Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecVýroba automobilů, která v tuzemské ekonomice hraje klíčovou roli, má v Česku dávnou tradici. K zakladatelům tohoto průmyslového odvětví před více než sto lety patřili východočeští podnikatelé Václav Laurin a Václav Klement. Jejich život a dílo přiblíží další díl seriálu týdeníku Ekonom o významných postavách domácího byznysu.
Kolo s vlasteneckým názvem
Oba podnikatelé se dali dohromady v roce 1895, kdy založili dílnu na výrobu jízdních kol. O tři roky později začali prodávat motocykly a od roku 1905 i automobily. Impulzivní Václav Klement a metodický Václav Laurin byli povahově každý úplně jiný – jedno je však spojovalo. Šlo o české selfmademany, muže z prostých poměrů, kteří se díky schopnostem a houževnatosti dokázali vypracovat a proměnit v úspěšné průmyslníky.
Václav Klement byl vychováván macechou a od čtrnácti let musel manuálně pracovat. Prodával v obchodě knihy a současně studoval měšťanku. Po vyučení začal pracovat v Praze, odtud odešel do Mladé Boleslavi. Knihkupectví, v němž pracoval, nakonec odkoupil. Vedle knih měl rád i jízdní kola, jezdil na nich a také je začal ve svém obchodě prodávat a nakonec i vyrábět.
V roce 1896 si koupil jízdní kolo od firmy Seidel & Naumann. Když se porouchalo – neustále padal řetěz –, napsal výrobci česky dopis s žádostí o opravu. Dostalo se mu odpovědi, že o to musí žádat německy. To ho jako vlastence rozzuřilo a přivedlo k nápadu založit vlastní dílnu na opravu a výrobu jízdních kol. Sám ale nebyl technicky nadaný, a tak hledal společníka. Toho nalezl ve strojníkovi Václavu Laurinovi. I ten pocházel z chudých poměrů a sám se dokázal vypracovat ve zdatného mechanika, o čemž svědčil jeho diplom strojníka získaný v Drážďanech.
Před první světovou válkou byla mladoboleslavská továrna největší automobilkou v celém Rakousku‑Uhersku.
V roce 1895 si společně v Mladé Boleslavi na místě zvaném U Sedmi zlodějů najali dílnu, kde pak pod jménem Laurin & Klement se svými pěti zaměstnanci začali vyrábět jízdní kola. Václav Laurin se staral o technickou stránku podnikání a Václav Klement o komerční aktivity. O rok později už prodávali pět modelů – nejlevnější podle historika Zdeňka Vacka přišel na 110 zlatých, nejdražší, dámský na 180 zlatých. Nebyla to tedy úplně laciná záležitost, na takový bicykl by tehdy dělník musel pracovat (a neutrácet za nic jiného) tři měsíce. Běžný proto byl prodej na splátky.
Podnikatelé postupovali obdobně jako dnes Číňané – rozhlédli se po světě, vybrali vzor a ten mírně upravili. Laurin dokázal vymýšlet drobná zlepšení a současně jako málo společenský člověk byl ochotný neustále pracovat. Jiné už bylo to, že používali kvalitní součástky. O zákazníky nakonec nebyla nouze, zvláště když se velociped prodával pod vlasteneckou značkou Slavia. Orientace na českou klientelu byla evidentní, na jednom z reklamních letáků ostatně stálo: „Hřích na národohospodářských zájmech svého národa páše každý, kdo ještě dnes za to, co doma dostati může, peníze do ciziny zanáší.“
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
