Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecCílem kosmických závodů nejsou jen planety a jiná tělesa, ale i oběžná dráha kolem Země. Do toho, kdo ji zabydlí, začínají stále více promlouvat soukromé firmy. Dvě americké, Voyager Space a známější SpaceX miliardáře Elona Muska, spojily síly k vybudování nové kosmické stanice Starlab. Na nočním nebi by měla být viditelná – podobně jako dosluhující Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – koncem desetiletí. Jde o další krok ke komercionalizaci vesmíru, tím prvním byl před dvaceti lety rozvoj firem vyrábějících rakety k dopravě nákladu do kosmu.
Nástup soukromého sektoru
Starlab má být jednou z dvojice soukromých orbitálních stanic, které ISS nahradí. V porovnání s ní bude skromnější, zhruba třetinová. Nejpozději v roce 2030 na ní budou žít a pracovat čtyři astronauti ve dvou spojených modulech. Vyprojektoval ji texaský výrobce miniaturních družic (cubesatů), staničních modulů a robotů Nanoracks, který je součástí konglomerátu Voyager Space zaměřeného na vesmírný byznys.
Na konstrukci se bude podílet evropská letecká společnost Airbus. „Ve spolupráci s ní upravíme Starlab, aby sloužil i Evropské kosmické agentuře,“ prohlásil ředitel Voyager Space Dylan Taylor. K projektu se rovněž připojila zbrojovka Northrop Grumman, která původně chtěla postavit vlastní stanici. Nyní má Starlab zásobovat pomocí své kosmické kabiny Cygnus.
Plány hovoří o tom, že v třípatrovém komplexu se budou pěstovat rostliny, provádět biologické pokusy, experimentovat s léky podle požadavků farmaceutických společností nebo rozvíjet technologie 3D tisku. Ročně se počítá se čtyřmi stovkami pokusů.
Stanice původně měla být z plastů a nafukovací, nakonec se z bezpečnostních důvodů, v obavě z jejího protržení úderem mikrometeoritu, prosadila celokovová konstrukce. Interiéry se vyvíjejí ve spolupráci s hotelovým řetězcem Hilton.
Na oběžnou dráhu ji vynese superraketa Elona Muska Starship vysoká 122 metrů. Stačit by měl jediný let, na rozdíl od všech předcházejících stanic se Starlab nebude postupně skládat z jednotlivých dílů, sama se automaticky „rozloží“. Kontrakt byl koncem ledna uzavřen bez ohledu na to, že dva testy Muskovy rakety skončily explozí. Jeho inženýři k vynášení těžkých nákladů již dokonce začínají pracovat na ještě silnější raketě, tentokrát o výšce 150 metrů.
Orbitální stanici chystá také hlavní Muskův vesmírný konkurent, americký podnikatel a majitel Amazonu Jeff Bezos se svou kosmickou společností Blue Origin. Jeho Orbital Reef by měl být hotov také v roce 2030, bude skoro třikrát větší než Starlab a s prostorem 830 obyvatelných krychlových metrů se má téměř vyrovnat ISS. Do stavby se zapojí řada amerických podniků, především vesmírná firma Sierra Space a letecká společnost Boeing. Možná je také spolupráce s Indií.
Soukromé vesmírné stanice nahradí na oběžné dráze Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Ta doslouží v roce 2031.
Loni americký obchodnězpravodajský kanál CNBS informoval o rozporech mezi Blue Origin a Sierra Space. Ty však vzápětí potvrdily dříve dohodnutou spolupráci. Podle plánů Blue Origin má stanice Orbital Reef sloužit jako místo pro výzkum, ale také jako kosmický hotel a místo pro natáčení filmů, v nichž bude hrát důležitou roli beztížný stav.
Pronikání soukromých firem do vesmíru má podporu agentury NASA, jež vytvořila program Commercial LEO Destinations. „Navazuje na obrovský úspěch dřívějšího programu, který inicioval vznik soukromých nosičů létajících nyní na oběžnou dráhu,“ řekl týdeníku Ekonom analytik Nikola Schmidt z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. „Letos Muskův Falcon 9 provede 148 startů, při nichž většina startovacích stupňů přistane a bude znovu použita,“ doplnil odborník na vesmírnou problematiku. Poptávka po orbitálních službách podle něj prudce narostla právě proto, že Falcon 9 radikálně snížil cenu vynesení jednoho kilogramu nákladu na oběžnou dráhu. S chystanými lety raket SuperHeavy a Starship to bude ještě levnější.
Celý tento vývoj – jak u nosičů, tak u orbitálních stanic – Schmidt vnímá jako úspěch těch lidí v NASA a americkém Kongresu, kteří si myslí, že by se o okolí Země měl postarat trh. Zatímco vesmírná agentura by se soustředila na investice do projektů, kde tržní prostředí zatím není možné, například na projekt Artemis. S ním se mají vrátit lidé na Měsíc a budovat základny na jeho povrchu.
Schmidt zároveň vnímá, že zakrátko se byznys od Země posune dál. „Za deset či dvacet let budeme ve stejné situaci u Měsíce. Díky komercializaci je dobývání vesmíru – jakkoliv to slovo nemám rád – konečně realitou. Tržní ekosystém funguje sám o sobě a nestojí na ročních rozpočtech závislých na politických náladách,“ dodává analytik.
Do blízkosti čínské stanice obíhající Zemi bude umístěn vesmírný teleskop. Občas se k ní kvůli servisu také na čas připojí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
