Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecPenzijní reforma se v Česku připravuje už dvacet let, její konec však zůstává v nedohlednu. Přesto návrhy na parametrické úpravy důchodového systému, které předložila vláda Petra Fialy, mají svoji váhu. Přibližně na polovinu zbrzdí očekávaný růst schodku penzijního systému. Ten se už teď hradí ze státního rozpočtu, což znamená, že desítky miliard korun chybí jinde. Například je méně peněz na budování infrastruktury či se musí zvyšovat daně. Případně se stát kvůli důchodům zadlužuje.
Za skutečností, že se na penze nyní více dává, než vybírá – letos se předpokládá rozdíl ve výši 80 miliard korun –, je zpomalení ekonomiky a inflace. Avšak i při fungující ekonomice se důchody stejně dostanou v 30. letech, kdy začnou na odpočinek odcházet početné ročníky takzvaných Husákových dětí, do problémů. Pak přerozdělování peněz z rozpočtu penzistům i po současných krocích vlády zřejmě zesílí. Přičemž posílení systému prostřednictvím vyšších daní je pravděpodobnější než růst pojistného, protože to by neúnosně zvýšilo beztak vysokou cenu práce.
Na zásadní překopání způsobu vyplácení důchodů už nezbývá čas a hlavně na to chybějí peníze. „Privatizační fond je nenávratně utracen, doslova rozfofrován, a tak není z čeho financovat přechod na jiný systém,“ řekla týdeníku Ekonom Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády.
Kabinet zatím prosadil zpomalení valorizace důchodů. Nyní ministrem práce Marianem Jurečkou předkládané úpravy už jsou reakcí na stárnutí populace a růst počtu důchodců. Těch je v současnosti 2,4 milionu, v polovině tohoto století bude lidí starších 65 let v Česku žít kolem tří milionů. Proto Jurečka navrhuje postupně do roku 2035 snížit tempo růstu nově přiznávaných penzí a zavést pozdější odchod do důchodu, stanovený podle aktuálního věku dožití. To má nově zajistit propočet, podle kterého by například dnešní padesátníci v penzi prožili 21,5 roku, což v praxi znamená posun odchodu nad 65 let.
Klíčem je věk odchodu do penze
Stabilizace penzijního systému přitom vyžaduje ohromné peníze. „Kdyby se neudělalo nic, tak se roční deficit penzijního systému vyšplhá po roce 2050, kdy bude demografická situace nejhorší, na pět procent HDP. V dnešním vyjádření na 350 miliard korun,“ připomíná Danuše Nerudová, bývalá šéfka Komise pro spravedlivé důchody.
Helena Horská dodává, že Jurečkův penzijní balíček obsahuje jak úspory, tak zvýšení výdajů. Budoucí pětiprocentní deficit by nejvíce mělo srazit navázání věku odchodu do důchodu na průměrnou dobu dožití, asi o 1,5 procenta HDP. Jedno procento HDP uspoří snížení úrovně nově přiznávaných důchodů, 0,7 procenta úpravy zpomalující valorizaci a 0,2 procenta omezení předčasných důchodů. Zvýšení výdajů naopak přinese usnadnění odchodů na odpočinek v náročných profesích a zachování výchovného – celkem o jedno procento.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
