Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováO duševní zdraví bychom se měli starat průběžně, stejně jako si čistíme zuby. Systém péče o duši je podle Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví, jako pyramida. Pokud se zajímáme jen o její vrchol, což je specializovaná odborná péče, je to špatně.
Pozorujete, že péče o duši v poslední době láká podnikatele a investory?
Ano, byznys vydělává na péči o duši více než dříve. Jednou oblastí je zprostředkování psychoterapeutické nebo psychiatrické péče, druhou duševní zdraví zaměstnanců. Tam vidíme zvýšený zájem v porovnání s dobou před pěti či deseti lety, protože firmy dnes chápou, že deprese a jiná duševní onemocnění u zaměstnanců mohou znamenat vysoké ušlé zisky a že se jim do této oblasti vyplatí investovat. Na účinná řešení se nabalují firmy, které chtějí duševní pohodu vylepšovat drahými a nefunkčními způsoby.
Obrací se firmy, které chtějí hlídat nebo zlepšovat duševní zdraví zaměstnanců, i na váš ústav?
Ano, obrací a je to jedna z těch oblastí, na něž se soustřeďujeme. Nyní mimo jiné pracujeme na velkém projektu, který se věnuje duševnímu zdraví na pracovišti u poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb.
Jak se péče o duševní zdraví promění díky moderním technologiím? Firmy a start‑upy už nabízejí léčbu deprese nebo další terapie v online prostředí.
Je pravděpodobné, že se moderní technologie začnou v péči o duševní zdraví využívat ve větší míře než dnes. Za prvé v oblasti zprostředkování péče pomocí různých platforem propojujících pomáhajícího s potřebným. Za druhé jako samostatný nástroj prevence, podpory, screeningu, ale i terapie. Zde jde především o různé aplikace pro telefony, virtuální realitu a další prostředí, jež nemusejí, ale stále častěji budou obsahovat prvky umělé inteligence. Ale bude záležet na řadě faktorů. Když člověk žije v Praze, je movitý, má dobrý sociální kapitál a je ochoten si terapii sám platit, tak je pro něj dobře dostupná veškerá péče, snad kromě specializovaných služeb dětské psychiatrie. Jiná situace je v regionech, kde služby chybí. Tam budou lidé nejspíše ve větší míře využívat online nebo telefonický kontakt jako náhradu za setkání tváří v tvář. Online terapii mohou preferovat také matky s malými dětmi – pro které je pohodlnější připojit se z domova než si zařizovat hlídání a cestovat na schůzku –, starší lidé s omezenou mobilitou, lidé, kteří se bojí stigmatizace.
V Národním ústavu duševního zdraví jste také vyvinuli několik aplikací a online nástrojů. Proč jste se do toho pustili?
Musíme se nacházet všude tam, kde se přirozeně vyskytují lidé. Pro online prostředí jsme vyvinuli nástroje pro predikci relapsu u schizofrenie, aplikaci pomáhající s psychikou ženám v těhotenství a po porodu, pro širokou veřejnost je určen online nástroj Opatruj.se, který pomáhá lidem efektivně pečovat o duševní zdraví, budovat psychickou odolnost a nabízí i screeningové testy pro různé specifické obtíže. Vyvinuli jsme i programy ve virtuální realitě třeba pro lidi s úzkostmi nebo s kognitivním tréninkem pro starší populaci. Těch nástrojů je celá řada, naše jsou ověřené, spolehlivé a efektivní.
Jen čtyři procenta zdravotnického rozpočtu jdou na duševní zdraví. To je strukturální diskriminace lidí s duševním onemocněním.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
