo to, že na novém místě bral trojnásobný plat. Protože ale měl rád zábavu, chyběly mu neustále peníze. Proto si přivydělával doučováním bohatých studentů, pak se ale přeorientoval na spolupráci s armádou. Radil například, jak zdokonalit benátské opevnění nebo válečné lodě.

Spolu s tím i vynalézal – zhotovil nový typ teploměru. Komerční úspěch mu zajistilo až v roce 1597 takzvané vojenské kružidlo, mechanické zařízení, jehož pomocí šlo řešit jednoduché aritmetické úkoly. To se pak rychle stalo vítanou pomůckou nejen důstojníků, zejména dělostřelců, ale i matematiků, účetních a bankéřů. Zájem měli i aristokraté. Užívalo se následující dvě století, kdy jeho úlohu převzalo logaritmické pravítko (a dnes kalkulačky a počítače). Šlo dobře na odbyt a většinu zisku z prodeje Galileo přenechal řemeslníkovi Mazzolenimu, který kružidla vyráběl. Vynálezce ale vydělával daleko více tím, že školil, jak s touto novinkou zacházet. Zatímco samotné kružidlo se prodávalo za pět scudů, instruktáž přišla na dvacet.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.