Kdo sledoval představení vládního plánu penzí, mohl si všimnout jedné věci: oznámené změny se týkaly jen prvního pilíře důchodového pojištění. Přitom je jasné, že věk odchodu do důchodu se bude zvyšovat a současný stav, kdy náhradový poměr – podíl průměrné výše starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě – dosahuje rekordních 48 procent, je neudržitelný. Nadějí, jak si většina populace může na stáří naspořit více peněz, je tak třetí pilíř důchodového systému, kam si ale lidé v současnosti spoří spíše menší částky.
Novinky, které mají lidi k úsporám motivovat, mají vstoupit v platnost od ledna příštího roku. Ke změnám kolem výše státního příspěvku na penzi by se měla přiřadit možnost odkládat si na stáří i pomocí takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Mohly by ho spravovat banky či investiční společnosti.
Za rok nebo za dva?
„Návrhy projednala Legislativní rada vlády na počátku června. Ministerstvo financí je plánuje představit veřejnosti až po dokončení legislativního procesu,“ říká mluvčí resortu Filip Běhal.
O termíny se hodně zajímají penzijní společnosti, jichž se změny týkají. „Novela zákona ještě nebyla projednána ve vládě a lze očekávat dokončení legislativního procesu nejdříve koncem tohoto roku. Zákon bude vyžadovat od penzijních společností přizpůsobení systémů, procesů a postupů, ke kterému je zapotřebí minimálně šest až 12 měsíců,“ vysvětluje prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop, proč tyto instituce chtějí, aby změny vstoupily v platnost až o rok později proti plánu.
Odklad účinnosti by patrně nebyl dobrou zprávou pro ty, kteří chtějí od státu více peněz. V současnosti se výše státního příspěvku pohybuje od 30 do 23 procent, což znamená maximálně 230 korun na jednu vloženou tisícikorunu, přičemž minimální vklad je 300 korun.
Ministerský návrh počítá s tím, že lidé by dostali 20 procent z vložené částky. Na příspěvek by měli nárok od vkladu 500 korun a maximální státní příspěvek by dostali při měsíčním vkladu 1700 korun, pak by jim stát přidal 340 korun. „Jde o navýšení oproti původním plánům, v nichž měl náhradový poměr činit jen 18 procent a maximální úspora se státním příspěvkem byla 1500 korun. Zvýšení minimálního limitu pro získání státního příspěvku a jeho absolutní zvýšení při vyšší měsíční úložce vnímám jednoznačně pozitivně,“ říká Poklop.
Dnešní minimální částka s nárokem na státní příspěvek je absolutně nedostačující pro budování budoucího příjmu v penzi.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později