Bezprostředně po skončení druhé světové války se zdálo, že Československo začne stejně jako ve dvacátých letech dotahovat západní země. Avšak jeho zestátněná ekonomika začala po převzetí moci komunisty v roce 1948 zaostávat. Kvantita vykazovaná ve statistikách nevyvážila nižší kvalitu. Příčiny a výsledky dalšího rozevření mezery v ekonomice mezi Československem a Západem mapuje další díl seriálu Ekonomu o přibližování domácího hospodářství k vyspělému světu.

Bez nových technologií

Po únoru 1948 komunisté přislíbili rychlou modernizaci země, především její industrializaci, kterou podle nich kapitalistické meziválečné Československo nedokázalo v plném rozsahu zajistit. Spolu s tím i sociální spravedlnost, čímž se myslelo odstranění chudoby i mzdová a majetková nivelizace.

Cestou k rozvoji měl být přednostní rozvoj těžkého průmyslu – tedy výroby strojů –, přičemž vzorem byla například Belgie. Nebo zemědělská velkovýroba a hospodářské pozvednutí Slovenska. To vše při potlačení soukromého podnikání a na základě státního vlastnictví podniků a centrálního plánování jak výroby, tak spotřeby. Očekával se i patrný vzestup životní úrovně.

Výchozí podmínky se zdály být dobré, domácí hospodářství v té době bylo stejně výkonné jako rakouské či italské, a mělo dokonce náskok před západoněmeckou ekonomikou. Velká očekávání panovala ohledně plánovaní, které mělo do budoucna zabránit krizím, plýtvání se zdroji a racionálně rozdělovat investice v zájmu větší prosperity.

Tyto předpoklady ale od počátku drhly. Už v roce 1949 se trojice zmíněných zemí dostala před Československo a v následujících letech se jejich náskok, stejně jako ostatních vyspělých ekonomik zvyšoval.

Šlo o souběh řady faktorů. Německo mělo z dřívějška daleko silnější hospodářskou základnu. Profitovalo z americké hospodářské pomoci, zejména z Marshallova plánu, který do evropských zemí, jež zůstaly kapitalistické, během čtyř let od dubna 1948 do poloviny roku 1952 napumpoval 13 miliard dolarů. Deset procent tvořily půjčky, devět desetin pomoc a dary. Představoval sice každoročně jen dvě procenta HDP zemí zapojených do programu, přispěl i tak k politické stabilizaci západní Evropy. Zajistil suroviny, pomohl strategickým odvětvím a byl doprovázen důrazem na odstraňování regulací z války a uvolnění tržních sil. Díky tomu výroba v západním Německu v roce 1949 narostla o polovinu.

Podnik Aero Vodochody s kapacitou tisíc MiGů byl počátkem padesátých let největším výrobcem bitevních letadel v Evropě.

Velký význam měla v západní Evropě poválečná obnova infrastruktury a bytového fondu a všeobecný hlad po zboží, od potravin a textilu až po stroje do výrobních linek. Byznysu prospěla také vlna devalvací ve dvanácti zemích v čele s Velkou Británií. Odstranila pokroucené měnové vztahy, přinesla realističtější kurz k dolaru a usnadnila rozvoj mezinárodního obchodu. Období nejdelšího hospodářského růstu v Evropě bylo podmíněno i uplatněním nových technologií, z nichž některé byly vyvinuty ještě za války. Například šlo o jadernou energetiku, tranzistory či umělé hmoty. K tomu přibyla i televize, letecká doprava a především automobilismus a petrochemie.

Ekonomický vývoj v Československu a vybraných evropských zemích v letech 1948 až 1970

Zvětšit přes celé okno

Československo bylo od těchto impulzů odříznuto. Účast na Marshallově plánu na nátlak sovětského vůdce Josifa Stalina odmítlo už v roce 1947, pro jeho přijetí se neodvážili hlasovat ani ministři demokratických stran. Zahraniční obchod, který ze tří čtvrtin směřoval na Západ, byl přeorientován na Sovětský svaz a další socialistické země včetně Číny.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.