Nezájem západních velmocí o střední Evropu znamenal, že do Prahy v květnu 1945 nepřišli Američané, ale vojáci Rudé armády. Což ovlivnilo osudy Československa na desítky let. Pro stanovení čáry dotyku armád USA a SSSR koncem druhé světové války totiž podle historika Jana Němečka byl rozhodující slib, že Sovětský svaz, předchůdce dnešní Ruské federace, pomůže porazit Japonsko. „To bylo pro Američany klíčové, takže jejich postoj k osvobození Prahy musíme posuzovat zejména v tomto kontextu. Nechtěli jednoduše to, co si se sovětským vůdcem Josifem Stalinem o pár týdnů dříve dohodli, nijak ohrozit,“ řekl Němeček týdeníku Ekonom. Zdůraznil také, že výsledky války zůstávají důležité dodnes, například v otázce evropských hranic či v podobě odsunu Němců z českého pohraničí.

V rozhovoru se historik dotkl také řady záležitostí, o nichž se již téměř osmdesát let vedou spory. Mnichovských událostí, zda v roce 1945 šlo o osvobození, či novou okupaci či jaký význam mělo květnové Pražské povstání, když cílem Němců na konci války bylo už jen udržet volný průchod do amerického zajetí.

Když v roce 1945 skončila druhá světová válka, bylo to pro Československo osvobození, nebo nastala nová – tentokrát sovětská okupace?

V současné době je osvobození nezřídka nahrazováno termínem okupace. Podle mě to je ahistorické a nesprávné. Přejímáme to trochu od našich severních sousedů, od Poláků. Ti ale v roce 1945 měli zcela jinou historickou zkušenost se Sovětským svazem, vedli s bolševiky válku už v roce 1920 a měli i další negativní zkušenosti, například masakr polských vojáků v Katyni či jinde v SSSR nebo potlačování polského domácího odporu po válce. Československo žádné takové konflikty s Moskvou nemělo.

Takže pro vás je konec druhé světové války v Československu jednoznačně osvobozením?

Vždycky to osvobození bylo a musí to tak být i dál. To je zásadní otázka. Co by to bylo jiného, kdybychom nebyli osvobozeni, pokud by i z českých zemí nebyla německá armáda vyhnána? Vždyť na jaře 1945 stále šlo asi o jeden milion vojáků. To tu snad měli zůstat? Heydrichovy předchozí plány na likvidaci českého národa jsou snad dostatečně známy. To, že na ně nakonec nedošlo, je právě důsledkem našeho osvobození.

ČESKOSLOVENSKO BYLO PRO STALINA PŘÍLIŠ CENNÉ

Jenomže osvobodit značnou část českých zemí přece mohli Američané, a nikoliv Rudá armáda. Generál George Patton stál v Plzni a chtěl jít až do Prahy. Nadřízení mu to ale zakázali.

Rovněž britský premiér Winston Churchill o to velice usiloval, a dokonce v tom duchu psal novému americkému prezidentu Harrymu Trumanovi. Upozorňoval ho, jaký význam má Praha ve středu Evropy. Ale marně. Američané totiž měli své vlastní zájmy. Na spojenecké konferenci v Jaltě v únoru 1945 se sovětský vůdce Josif Stalin zavázal, že půjde Američanům na pomoc proti Japonsku. To bylo pro Američany klíčové, takže jejich postoj k osvobození Prahy musíme posuzovat také v tomto kontextu. Nechtěli jednoduše ohrozit předchozí dohody se Stalinem.

I tak mnoho lidí v Česku může říkat, že pokud by generál Patton došel až do Prahy, tak bychom se vyhnuli 40 letům komunismu, a že by tu – stejně jako třeba v Rakousku po nějakých deseti letech – zůstala zachována demokracie a kapitalismus.

Jak však dopadly v Československu parlamentní volby v roce 1946? Kdo v nich zvítězil? Komunisté. Kdo je volil? Českoslovenští občané, zejména v českých zemích, na Slovensku podstatně méně. Takže nemůžeme jen tak říkat, nám komunistická vláda byl vnucena zvenčí. Tak to prostě via facti nebylo.

Zvítězili by ale komunisté rok po válce za situace, kdyby nemalou část republiky osvobodili právě Američané? A převzali by také moc? Ve Francii či Itálii byli také silní, ale v čele vlády nestáli.

To je takové co by kdyby. To historikové nemají rádi. Situace se u nás prostě vyvinula tak, jak ji známe. Je také nutné vidět, že historii ovlivňuje celá řada faktorů, nemůžete vidět jen to, že by Američané byli vnímáni lidmi jako osvoboditelé. Roli – jak říkám – hrála celá řada zájmů, a když to shrnu, tak si nejsem jist, že bychom se jen díky Pattonovu příchodu do Prahy ubránili svému osudu. Na to bylo Československo z geopolitického hlediska pro Stalina moc důležité.

Jenomže u mladší generace opravdu převažuje zkratka – konec války – sovětská okupace – nástup komunismu – 40 let nesvobody. O detaily se už mnozí nezajímají.

V tom to ale je, mnoho vyplývá právě z neznalosti historie. Ta je totiž složitější. Připomenu jen tolik, že hned v květnu 1945 začala diskuse o tom, kdy osvoboditelské armády odejdou z Československa. V listopadu odešli jak Američané, tak Rudá armáda. Nebyli jsme tedy pod žádnou sovětskou okupací, zůstala tu pouze rota vojáků, která hlídala doly v Jáchymově, kde se těžil uran pro sovětský jaderný program.

Nezůstali tu však také sovětští zpravodajci, kteří pak pomáhali při nástupu komunistů? Například i v roce 1948?

Zpravodajské agentury tu však měli všichni. O tom si nedělejme iluze. Stejně jako za války ve Švýcarsku. Navíc bych jejich vliv na celkovou politickou situaci v Československu nechtěl démonizovat.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.