Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýAktuální zimní sezona začala na sjezdovkách českých hor slibně, skiareály mohly už na přelomu loňského listopadu a prosince zažehnout sněžná děla a spustit první vleky. Nápor o svátcích se ale nekonal, protože přišla silná obleva. Přestože na začátku ledna opět uhodily mrazy, zkušenosti z posledních let ukazují, že sněhu bude nejspíš po zbytek zimy padat poskrovnu. V posledních deseti letech překonala průměrná teplota vzduchu za lyžařskou sezonu devětkrát dlouhodobý průměr, a přírodního sněhu tak ubývá. Klimatické změny stále výrazněji ovlivňují nejen byznys skiareálů, ale i ekonomiku celých horských středisek a ve finále také ceny nemovitostí a složení obyvatel.
Podle Libora Knota, ředitele Asociace horských středisek ČR, je zhruba od sezony 2014 až 2015 hlavním směrem investic lyžařských center zasněžování. „Spoléhat se jen na přírodní sníh nelze, to nakonec platí také v Alpách, kde vidíte sněžná děla i ve výšce nad 2500 metrů nad mořem,“ říká Knot. Podle něj se ale rychle zvyšuje efektivita zasněžovacích tyčí a děl, snižuje se jejich energetická náročnost, vznikají akumulační nádrže pro technické zasněžování a díky moderním technologiím stačí sněhu pro úpravu sjezdovek méně.
Státy s nejvyšším podílem lyžařů (v %)
Ne všude to ale bude stačit. Knot připouští, že řada ze stovek malých areálů v Česku nemusí mít finance na zasněžování a může mít při teplejších zimách problémy se udržet. To bude platit i pro mnoho lyžařských center v dalších evropských zemích.
Podle výzkumu francouzských a rakouských vědců zveřejněného v časopisu Nature bude více než polovina evropských skiareálů velmi ohrožena nedostatkem sněhu, pokud globální průměrná teplota překročí hranici oteplení o dva stupně Celsia vůči preindustriálnímu období. K tomu se nezadržitelně blíží. Nyní je u hranice 1,5 stupně a při setrvačnosti klimatu poroste ještě minimálně do poloviny století, nejspíš ale i poté. „Za realistický scénář považuji růst globální teploty o tři stupně Celsia do konce století,“ uvedl klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Ve vnitrozemí, tedy i v Česku, se přitom teploty zvyšují asi o polovinu rychleji, než je globální průměr. Na nadmořské výšce a také místních klimatických specifikách tak bude záležet stále více. Jak uvádí výzkum z časopisu Nature, při dvoustupňovém globálním oteplení bude ve vyšších horách ohrožena nedostatkem sněhu jen asi třetina lyžařských resortů. Ve středních a nižších polohách to ale bude naprostá většina a na zajištění pořádné lyžařské sezony nebudou asi v polovině těchto lokalit stačit ani sněžná děla.
Proč lidé kupují nemovitosti v alpských střediscích (v %)
Přestože to je předpověď na desítky let dopředu, už nyní kvůli oteplování klimatu řada skiareálů skončila. Podle ekologické organizace Legambiente se v Itálii z tohoto důvodu zavřelo 249 středisek a podobné množství funguje pouze částečně. Končí i lyžování mimo zimní měsíce. Podle studie odborníka na horský turismus Laurenta Vanata bylo v 90. letech během léta v Alpách v provozu 40 skiresortů, loni to byly jen čtyři.
Největší dopad na lyžařský byznys budou mít klimatické změny právě v alpských zemích, kde je podle Vanata kolem 40 procent světových skiresortů a 80 procent areálů s roční návštěvností přes milion lyžařů. Vedle vysokohorských středisek je tam také mnoho sjezdovek v nižších polohách. Podle datové platformy Statista se v tomto regionu protočí ročně v lyžařském byznysu kolem 27 miliard eur. A ředitel analytické společnosti Kreia Group Ondřej Špaček uvádí, že v navázaných službách, jako je ubytování, restaurace, doprava, půjčovny, prodejny a další, utratí lyžaři a snowboardisté až sedminásobek toho co za skipasy.
Lyžařskou velmocí je také Česko, kde pracuje v cestovním ruchu v horských obcích 45 tisíc lidí. Země je s 21 procenty šestá na světě podle podílu lyžařů v populaci a 10. podle počtu vleků. Zároveň má ale po severském Finsku druhé nejnižší hory z první dvacítky lyžařských velmocí.
Zasněžené drahé byty
Lyžování se tak kvůli oteplování přesouvá do stále vyšších poloh, kde je větší pravděpodobnost, že skiresorty díky spolehlivějším sněhovým podmínkám přilákají turisty. To zde šponuje ceny nemovitostí. Podle analýzy realitní poradenské firmy Knight Frank se 72 procent kupujících rozhoduje podle toho, jak jsou zimní střediska „lyžařsky“ odolná vůči klimatickým změnám.
Z žebříčku společnosti Savills vyplývá, že nejdražší horské nemovitosti jsou právě ve výše položených lokalitách s nízkými teplotami, většími sněhovými srážkami, stabilnějším klimatem a dlouhou lyžařskou sezonou.
Top světové skiresorty podle ceny prémiových nemovitostí
V tomto žebříčku „odolnosti“ vede americký Aspen, který je zároveň nejdražším horským střediskem podle cen nemovitostí. Druhé nejdražší je francouzské Val d’Isère, jež má čtvrté nejlepší klimatické podmínky pro lyžování.
Do popředí se ale podle studie Savills dostává také další faktor, který tlačí na růst cen nemovitostí – možnost celoročního využití lokality pro různé sporty včetně letních a s tím široká nabídka kulturních aktivit, wellness, nakupování, restaurací, škol a další občanské vybavenosti. Lokality, které se tomu dokážou přizpůsobit, nalákají turisty i zájemce o pořízení nemovitosti, přestože nejsou v takové nadmořské výšce. Příkladem je švýcarský Verbier s okolními vrcholky v relativně nízké výšce 2500 metrů nad mořem, který je třetím nejdražším resortem realitního žebříčku.
Z horkého jihu do hor za luxusem
Boom pořizování apartmánů a dalších nemovitostí v horách nastal začátkem minulé dekády v důsledku ekonomického růstu a také společenských změn, kdy zejména vyšší sociální vrstvy začaly více prahnout po zdravějším životním stylu, sportování a aktivnějším trávení volna v přírodě.
Spoléhat se na přírodní sníh nelze, to nakonec platí také v Alpách, kde vidíte sněžná děla i ve výšce nad 2500 metrů nad mořem.
Zvyšování cen bytů na horách ještě posílila pandemie covidu, kdy řada hotelů musela zavřít, cestování bylo omezené, ale začalo se více pracovat online, a tak si lidé začali kupovat vlastní bydlení často právě v horských střediscích. Podle Knight Frank si tam nemovitosti pořizuje devět z deseti lidí s úmyslem zřídit si tu druhý domov, asi polovina z nich je zároveň částečně pronajímá.
Jak uvádí společnost Savills, kvůli nárůstu investic do horských nemovitostí jsou nyní jejich ceny o pětinu vyšší než před dvěma lety a o skoro o polovinu vyšší než před pandemií. Aspen s průměrnou cenovkou v přepočtu přes 900 tisíc korun za metr čtvereční prémiové nemovitosti je tak už skoro o čtvrtinu dražší než New York. Ještě o něco větší rozdíl je mezi nejdražším francouzským horským střediskem Val d’Isère a nejdražším městem – Paříží.
Teplota v horských střediscích v Česku
Téměř dvě třetiny dotázaných investorů přitom očekávají, že ceny nemovitostí na horách letos dál porostou. Nabídka bytů v prémiových horských střediscích je totiž podle průzkumu Knight Frank asi o polovinu užší než před pandemií. Za prominentní klientelou se zejména v posledním desetiletí do ulic horských středisek stěhují také prodejci luxusního zboží. Podle Savills tam mají největší zastoupení značky Hermès, Louis Vuitton, Prada a Gucci.
Zábava pro bohaté
Lyžování a život ve vyšších horských střediscích se stávají záležitostí bohatších vrstev také v Česku. „V současnosti je celkový podíl zimního sortimentu v naší nabídce o něco nižší než řekněme deset let zpátky. Konkrétně u sjezdového lyžování za tím ale vidíme spíše než mírnější zimy zvyšování cen permanentek v horských střediscích, kvůli kterým je taková dovolená pro rodiny čím dál tím méně dostupná,“ říká Tomáš Borek, ředitel komerčního oddělení řetězce se sportovním vybavením Sportisimo. Podle výpočtu datového týmu společnosti Economia vyjde čtyřčlennou rodinu celodenní lístek na českých horách v průměru na 2600 korun. Když se k tomu připočte ubytování, doprava, stravování a třeba i půjčení lyží nebo lyžařská škola, týden na českých horách může stát rodinku podobně jako dovolená u moře.
V dalších letech budou kvůli oteplování nejspíš mizet levnější skiareály z nižších poloh a lyžaři budou muset do výše položených a dražších středisek. Ta budou muset do cen lístků stále více promítat i náklady na zasněžování. „Protože ceny ubytování i dalších služeb rostou, může se stát, že množství lidí, kteří si budou moct lyžování dovolit, bude klesat v Česku, ale i v Rakousku nebo třeba Itálii,“ odhaduje Knot z Asociace horských středisek.
V českých horských střediscích také rostou ceny bytů a už jsou tam vyšší než v Praze. Ve srovnání s metropolí byla podle analýzy poradenské firmy Deloitte loni cena za metr čtvereční vyšší v deseti lyžařských střediscích jako Pec pod Sněžkou, Boží Dar nebo Bedřichov. Úplně nejdražší je Špindlerův Mlýn, kde průměrná cena dosáhla téměř 190 tisíc korun, což je o polovinu více, než kolik stojí byt v Praze.
Obce a města v ČR s nejdražšími byty
Petr Hána, ředitel oddělení stavebnictví a nemovitostí poradenské firmy Deloitte, předpokládá, že byty a domy na českých horách se budou zdražovat i nadále. A dodává, že ani krize na trhu nemá na rozdíl od bydlení ve větších městech či obcích na ceny horských apartmánů příliš vliv.
Podle Špačka z Kreia Group rostou i ceny v obcích okolo horských středisek a skiareálů, kde se začínají budovat vcelku rozsáhlé rezidenční projekty, jako například ve Svobodě nad Úpou nebo v Horním Maršově. Lidé, kteří ale nemají tolik peněz a chtějí jezdit častěji do hor nebo tu trávit i větší část roku, pak investují mnohdy do bydlení v podhorských městech jako Jilemnice, Vrchlabí nebo Tanvald. V těchto lokalitách jsou podle Hány zatím ceny stávajících nemovitostí nepoměrně nižší než v Praze nebo horských centrech. „Je to i budoucnost Jeseníků, kde by mohl nastat rozvoj Šumperka, Velkých Losin, města Jeseník nebo Hanušovic. To mohou být do budoucna velice zajímavé lokace pro výstavbu nemovitostí,“ myslí si Špaček.
Hána ale upozorňuje, že místní často výstavbu horských bytů pro nové „obyvatele“ z měst odmítají a obce ji silně regulují. Přesto se v českých horách dál staví a na značnou část roku se tam hrnou stále delší zástupy lidí z měst. Jak dodává šéf nemovitostního oddělení společnosti Deloitte, v nízkých českých horách pro ně už není tak důležitý sníh jako spíš to, aby mohli využívat výhody hor celoročně. Podstatné tak je, aby byl horský apartmán pohodlně dostupný dopravou, aby v lokalitě bylo vybavení jako obchody, zábava pro děti, wellness pro dospělé a stále častěji také tratě pro horská či sjezdová kola. Právě cyklistické tratě, nejen sjezdové pro „opancéřované“ cyklisty, ale i mírnější pro celé rodiny, patří podle Knota vedle dětských parků, bobových drah nebo vyhlídkových staveb k hlavním atrakcím, od kterých horská střediska očekávají, že jim zajistí příjmy i mimo ustupující zimní sezonu.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
