Ekonomika, která vyráběla a vyráběla, přičemž výsledky se ztratily neznámo kam

Bezprostředně po skončení druhé světové války se zdálo, že Československo začne stejně jako ve dvacátých letech dotahovat západní země. Avšak jeho zestátněná ekonomika začala po převzetí moci komunisty v roce 1948 zaostávat. Kvantita vykazovaná ve statistikách nevyvážila nižší kvalitu. Příčiny a výsledky dalšího rozevření mezery v ekonomice mezi Československem a Západem mapuje další díl seriálu Ekonomu o přibližování domácího hospodářství k vyspělému světu.

Bez nových technologií

Po únoru 1948 komunisté přislíbili rychlou modernizaci země, především její industrializaci, kterou podle nich kapitalistické meziválečné Československo nedokázalo v plném rozsahu zajistit. Spolu s tím i sociální spravedlnost, čímž se myslelo odstranění chudoby i mzdová a majetková nivelizace.

Cestou k rozvoji měl být přednostní rozvoj těžkého průmyslu – tedy výroby strojů –, přičemž vzorem byla například Belgie. Nebo zemědělská velkovýroba a hospodářské pozvednutí Slovenska. To vše při potlačení soukromého podnikání a na základě státního vlastnictví podniků a centrálního plánování jak výroby, tak spotřeby. Očekával se i patrný vzestup životní úrovně.

Výchozí podmínky se zdály být dobré, domácí hospodářství v té době bylo stejně výkonné jako rakouské či italské, a mělo dokonce náskok před západoněmeckou ekonomikou. Velká očekávání panovala ohledně plánovaní, které mělo do budoucna zabránit krizím, plýtvání se zdroji a racionálně rozdělovat investice v zájmu větší prosperity.

Tyto předpoklady ale od počátku drhly. Už v roce 1949 se trojice zmíněných zemí dostala před Československo a v následujících letech se jejich náskok, stejně jako ostatních vyspělých ekonomik zvyšoval.

Šlo o souběh řady faktorů. Německo mělo z dřívějška daleko silnější hospodářskou základnu. Profitovalo z americké hospodářské pomoci, zejména z Marshallova plánu, který do evropských zemí, jež zůstaly kapitalistické, během čtyř let od dubna 1948 do poloviny roku 1952 napumpoval 13 miliard dolarů. Deset procent tvořily půjčky, devět desetin pomoc a dary. Představoval sice každoročně jen dvě procenta HDP zemí zapojených do programu, přispěl i tak k politické stabilizaci západní Evropy. Zajistil suroviny, pomohl strategickým odvětvím a byl doprovázen důrazem na odstraňování regulací z války a uvolnění tržních sil. Díky tomu výroba v západním Německu v roce 1949 narostla o polovinu.

Podnik Aero Vodochody s kapacitou tisíc MiGů byl počátkem padesátých let největším výrobcem bitevních letadel v Evropě.

Velký význam měla v západní Evropě poválečná obnova infrastruktury a bytového fondu a všeobecný hlad po zboží, od potravin a textilu až po stroje do výrobních linek. Byznysu prospěla také vlna devalvací ve dvanácti zemích v čele s Velkou Británií. Odstranila pokroucené měnové vztahy, přinesla realističtější kurz k dolaru a usnadnila rozvoj mezinárodního obchodu. Období nejdelšího hospodářského růstu v Evropě bylo podmíněno i uplatněním nových technologií, z nichž některé byly vyvinuty ještě za války. Například šlo o jadernou energetiku, tranzistory či umělé hmoty. K tomu přibyla i televize, letecká doprava a především automobilismus a petrochemie.

Ekonomický vývoj v Československu a vybraných evropských zemích v letech 1948 až 1970

Zvětšit přes celé okno

Československo bylo od těchto impulzů odříznuto. Účast na Marshallově plánu na nátlak sovětského vůdce Josifa Stalina odmítlo už v roce 1947, pro jeho přijetí se neodvážili hlasovat ani ministři demokratických stran. Zahraniční obchod, který ze tří čtvrtin směřoval na Západ, byl přeorientován na Sovětský svaz a další socialistické země včetně Číny.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.