Hned od nástupu Petra Fialy do Strakovy akademie bylo jasné, že to jeho kabinet nebude mít lehké. Ekonomika se jen pomalu zotavovala z covidových restrikcí, plíživě se rozjížděla inflace, záhy se přidal růst cen energií. Když nastal po vypuknutí války na Ukrajině rychlý ekonomický sešup, ukázalo se, že vláda nebyla na něco podobného připravená a její schopnost rychle a rozhodně reagovat je velmi omezená. Přesně v tomto duchu se ostatně odehrálo i představení jejího ozdravného ekonomického balíčku: tříhodinová ubíjející tisková konference, která navíc symbolicky začala za pět minut dvanáct. Nešlo se tak ubránit dojmu, že to vláda prostě dříve nestihla vymyslet.

Podle dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění je s činností vlády spokojeno jen 27 procent dotázaných. Nejde přitom pouze o názory společnosti jako celku. Trpělivost dochází nejen opozici a odborům, ale i podnikatelům, kteří by pravicovému kabinetu měli být oporou. Ti jeho vznik v závěru roku 2021 uvítali, nyní podle šetření týdeníku Ekonom mezi nimi panuje rozčarování z toho, že ani premiér, ani ministři nemají odvahu přikročit k nepopulárním opatřením. Současně vládě vyčítají nízkou úroveň komunikace, nejen s byznysem, ale s celou veřejností.

Na druhou stranu vládu nechtějí zatracovat zcela. „Je to velmi špatná vláda. Neznám ale žádnou lepší, která z před‑ i povolební konstelace mohla vzejít. Tudíž jsem ji volil a budu ji podporovat i dál,“ řekl Ekonomu Kvido Štěpánek, majitel firmy Isolit‑Bravo, vyrábějící autodíly a elektrospotřebiče.

Konec trpělivosti

Nespokojenost českého byznysu ale nelze podceňovat. Bez ohledu na skutečnost, že se do složité situace vláda dostala bez vlastního zavinění kvůli rostoucím cenám energií a vysoké inflaci. I komplikace spojené s bruselskou zelenou politikou a hospodářskými důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. Rozpočtové problémy dané hlavně štědrou pomocí státu v době covidu navíc prohloubilo snížení daní z příjmů občanů, které za vlády Andreje Babiše prosadilo v roce 2020 hnutí ANO 2011 spolu s SPD a lídrem současné vládní koalice, s ODS. V jeho důsledku veřejné finance přicházejí teď ročně o 120 miliard korun, což představuje více než třetinu plánovaného rozpočtového schodku.

Návrat k původní úrovni zdanění fyzických osob představený balíček neobsahuje. Místo toho počítá se zvýšením daně z příjmů podniků z 19 na 21 procent, zvýšením daní z tabáku a alkoholu či seškrtáním neinvestičních dotací a omezením provozních a mzdových výdajů státu. Do budoucna půjde také o zpomalení růstu nových důchodů a vyšší věk pro odchod do penze, což kabinet vydává za důchodovou reformu.

Podnikatelé vytýkají koaliční vládě záměr zvýšit daně z příjmů podniků a nedostatek odvahy k nepopulárním krokům vedoucím k výraznému zeštíhlení státu.

Podoba konsolidačního balíčku prohlubuje zklamání podnikatelů. „Vznikl bez diskuse s byznysem. Odnesou jej firmy a jejich konkurenceschopnost,“ tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Vymezuje se hlavně právě proti záměru zvýšit daň z příjmů právnických osob o dva procentní body či zrušit daňové výhody u nepeněžních zaměstnaneckých benefitů. K tomu upozorňuje na jen nevýrazné zeštíhlení státu.

„Při konzultaci s 65 firmami bylo zvýšení daně z příjmů právnických osob hodnoceno mezi nejškodlivějšími řešeními. Zhoršovat si dále pozici vůči Polsku, kde mají zdanění firem na 19 procentech, či ubírat firmám peníze na potřebné investice není cesta k dlouhodobému růstu ekonomiky ani příjmů,“ dodává za svaz jeho generální ředitelka Dagmar Kuchtová.

Za zásadní chybu považuje předložené zvyšování daní generální ředitel stavební firmy Evžen Korec. „Jen prohloubí současnou recesi a může vést ke krizi. Jedinou cestou pro snížení deficitu státního rozpočtu je realizace úsporných opatření velkého rozsahu, která zatím zcela chybí,“ tvrdí.

Nicméně podle Národní rozpočtové rady, v jejímž čele stojí ekonom Mojmír Hampl, je vládou navržený rozsah konsolidace přijatelný: neměl by narušit ekonomické oživení a současně může nastolit, pokud se v něm bude pokračovat, pozitivní rozpočtové trendy.

Podnikatelé přesto kabinet viní z opožděné reakce, váhavosti a nekoncepčnosti. „Fialova vláda zdědila veřejné finance ve špatném stavu. Nicméně způsob komunikace úsporných opatření vnímám jako problém, stejně jako velká část naší členské základny. S tím souvisí i pomalé rozhodování, řekl Ekonomu končící prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Jako příklad uvádí drahé energie. „Začali jsme volat po reakci na jejich vysoké ceny už loni v květnu. Jenže vláda to začala řešit až v srpnu, když ještě vystoupaly. Přičemž konečné rozhodnutí přijala o mnoho měsíců později,“ připomíná Dlouhý. Nespokojen s přístupem kabinetu k energetické krizi je rovněž majitel IT společnosti Xevos Solutions Adam Koudela, který vládu jinak jako volič Pirátů a STAN podporuje. „Měla vybrat jiný způsob omezení cen energií, bez jejich dotací,“ míní.

Dlouhý dodává, že kombinace úniků některých materiálů do médií a pomalost rozhodování vyvolává dojem, že vládě chybí jakékoliv koncepce. Podle podnikatele Štěpánka se kabinet, podobně jako jinde v Evropské unii, chová populisticky a neprosazuje nezbytné věci. Především ty nepopulární. „Stále od politiků slyšíme, že to nejde, protože by je lidé smetli, že by už nevyhráli volby,“ kritizuje Štěpánek chybějící odvahu. Míří i na samotné podnikatele. „Vezměte si optimalizaci daní. Já nic takového nedělám a všem říkám, ať se raději odvede o trošku víc, aby byl od úřadů klid. Mnozí se tím neřídí, a stát tak odhadem přichází o 50 miliard korun ročně, možná i víc. K tomu navíc zahraniční firmy po léta ve velkém vyvážejí zisky,“ zdůrazňuje Štěpánek. Mnoho peněz utíká rovněž při výdajích, ve velkém se podle něj zneužívá nemocenská a také předčasné důchody. Z uvedených důvodů podle něj chybějí peníze nejen na rozpočtovou konsolidaci, ale i nezbytné vyzbrojování armády.

Komunikace má být jednoduchá, smysluplná a mít i promyšlenou strategii. Kabinet by měl informovat nejen o svých záměrech, ale i proč něco nedělá.

Příliš složité vládnutí

Politologové připomínají, že vláda je pomalá a váhavá už z definice, protože ji tvoří strany s rozdílnými programy. „Koaliční vládnutí je obtížné a pro tuto pětikoalici to platí ještě víc, protože její jednotlivé strany staví na přízni odlišných voličů, o niž přirozeně nechtějí přijít,“ řekla Ekonomu politoložka Vladimíra Dvořáková. Proto ODS, která se deklaruje jako strana hájící zájmy podnikatelů, odmítá výraznější růst daní, zvýraznění daňové progrese nebo významnější růst zatížení živnostníků. „Výdajové škrty zase jsou nepopulární pro voliče KDU, Pirátů a částečně i Starostů,“ připomíná Dvořáková.

Spokojenost s činností vlády

Zvětšit přes celé okno

Podnikatelům podle ní vadí i kroky, které hodnotí jako nekvalifikované. „Například zavedení takzvané windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků. Její výnosy kabinet očekával daleko vyšší a špatný odhad si byznys vykládá tak, že vláda neví, co dělá,“ míní politoložka. Při schvalování této daně pro banky, energetické a petrolejářské společnosti ministerstvo financí původně počítalo se stomiliardovým výnosem, nyní ale mluví jen o 40 mi­liardách korun.

Samotná nižší popularita vlády není při bližším pohledu tragédií. „Horší výsledky než současný kabinet v minulosti měly vlády Petra Nečase a Mirka Topolánka v letech 2013 a 2007. I nyní za ní stojí lidé, kteří před půldruhým rokem volili strany vládní koalice, a ti jí stále zachovávají loajalitu,“ říká ekonom a sociolog Jan Červenka z CVVM. Data podle něj sice ukazují obecnou nespokojenost populace s ekonomikou, ta se ale u lidí zatím nepromítá do hodnocení životní úrovně. „I přes vysokou inflaci dosud nevyčerpali své finanční rezervy a poměrně nízká zůstává nezaměstnanost. Teprve její nárůst v minulosti dokázal otřást částí voličů pravostředových stran,“ dodává Červenka. Což vysvětluje i pád vlád zmíněných premiérů Topolánka a Nečase.

Podle Vladimíry Dvořákové voliči koalice stále dávají přednost současné vládě před návratem Andreje Babiše nebo radikální pravicí, jakou představují Tomio Okamura nebo Jindřich Rajchl. Fialově koalici pomůže i kalendář: první volby – do evropského parlamentu – jsou až za rok a parlamentní teprve na podzim roku 2025. Do té chvíle vláda může doufat, že se ekonomická a sociální situace zlepší.

Chybějící komunikace
Petru Fialovi by mohla pomoci také lepší komunikace jeho vlády s veřejností. Podle ředitele Asociace public relations Marka Hlavici se v Česku strategická komunikace dlouhodobě podceňuje. Mnoho na tom nezměnilo ani centrum strategické komunikace na Úřadu vlády, o němž se uvažovalo již za premiéra Bohuslava Sobotky v roce 2016, vzniklo ale až loni po ruské invazi na Ukrajinu.

„Vláda musí co nejrychleji napravit dojem veřejnosti, že se více zajímá o evropské a světové dění, případně o Ukrajinu, než o Českou republiku. Ten pocit ve společnosti prostě vnímám, byť ho plně nesdílím. A podobnou rétoriku slýchám i od řady podnikatelů, což není pro pravicově orientovanou vládu úplně šťastné,“ připomíná i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Nejde ale o snadný úkol. „Kabinet evidentně neumí komunikovat, a pokud jednou na něčem dojede, tak právě na této věci. Je dost nepochopitelné, že s tím premiér nic nedělá. Buď se informace o tomto problému k němu nedostanou, nebo mu to nedochází. Případně o tom vědí, ale chybí odvaha s tím něco dělat,“ řekl Ekonomu Petr Koblovský z katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Lidé v Česku podle něj očekávají, že se o ně vláda bude starat, a chtějí vědět, jak to hodlá dělat. Komunikace proto má být jednoduchá, smysluplná a mít promyšlenou strategii. Kabinet by měl informovat nejen o svých záměrech, ale také o tom, proč něco nedělá, protože má třeba jiné priority.

Fialův předchůdce v křesle premiéra Andrej Babiš zaměstnával v ANO 2011 celý komunikační tým. Šlo však o opačný extrém, komunikace bylo až příliš a znělo v ní příliš mnoho hlasů. „Správná cesta leží někde uprostřed,“ míní Koblovský.

Rozpočtový rozvrat nehrozí. Podle ČNB má deficit do konce příštího roku klesnout k hranici dvě a půl procenta HDP. Statistice totiž pomáhá inflace.

Krach nehrozí

Konsolidační balíček je reakcí na rozpočtové potíže. Hrozí ale opravdu fiskální rozval? Jednotlivé firmy sice krachují, podle společnosti CRIF – Czech Credit Bureau za první letošní čtvrtletí zaniklo 4230 společností, nejvíce v novodobé historii, stát ovšem má k bankrotu daleko. O tom svědčí hodnocení ratingových agentur, například podle společnosti Finch má jen pět zemí eurozóny – Finsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko – lepší hodnocení než Česko. Slušný rating připomíná i ministr financí Zbyněk Stanjura.

Prognóza ČNB předpokládá, že se do konce roku podaří deficit veřejných financí srazit ke 2,5 procenta HDP. Tedy pod tříprocentní limit, který stanovila maastrichtským kritériem Evropská unie. Při ochablé domácí ekonomice a rostoucích státních výdajích to bude zásluhou hlavně nezvykle vysoké inflace. Ta na jedné straně u tohoto ukazatele nafukuje rozpočtové příjmy, na druhé zvedá nominální velikost HDP. Ministerstvo financí přitom odhaduje nominální růst HDP letos na 10 procent a pro příští rok na 6,9 procenta.

„Vliv inflace na daňové příjmy státního rozpočtu není triviální. Jejím vlivem příjmy státu včetně daňových nominálně rostou. Přičemž alespoň v teorii výdaje rostou tempem pomalejším, protože většina mandatorních výdajů není automaticky navyšována. Ani na straně daňových příjmů se však automaticky nejedná o úměrný růst, byť u některých daní – například DPH – se inflace do daňového inkasa promítá přímo,“ říká Petr Toman z daňového oddělení poradenské společnosti KPMG. I v případě DPH bude zásadní celkový vývoj ekonomiky a nákupní chování spotřebitelů. Podobným způsobem lze spekulovat o růstu výnosů u daně z příjmů právnických osob.

Makroekonomické prognózy tedy katastroficky nevyznívají, jde však o abstraktní hru čísel bez ohledu na klesající životní úroveň lidí, kteří navíc přijdou o další část úspor. Průměrná inflace má letos být 11procentní a teprve v příštím roce má klesnout na standardní míru, někam do intervalu mezi 2,1 a 2,4 procenta. Do té doby ale ukrojí, měřeno od začátku roku 2022, z každé vydělané tisícovky skoro třetinu hodnoty.

Související
Zobrazit