V boji za planetu se zapomíná na lidi. Tlak na snižování emisí společnost nemusí vydržet

Klimatická změna v důsledku rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je nepříjemný fakt. Severní Evropa se do konce století oteplí o osm stupňů, Česko o pět. V Praze bude jako dnes v Budapešti. V počasí přibude extrémů, hrozbou se stane sucho. Podle Radana Hutha, klimatologa a ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ovšem stávající opatření, která stále více komplikují život lidem i byznysu, příliš nepomohou. Paralelu vidí ve zdravotnictví. „V 19. století se vědělo, že je dobré si mýt ruce, aby se tolik nešířily nakažlivé choroby. Přesto tyto nemoci vymýtilo až očkování a objev penicilinu. Měli bychom tedy napnout veškeré intelektuální síly, abychom učinili technologický průlom, který by nám vytrhl trn z paty,“ říká. Pomohla by například termojaderná fúze a odčerpávání oxidu uhličitého z atmosféry, uvažovat je možné i o zastínění planety z kosmu.

Nedávná horka připomněla, že globální oteplování je na postupu. O kolik stupňů teploty narostou?

To ale projevem globálního oteplování být nemusí. Horko jsme v létě měli vždy. I tak je ale pravda, že teploty rostou. Protože je to vyvoláno rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, za níž stojí člověk, je důležité, co lidé budou dělat. Máme řadu scénářů a ty ukazují, že průměrná teplota povrchu zeměkoule koncem tohoto století může narůst o dva až pět stupňů v porovnání s koncem století dvacátého.

Neznamená to ale, že v některých regionech to bude více a jinde méně?

Víc teplota poroste na pevnině než v oceánech. Nejvíc ve vysokých zeměpisných šířkách, v Evropě ve Skandinávii, na Sibiři a v severní Kanadě. Až o nějakých osm stupňů. Pro Česko to vychází o čtyři až pět stupňů víc. Změna průměrné teploty nicméně tolik neznamená, to je veličina dobrá pro statistiky. To, co má dopady na lidi, jejich zdraví, na rostliny i zvířata, jsou extrémy. Přitom už malá změna průměrné teploty znamená velmi výrazné zvýšení výskytu extrémních událostí.

Jaké extrémy můžeme čekat v Česku?

Hlavně to, co bylo před čtyřiceti lety zcela mimořádným extrémem – například teplota přes 38 stupňů –, se stane v časovém horizontu několika desetiletí daleko četnějším. Co bylo jednou za půl století, tak najednou bude přicházet jednou za deset či pět let nebo i každý druhý rok. Horka, sucha, či naopak záplavy.

Jakmile bychom uměli elektřinu vyrábět termojadernou fúzí, tak se nemusíme starat o to, zda někdo jezdí autem nebo létá.

Přiblíží se subtropy až k nám?

Klimatická pásma nejsou definována jen teplotou. Ve Středomoří například prší v zimě a v létě ne. Což je dáno hlavně polohou na zeměkouli a ta se nezmění. U nás bude dál pršet celý rok s tím, že nejvíce srážek tu máme v létě. To klimatická změna ponechá. Teploty budou v Praze v budoucnu jako třeba nyní ve Vídni či Budapešti. Tak horká léta jako třeba v Athénách to nebudou. Další věcí je samozřejmě sucho. V Česku sice nezačne pršet méně než dosud, déšť ale bude během roku jinak rozdělen. V létě bude často intenzivnější a bude padat kratší dobu. Pak zase budou delší období beze srážek, takže paradoxně bude jak víc vlhko, tak víc sucho. To má své důsledky, voda se nevsákne do půdy, odteče a neudrží se v krajině. K tomu se za vyšších teplot bude rychleji odpařovat.

Daří se nám suchu v krajině čelit?

Problémem podle odborníků je zemědělská velkovýroba, kdy málokdo hospodaří na vlastním. Nájemci půdu huntují bez ohledu na to, zda bude i v budoucnu schopná něco urodit. Je zhutnělá, tvrdá a schopnost takto znetvořené krajiny jímat vodu a pak ji postupně uvolňovat je omezená. Nějaká opatření se dělají, hlavně ve městech, ať jde o nádrže, parky, či zeleň. To určitě má pozitivní dopady na život jejich obyvatel.

Související

Klimatická změna

Jak se ochladit? Města hledají ochranu před vlnami veder

10 minut čtení

Do roku 2050 by mělo mít více než 970 měst průměrnou letní teplotu 35 °C. Jejich počet se tak proti dnešku ztrojnásobí.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.