Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováDuševní zdraví Čechů se zhoršuje. Výskyt depresí a úzkostí u dospělých je častější než dřív. Podobná situace je také u dětí a teenagerů. Psychologů, psychiatrů a kvalifikovaných terapeutů není za stávajících podmínek dost na to, aby rostoucí poptávku po péči o duši zvládli.
Firmy a start‑upy vycítily zajímavou příležitost a začaly nabízet péči o duši v online prostředí. „Vidíme obrovský prostor pro růst,“ říká Jiří Diblík, jehož aplikaci VOS.health, zaměřenou na zlepšování duševního zdraví, si už celosvětově stáhlo 3,5 milionu lidí. České firmy nabízí zprostředkování kontaktu mezi klientem a psychologem po síti, účinné terapie nebo podpůrné programy pro duševní pohodu. Na mnohé z těchto služeb přispívají zdravotní pojišťovny, ale existují už i plně hrazené online programy, které předepisují lékaři.
Online péči o duši si oblíbili také zaměstnavatelé. „Firmy už pochopily, že deprese a jiná duševní onemocnění u zaměstnanců mohou znamenat vysoké ušlé zisky a že se jim do této oblasti vyplatí investovat,“ říká Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Řada společností tak začíná využívat nové platformy jako benefit pro zaměstnance.
„S tím, jak ve firmách roste tlak na výkon a zvyšují se obavy z propouštění, stává se duševní zdraví stále důležitějším tématem,“ říká Lukáš Krčil, který před časem se společníky založil firmu Hedepy, zaměřenou na zprostředkování online terapií. Služby platformy využívají jednotlivci, ale také řada firem. Nyní už zhruba 100 zaměstnavatelů, třeba společnost Tchibo, Ford nebo Generali Česká pojišťovna. „Konzultace jsou našimi kolegyněmi a kolegy vysoce ceněny, máme z jejich strany mnoho pozitivních ohlasů,“ popisuje zkušenosti mluvčí pojišťovny Jan Marek.
Čeká se rychlý růst trhu. Firmy nabízející péči o duševní zdraví v online prostředí jsou dnes v podobné situaci, jako byly e‑shopy v 90. letech.
Boom online péče o duši
Zájem o online platformy nabízející péči o duši roste i mimo firmy. „Nechali jsme si zpracovat výzkum v různých evropských zemích a vyplynulo z něj, že až polovina lidí chce řešit své duševní zdraví,“ říká Krčil. Ostatně z posledního šetření Národního ústavu duševního zdraví vyplynulo, že úzkostí trpí 13 procent a depresí 12 procent obyvatel Česka. Ještě horší situace je u teenagerů. Úzkost trápí 30 procent deváťáků a známky deprese vykazuje dokonce 40 procent z nich.
Deprese a úzkosti v české dospělé populaci
Firmy nabízející péči o duševní zdraví v online prostředí jsou dnes podle Krčila v podobné situaci, jako byly e‑shopy v 90. letech. Ty tehdy prodávaly jen asi půl procenta celkového objemu obchodu s elektronikou a většina lidí chodila do kamenných prodejen. Následně začaly obrovsky růst a dnes trhu dominují. Také pro online platformy s malým tržním podílem je nyní hlavním konkurentem terapie poskytovaná tváří v tvář. Ale za pár let, až doroste generace, pro kterou bude kontakt po síti normou, může online terapie dominovat.
Péče o duši poskytovaná po síti má navíc oproti té tradiční řadu výhod. „Naše aplikace je v mobilu přístupná 24 hodin denně sedm dní v týdnu,“ upozorňuje Diblík. Člověk, který trpí duševními obtížemi, s návštěvou odborníka často váhá. Může se za své problémy stydět či je mu nepříjemné o nich mluvit. Při kontaktu v online prostředí je to však snazší.
Některé ze start‑upů zaměřených na péči o duševní zdraví vznikaly v době covidu, kdy byla terapie poskytovaná na dálku často jedinou možností, jak se vzhledem k restriktivním opatřením dostat do kontaktu s psychologem. Klienti, ale i samotní terapeuti si tou dobou minimálně zvykli na to, že konzultace může proběhnout po telefonu či prostřednictvím videa, což bylo v minulosti nemyslitelné. Na vědomí to vzaly i pojišťovny. Právě v době covidových restrikcí vznikaly pilotní programy umožňující poskytovat příspěvky i na online terapie.
V době covidu byla terapie poskytovaná na dálku často jedinou možností, jak se vzhledem k restriktivním opatřením dostat do kontaktu s psychologem.
Za pandemie se zrodila třeba zmíněná společnost Hedepy. „Tehdy jsem byl šéfem marketingové agentury, která měla sto lidí. Jenže jsme najednou za covidu přišli téměř o všechny klienty, stopli své komunikační strategie,“ vzpomíná Krčil. Musel polovinu lidí propustit, což ho rozhodilo natolik, že si začal hledat terapeuta. Nebylo snadné najít někoho kvalitního. Navíc si Krčil uvědomil, jak náročné je sejít se tváří v tvář s cizím člověkem a začít mu vyprávět o svých obtížích. A tak ho napadlo zprostředkovávat konzultace online.
„I pro terapeuty to má výhody. Zajistíme jim propagaci, do které se sami neradi pouštějí. Vyřídíme administrativu,“ vyjmenovává Krčil. Vedle zprostředkování konzultací terapeutů nabízí Hedepy ve spolupráci s klinikou Unicare od loňského léta i online setkání s psychiatrem, který je schopný na dálku předepsat i léky.
Deprese a úzkost u školáků (v %)
Zhroucení jako začátek nového byznysu
Řadě zakladatelů firem nabízejících péči o duši v online prostředí je společné to, že je k rozjezdu byznysu přiměla vlastní zkušenost s psychickými problémy. Náročné chvíle zažil nejen Krčil, ale i Diblík, který se vývoji aplikací věnuje od dvanácti let. Když mu bylo 15, rozjížděl už vlastní byznys, hrál závodně tenis a zároveň chodil do školy. „Postihla mě panická ataka, z kurtu mě odváželi rovnou do nemocnice,“ vzpomíná na dobu, kdy moc nespal a jel na plný výkon. Po kolapsu zvolnil, vzdal se výkonnostního sportu, přešel na individuální vzdělávání a začal se věnovat jen podnikání. Negativní zkušenost později přetavil do aplikace VOS.health, která by měla pomoci takovým stavům předcházet.
Vlastní psychické obtíže zakladatelky stály také u zrodu platformy Mindwell, která pomáhá léčit depresi, úzkost a odbourávat stres. „Trpěla jsem úzkostmi. Byla jsem přesvědčená, že jsem vážně nemocná, za týden jsem navštívila třeba i tři lékaře, ti ale na žádnou fyzickou nemoc nenašli,“ vzpomíná na těžké období Jelena Holomany.
Rodačka z bosenského Sarajeva jako dítě s rodiči uprchla do Česka před válkou. Střední a vysokou školu vystudovala v Londýně a krátce po návratu do České republiky začala mít psychické obtíže. Ty ji dovedly až k psychiatrovi a psychoterapeutovi Jánu Praškovi. „Napadlo mě, že by bylo výborné zpřístupnit terapii dalším. Digitalizovat ji,“ říká. Profesor Praško se spoluprací souhlasil, a tak značně nesourodá dvojice založila v roce 2021 start‑up. Ján Praško a jeho tým v něm má na starosti odborné záležitosti, Jelena Holomany digitalizaci a byznys. V roce 2022 společnost získala na rozvoj investici ve vyšších desítkách milionů korun od zdravotnického holdingu Akeso, který patří podnikateli řeckého původu Sotiriosovi Zavalianisovi. Spadají pod něj nemocnice, polikliniky a také nedávno otevřené Centrum duševního zdraví v Berouně.
I další platformy jsou atraktivní pro investory. Aplikace VOS.health získala celkově více než 60 milionů korun. Investovala do ní společnost Miton a Reflex Capital nebo fond Soulmates Ventures. Firma Hedepy jen loni obdržela 50 milionů od investičních fondů Nation 1, Purple Ventures a RSJ. Její přímý konkurent Terap.io získal již dříve peníze od Mitonu.
Řadě zakladatelů firem nabízejících péči o duši v online prostředí je společné to, že je k rozjezdu byznysu přiměla vlastní zkušenost s psychickými problémy.
Na online péči o duši lze mnohdy čerpat příspěvky zdravotních pojišťoven. Terapie společnosti Hedepy proplácí VZP i další pojišťovny. Platforma VOS.health navázala spolupráci se slovenskou pojišťovnou Dovera. „S českými pojišťovnami zatím jednáme,“ říká Diblík, jehož aplikace je dostupná v devíti jazycích. Plně hrazená dvěma pojišťovnami je platforma Mindwell. Už před rokem s tím začala Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a možnost zatím využily téměř tři stovky jejích klientů. Vedle Mindwellu nabízí tato pojišťovna v oblasti online péče o duševní zdraví ještě preventivní program Muni Healthy Minds, který vytvořili odborníci z Masarykovy univerzity v Brně.
Loni na podzim začala platformu Mindwell hradit také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. „Rozhodli jsme se pro to z důvodu zlepšení dostupnosti psychoterapie,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.
Platforma Mindwell nyní prochází certifikací Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aby se mohla stát zdravotnickým prostředkem. „Doplňujeme formální náležitosti, očekávám, že schválení SÚKL získáme v březnu,“ říká Holomany. To podle ní platformě otevře dveře do dalších pojišťoven.
Od dospělých k dětem
Firmy vydělávající na online péči o duši se postupně chystají rozšiřovat svou působnost do dalších oblastí. Protože se psychické obtíže často přidružují k onkologickým onemocněním, chce se nyní start‑up Mindwell soustředit právě na tyto pacienty.
„Navíc klasická psychologická péče bývá vzhledem ke zdravotnímu stavu a omezenější možnosti cestování pro pacienty s rakovinou hůře dostupná,“ říká Holomany. Chce využít toho, že holding Akeso provozuje onkologické centrum v Pardubicích, a navázat s ním spolupráci.
V plánu má Mindwell ještě mnohem ambicióznější projekt. „Protože je personální situace v dětské psychiatrii alarmující, zaměříme se na děti,“ popisuje Holomany. Na úpravu platformy pro potřeby dětí plánuje s kolegy získat peníze z evropských fondů. „Vše musí být hravější a zábavnější,“ podotýká Holomany.
Na teenagery se nyní začínají orientovat také v Hedepy. „Pro mladé je důležité mít možnost vybrat si terapeuta bez účasti rodiče. U nás to jde,“ vysvětluje Krčil, který chce v budoucnu i více spolupracovat s vybranými školami.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
