Otec brýlí Ibn al‑Hajtham položil v Káhiře základy optiky

Brýle jsou dnes nepostradatelnou pomůckou, která umožňuje dobře vidět a zejména číst, čímž lidem prodlužují aktivní život. Nebylo tomu tak vždy. Poprvé se objevily ve středověké Itálii, avšak teoretické základy vznikly o několik set let dříve v muslimské Káhiře. Položil je na počátku 11. století arabský učenec a zakladatel vědecké optiky Ibn al‑Hajtham, v Evropě kdysi známý jako Alhazen. Jeho život a objevy, i dobu, kdy islámský svět stál v čele civilizačního pokroku, připomene další díl seriálu Ekonomu o významných vynálezcích.

Bádání v domácím vězení

Ibn al‑Hajtham se narodil v arabské či perské rodině v jihoirácké Basře. Studoval nejprve islám a islámské právo, dokonce se v rodném městě stal soudcem, což byla vysoce prestižní funkce. Postupně ho ale podle kanadského historika Abdelghani Tbakhiho od veřejných funkcí odradily sílící věroučné spory a především s nimi spojené konflikty.

Proto se raději ponořil do matematiky a přírodních věd. Jeho znalosti ve fyzice se staly legendárními. Byl dobře známý v celém Iráku, ale i v Sýrii a Egyptě. Proto byl pozván egyptským chalífou al‑Hakimem, aby pomohl při regulaci toku Nilu během pravidelných letních záplav. Konkrétně mělo jít o vybudování přehrady v egyptském Asuánu, přibližně tam, kde obří přehrada stojí dnes.

Ibn al‑Hajtham však rychle poznal, že jde o nadlidský úkol. Po prozkoumání místních podmínek a prvních nákresech vodního díla celý projekt odmítl jako příliš obtížný, a navíc nepraktický, čímž vyvolal chalífův hněv. Podle legendy ho rozhněvaný vládce zbavil veškerého majetku a uvrhl do přísného domácího vězení, v němž mu zakázal i přístup ke knihám. Podle jiné legendy a zřejmě pravdivějších záznamů předstíral šílenství, aby unikl popravě. V domácím vězení sice skončil také, nicméně v něm po léta mohl dál úspěšně bádat.

Často experimentoval s čočkami a jejich zvětšovací silou. Tyto pokusy přispěly ke konstrukci čtecích kamenů a později brýlí.

V izolaci od světa údajně sepsal stěžejní sedmisvazkové pojednání o optice, arabsky Kitab al‑Manazir, tedy Kniha optiky. V latinském překladu se později rozšířilo po celé středověké Evropě pod názvem „Opticae Thesaurus“.

Svobodu znovu získal až po zavraždění excentrického chalífy v roce 1021. V Káhiře, tehdy jednom z největších a nejbohatších měst světa, už ale zůstal a žil tam v blízkosti proslulé univerzity al‑Azhar. Až do smrti se živil vyučováním matematiky a fyziky a psaním vědeckých textů nebo také překlady.

Šlo o plodného autora, sepsal více než 200 prací, z nichž se do dnešní doby zachovala jen část. Téměř polovina z jeho dochovaných prací je o matematice, 23 o astronomii a 14 o optice. O šíři jeho zájmu svědčí samotné názvy jeho spisků: Pojednání o světle, Pojednání o těžištích nebo Model pohybu sedmi planet.

Od teorie k brýlím

Zcela převratná byla jeho vědecká metoda. Vyvinul a právě ve zmíněné Knize optiky předložil propracovaný způsob experimentů a vědeckého testování za účelem ověření teoretických hypotéz a doložení předchozích dohadů. Jeho metoda byla docela podobná té moderní, sestávala z opakujícího se cyklu pozorování, hypotéz, experimentování a nutnosti nezávislého ověřování všech dosažených výsledků.

„Jeho výzkumy nebyly založeny na abstraktních teoriích, ale hlavně na experimentálních důkazech. Pokusy byly systematické a opakovatelné,“ tvrdí italská badatelka Rosana Gorinni.

Co ale vlastně během desetiletí svých výzkumů Ibn al‑Hajtham vybádal? Propracoval především teorii vidění. Opustil antickou myšlenku o jakýchsi zvláštních paprscích vyzařujících z oka a popsal působení přirozeného světla a jeho odrazů zachycených zrakovým orgánem. Studoval strukturu oka a tvorbu obrazu v něm. Hlavní roli ovšem chybně nepřičítal sítnici, ale oční čočce.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.