Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováO duševní zdraví bychom se měli starat průběžně, stejně jako si čistíme zuby. Systém péče o duši je podle Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví, jako pyramida. Pokud se zajímáme jen o její vrchol, což je specializovaná odborná péče, je to špatně.
Pozorujete, že péče o duši v poslední době láká podnikatele a investory?
Ano, byznys vydělává na péči o duši více než dříve. Jednou oblastí je zprostředkování psychoterapeutické nebo psychiatrické péče, druhou duševní zdraví zaměstnanců. Tam vidíme zvýšený zájem v porovnání s dobou před pěti či deseti lety, protože firmy dnes chápou, že deprese a jiná duševní onemocnění u zaměstnanců mohou znamenat vysoké ušlé zisky a že se jim do této oblasti vyplatí investovat. Na účinná řešení se nabalují firmy, které chtějí duševní pohodu vylepšovat drahými a nefunkčními způsoby.
Obrací se firmy, které chtějí hlídat nebo zlepšovat duševní zdraví zaměstnanců, i na váš ústav?
Ano, obrací a je to jedna z těch oblastí, na něž se soustřeďujeme. Nyní mimo jiné pracujeme na velkém projektu, který se věnuje duševnímu zdraví na pracovišti u poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb.
Jak se péče o duševní zdraví promění díky moderním technologiím? Firmy a start‑upy už nabízejí léčbu deprese nebo další terapie v online prostředí.
Je pravděpodobné, že se moderní technologie začnou v péči o duševní zdraví využívat ve větší míře než dnes. Za prvé v oblasti zprostředkování péče pomocí různých platforem propojujících pomáhajícího s potřebným. Za druhé jako samostatný nástroj prevence, podpory, screeningu, ale i terapie. Zde jde především o různé aplikace pro telefony, virtuální realitu a další prostředí, jež nemusejí, ale stále častěji budou obsahovat prvky umělé inteligence. Ale bude záležet na řadě faktorů. Když člověk žije v Praze, je movitý, má dobrý sociální kapitál a je ochoten si terapii sám platit, tak je pro něj dobře dostupná veškerá péče, snad kromě specializovaných služeb dětské psychiatrie. Jiná situace je v regionech, kde služby chybí. Tam budou lidé nejspíše ve větší míře využívat online nebo telefonický kontakt jako náhradu za setkání tváří v tvář. Online terapii mohou preferovat také matky s malými dětmi – pro které je pohodlnější připojit se z domova než si zařizovat hlídání a cestovat na schůzku –, starší lidé s omezenou mobilitou, lidé, kteří se bojí stigmatizace.
V Národním ústavu duševního zdraví jste také vyvinuli několik aplikací a online nástrojů. Proč jste se do toho pustili?
Musíme se nacházet všude tam, kde se přirozeně vyskytují lidé. Pro online prostředí jsme vyvinuli nástroje pro predikci relapsu u schizofrenie, aplikaci pomáhající s psychikou ženám v těhotenství a po porodu, pro širokou veřejnost je určen online nástroj Opatruj.se, který pomáhá lidem efektivně pečovat o duševní zdraví, budovat psychickou odolnost a nabízí i screeningové testy pro různé specifické obtíže. Vyvinuli jsme i programy ve virtuální realitě třeba pro lidi s úzkostmi nebo s kognitivním tréninkem pro starší populaci. Těch nástrojů je celá řada, naše jsou ověřené, spolehlivé a efektivní.
Jen čtyři procenta zdravotnického rozpočtu jdou na duševní zdraví. To je strukturální diskriminace lidí s duševním onemocněním.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
