Od počátku život člověka ovlivňuje jeho schopnost užívat a přetvářet okolí ve svůj prospěch – schopnost vynalézat. Řetězec inovací od pěstního klínu a rozdělávání ohně přes začátky pěstování pšenice a vynález písma až po penicilín, elektřinu, jadernou energii či výpočetní techniku. Týdeník Ekonom rozjíždí nový seriál věnovaný vynálezcům, vědcům a inovativním podnikatelům. První díl cyklu – s jedinou výjimkou ještě beze jmen konkrétních lidí, která se v čase poztrácela – ukáže, jak na úsvitu dějin objev zemědělství, začátky metalurgie, vynález kola a písma nebo zakládání prvních měst stály u zrodu civilizace.

Kratší život, ale více dětí

Zcela zásadní společenskou změnu přinesl přechod lovců a sběračů k zemědělství, k němuž poprvé došlo na Blízkém východě. Rozhodně šlo o větší proměnu života, než jakou přinesly osobní počítače a mobily. Stalo se to přibližně před 12 tisíci lety.

Proč právě tehdy? „Společenství lidí mělo teprve po době ledové k dispozici dostatečně rozvinutou sociální a technickou infrastrukturu, která se vytvářela po mnoho tisíciletí a dovolila příhodným způsobem využít podnebí a geografickou polohu. Vývoj rozhodujícím způsobem urychlila i řeč, která umožnila výměnu informací a jejich předávání z generace na generaci,“ vysvětluje britský archeolog Michael Roaf.

K zemědělství lidé přešli nejprve na území dnešního Izraele a hned nato i v regionech východní Anatolie a severní Sýrie i Iráku a Íránu. Pěstovala se tam hlavně pšenice a ječmen, které se vyvinuly ze suchomilných trav. K jejímu vyšlechtění přispělo jak oteplení klimatu, tak také činnost lidí, kteří o rostliny s největšími semeny začali pečovat a pak je i vysévat. Přirozené porosty vystřídala první pole. Obilí navíc šlo dobře skladovat, a dokonce konzervovat, například pražením.

O něco později lidé ve východní Asii začali pěstovat rýži a ještě později, asi před devíti tisíci lety, v Mexiku kukuřici, v niž se díky dlouhodobé péči přeměnila tráva teosinte.

Rolníci i v Evropě rychle přečíslili lovce a sběrače. Zemědělství bylo přitažlivější, i když se v něm lidé dožívali nižšího věku.

Z místa vzniku se zemědělství šířilo do okolí podle nových teorií podpořených genetickými studiemi hlavně migrací. Zemědělci hledající nová sídla se postupně dostali do Afriky, Střední Asie či Indie. Za pomoci lodí osídlili i pobřeží Středozemního moře. Dostávali se také do vzdálené Evropy, do jejího nitra pronikali proti proudu Dunaje a zatlačovali místní lovecko‑sběračské obyvatele z nížin do vysočin a hor. Mnohdy se přitom i bojovalo.

Jak neolitické zemědělství změnilo život

Zvětšit přes celé okno

Nový způsob opatřování potravin přinesl zásadní změnu životního stylu. Neustálé pochody za zvěří vystřídalo usedlé hospodaření. Pěstování obilí a dalších plodin, hlavně luštěnin, postupně se přidávala i zelenina a ovoce, to vše ale vyžadovalo velké množství práce. Rolníci při setbě, pletí a sklizni přišli o volný čas, polní činnosti jim zabíraly většinu dne. Zatímco „primitivnější“ lovci a rybáři si jídlo dokázali sehnat v průměru během dvou hodin, takže se mohli věnovat zábavě a rituálům.

Co nastartovalo civilizaci

‑12 000 let
Lidé na Blízkém východě začali sbírat, ošetřovat a vysévat trávy, které se změnily v pšenici. Vznik zemědělství později doplnila domestikace zvířat – skotu, prasat, ovcí a koz.

‑11 000 let
V Palestině vyrostlo město Jericho s 1500 obyvateli. Stavby byly jak z kamene, tak ze sušených cihel a obklopovala je zeď.

‑9000 let
V Levantě a severním Iráku se začala vypalovat první keramika. Zprvu se vyráběla lepením z hliněných proužků, později na hrnčířském kruhu.

‑6500 let
V jižním Iráku se objevily kolové vozy. Později lidé na východoevropských stepích začali do dvoukolových válečných vozů zapřahat koně.

‑5500 let
Z Kavkazu se šířilo používání bronzu, tvrdé slitiny mědi a cínu. Používala se k výrobě nástrojů i dokonalejších zbraní.

‑5300 let
V mezopotámském Uruku začali úředníci užívat k evidenčním účelům obrázkové písmo. To se proměnilo v klínové slabičné písmo vhodné už pro literaturu.

‑4600 let
Egyptský stavitel Imhotep pro svého panovníka vybudoval stupňovitou pyramidu z kamene.

Usedlý způsob života snížil dětskou úmrtnost, protože odpadlo cestování s malými dětmi, a těch v rodinách rychle přibývalo. To odstartovalo populační růst, a tak původní obyvatelé byli za pár generací převrstveni příchozími zemědělci. Rolnické hospodaření bylo spojeno s vyšší jistotou a materiálně bohatší kulturou, která byla i výsledkem hromadění majetku. Bylo proto přitažlivé. O tom podle paleogenetika Johannese Krauseho svědčí nálezy z dnešního Německa ukazující, že se dcery lovců vdávaly za zemědělce. Zatímco důkazy, že by si ženy ze zemědělských usedlostí braly lovce a stěhovaly se s nimi do lesů, neexistují. Přitažlivost nového způsobu života neohrozil ani fakt, že se upracovaní zemědělci dožívali nižšího věku. Šlo často o důsledek epidemií, nemocí, které se na ně přenášely od domácích zvířat, a konzumace jednostranné stravy. Neolitický pokrok byl tedy draze vykoupen.

S bronzem do válek

K zemědělství a dobytkářství se záhy přidaly další vynálezy, které usnadňovaly život – keramika a zpracování kovů. První hrnce, které se v Levantě a severním Iráku objevily před devíti tisíci lety, zanedlouho doplnila zdobená keramika, například takzvaná chaláfská s bílými, červenými a černými vzory. Šíření jejích typů na velkou vzdálenost bylo jak důkazem migrace, tak začínajícího dálkového obchodu. K důležitým zlepšením v oboru samotném patřil vynález hrnčířského kruhu.

Ještě větší význam mělo zpracování kovů. Jako první se začala využívat měď. Nejdříve se kovala za studena z nalezených valounů, později se tavila z rud a odlévala, třeba do podoby seker. Z experimentů s jejím zušlechtěním se v kavkazských horách před více než pěti tisíci lety zrodil bronz, nejprve arzenový, o málo později klasický, s příměsí cínu. Zatímco běžné nářadí dlouho zůstávalo dřevěné či kamenné, zbraně v celé Eurasii byly během pár století z bronzu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.