Vznik republiky dal českým podnikatelům jedinečnou šanci na rozjezd vlastního byznysu

Už během léta roku 1918 si český byznys začal přivykat na myšlenku, že se po konci první světové války vydá vlastní cestou. Éra Rakouska‑Uherska končila a bylo zřejmé, že se bude muset naučit podnikat z nové základny v podobě chystané Československé republiky. Další díl seriálu týdeníku Ekonom o předních domácích podnikatelích přiblíží jejich dobové představy a především ukáže, jak se s nesnadnou situací vyrovnávali. Ať šlo o obuvníka Tomáše Baťu ve Zlíně, Škodovy závody v Plzni, domácí banky nebo zemědělce domáhající se pozemkové reformy.

Rok příprav

V srpnu 1918 už centrálním mocnostem, Německu i Rakousku‑Uhersku, docházel dech a všichni, kdo v českých zemích sledovali situaci na frontách i v zázemí, se začínali připravovat na velké změny. Kapitáni domácího průmyslu v tom podle ekonomického historika Vlastislava Laciny viděli rozvinutí starší teze národohospodáře a staročeského politika Albína Bráfa, že zápas o zachování národní svébytnosti bude rozhodnut na hospodářském poli. K jeho žákům patřili i dva hlavní tvůrci ekonomického programu nové republiky a současně vedoucí představitelé největšího českého finančního ústavu, Živnostenské banky, Jaroslav Preiss a Alois Rašín.

Výchozí podmínky nebyly jednoduché: i když se český byznys v rámci monarchie vyvinul a zesílil, většina domácího kapitálu zůstávala v rukou rakousko‑německých podnikatelů, respektive vídeňských velkobank. Zejména pokud šlo o hornictví, hutnictví, textilní, sklářský a chemický průmysl. Silnější pozice měli čeští podnikatelé ve strojírenství, elektrotechnice, v potravinářském průmyslu a zemědělství, stejně jako v maloobchodě a službách. Koncem války ovšem zesílily domácí banky, což se ukázalo jako výhoda pro zakladatelskou činnost za první republiky.

První úvahy o poválečném hospodářském uspořádání otištěné v roce 1917 v časopise Národ počítaly ještě s autonomním státem složeným z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska v rámci federalizované habsburské monarchie. O zcela samostatné ekonomice se podle vzpomínek prvního československého ministra financí Rašína začalo mluvit v srpnu 1918. Poté, co se rozšířily zprávy, že generalita vilémovského Německa pokládá válku za prohranou a doporučuje Berlínu a vlastně i Vídni uzavřít s vítězícími západními mocnostmi co nejrychleji mír.

V Praze sepsali takzvaný základní zákon. Nikdy nebyl schvalován, ale po vyhlášení republiky 28. října 1918 se promítl do celé řady dílčích právních norem a rozhodnutí. Jeho součástí byl program hospodářské politiky po převratu, na němž se ještě více než Rašín podílel šéf Živnostenské banky Preiss a ředitel Pražské spořitelny Vilém Pospíšil.

Pražská úvěrní banka dávala přednost zakládání nových firem a čelila kritice, že se odmítá podílet na zatlačování Němců.

Podle historika Laciny se jednalo o konkrétní soubor řady krátkodobých i dlouhodobých opatření. Jejich cílem bylo zachování soukromého vlastnictví – Evropou se valila vlna sociálních nepokojů a socialistických revolucí inspirovaných ruskými bolševiky. Stejně tak budování stabilní a prosperující ekonomiky, která by se zařadila po bok hospodářství vyspělých států. To vše při souběžném oslabení dosud dominantní pozice rakousko‑německých podnikatelů a aristokracie. Šlo o osamostatnění měny a zřízení centrální banky v Praze, nacionalizaci průmyslu a nucený výkup latifundií a velkostatků, o pozemkovou reformu. Za touto politikou stála strana českých podnikatelů, nově přejmenovaná na národní demokracii, a také agrární strana, zastupující zájmy statkářů a rolníků. Sociální demokracie, která se v osobě svého předsedy Bohumíra Šmerala ještě nedokázala smířit s rozpadem monarchie, zůstala mimo.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.