Aktuální číslo časopisu Ekonom
Před rokem rozdaly volby do Poslanecké sněmovny karty, na jejichž základě vznikla vláda premiéra Petra Fialy. Ta občanům letos v lednu slíbila rychlou modernizaci společnosti, zvýšení životní úrovně, bezpečnou existenci a zřetelnou proevropskou politiku. U velké části populace tím vyvolala velká očekávání. Týdeník Ekonom se na následujících stránkách zamýšlí, co se jí doposud podařilo a kde naopak selhala.
Při hodnocení nelze zapomínat na to, že se kabinet bez vlastního přičinění dostal do obtížné situace kvůli rostoucím cenám energií a související vysoké inflaci. Příčinou jsou dopady bruselské zelené politiky a hlavně válka na Ukrajině. Na druhou stranu: reakce kabinetu na potíže, které rozbily sny o obnovení předcovidové prosperity, je pomalá a někdy chaotická. K tomu premiér i jeho ministři s veřejností neobratně komunikují.
Podle politologa Lukáše Valeše Fialův kabinet i tři čtvrtě roku po svém vzniku tápe, což se odráží na jeho výsledcích. „Jeho vláda je pod tlakem odborů a současně ji kritizují podnikatelské svazy a dokonce i jednotliví byznysmeni,“ připomíná dříve neobvyklou situaci.
Na základě průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění v létě koaliční vládě vedené ODS důvěřovalo 28 procent dotázaných. Stejně jako kabinetu Andreje Babiše za vrcholící covidové epidemie v první polovině roku 2021, kdy společnost čelila extrémní situaci a kdy umírali lidé.
Odfláknuté domácí úkoly
Rostoucí ceny energií a nejistota ohledně dodávek zemního plynu patří k největším úkolům vlády. Její výkon je v této oblasti v očích občanů zatím matný. O tom svědčí šetření agentury Median: dvě třetiny populace s jejím postupem za energetické krize nesouhlasí.
Podle průzkumu CVVM Fialově vládě důvěřuje 28 procent dotázaných. Nejméně jsou lidé spokojeni s postupem kabinetu při řešení energetické krize.
Vysoké ceny energií začaly firmy drtit už loni na podzim. Jen pár dní po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny přispěly ke krachu skupiny Bohemia Energy. Problém se prohloubil po vypuknutí války na Ukrajině. Vláda ovšem dlouho přešlapovala na místě. O úsporném tarifu nebo pomoci firmám se mluvilo už na jaře, jenže s konkrétnějšími návrhy přišel kabinet teprve na sklonku prázdnin. Právě nerozhodnost je jednou z nejčastějších výtek zástupců průmyslu směrem k vládním politikům.
„Stabilita dodávek energie za přijatelné ceny je základem funkční ekonomiky státu. Pro Českou republiku jako jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie jsou dosavadní ceny plynu i elektřiny likvidační. Nejde jen o ohrožení konkurenceschopnosti, ale o samotnou existenci firem a udržení zaměstnanosti,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Jak evropské vlády pomáhají s cenami energií
Vládě se podařilo za přispění společnosti ČEZ pronajmout kapacitu v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn LNG. Tyto dodávky mohou pokrýt třetinu tuzemské spotřeby a zčásti nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska. Mluví se i o potřebě dlouhodobých kontraktů na dodávky LNG, ale zatím – ani přes cesty ministra průmyslu Jozefa Síkely do Kataru i jinam – není nic na stole.
Na jaře kabinet také posvětil zahájení tendru na výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Jenže vedle samotné skupiny ČEZ na něm má zásluhy i předchozí vládní garnitura. V posledních týdnech úředníci zvýšili tempo a snaží se prosadit změny v zákonech, které povedou ke snížení cen energie skrze výstavbu nových, levných zdrojů.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo první návrh novely zákona, která pomůže menším solárním elektrárnám, a nyní připravuje další opatření,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Některé země byly v tomto směru rychlejší. Na druhou stranu, předchozí kabinet výstavbu nových zelených zdrojů spíše brzdil, protože například odsouval přijetí zákona o jejich podpoře.
Celkové hodnocení vlády v oblasti energetiky je třeba rozdělit na dvě části. Na evropské scéně se předvedla solidně a od evropských představitelů za to sklízí pochvalu. A jinak si vede doma. „Vládě bych dal trojku, za práci na evropské úrovni si zaslouží dvojku, za domácí úkoly za čtyři,“ říká podnikatel v energetice, zakladatel a šéf skupiny Amper Jan Palaščák. „Naštvanost firem je opravdu vysoká, takovou snad nepamatuji,“ říká Hanák. Vláda by podle něj měla rychle připravit opatření, která pomohou firmám všech velikostí. V Bruselu by podle něj měla prosazovat oddělení ceny elektřiny od ceny plynu a zastropování ceny plynu. A zároveň aktualizovat koncepční dokumenty. Firmám se bez nich těžko rozhoduje o investicích.
Meziroční nárůst inflace v Evropě (v %, vybrané země)
Pomoc má přednost
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila stabilizaci veřejných financí. Tento závazek zjevně neplní a navyšování rozpočtového deficitu navíc zvyšuje poptávku a tím inflaci. Letošní státní rozpočet ke konci září vykázal deficit 271 miliard korun a návrh na rok 2023 je napsán se schodkem 295 miliard korun. „V současné energetické krizi dostane záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou, ke které se po odeznění dozvuků války musíme bezpodmínečně vrátit,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Změna rozpočtových priorit je namístě, současně se však rozplynul ministrův předvolební plán snížit o desítky miliard náklady na provoz státu. Deficit naopak prohloubí chystané zvýšení platů státních zaměstnanců a mnohamiliardový výpadek, který způsobí zvýšení limitu registrace k DPH. Důvody jsou politické: snaha nepoštvat proti sobě lidi pracující pro stát i drobné podnikatele.
I za krizové situace se kabinet zdráhá vrátit ke zdanění fyzických osob, jaké platilo v roce 2019, kdy ANO 2011, ODS a SPD společně odhlasovaly jejich snížení. Což rozpočet připravuje každoročně o 80 miliard korun. Vládní slib nezvyšovat daňové zatížení důrazně připomíná byznys. „Podnikatelé sice rozumějí požadavku rozpočtové odpovědnosti, sotva ale mohou tleskat zvyšování stávajících nebo zavádění nových daní,“ řekl Ekonomu hlavní analytik Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
V jedné věci už vláda proti velkým podnikům jde – odhadovaných 100 miliard korun, které si vyžádá zastropování cen energie, má v příštím roce přinést mimořádné zdanění zisků velkých energetických a petrolejářských firem a bank. Podobně postupují v Německu, Itálii či Velké Británii, chybí však jasný plán, co s příjmy a výdaji dál. Státní dluh totiž z 28 procent HDP v roce 2019 ke konci letoška naroste na 42 procent. Vláda přitom neplánuje vysoký deficit jen na příští rok. Podle aktuálního výhledu ministerstva financí by měl schodek v roce 2024 činit 280 miliard, o rok později by to mělo být 260 miliard korun. Takže za funkčního období stávajícího kabinetu státní dluh naroste o více než bilion korun, na 3,8 bilionu.
Spojené nádoby: inflace a deficit
Stát si neví rady ani s vysokou inflací, která patří k nejvyšším v Evropě. Protože právě stamiliardové rozpočtové deficity, které umožní i plánované zvyšování odměn učitelů a vůbec lidí placených státem, ji pomáhají roztáčet.
„Guvernér ČNB Aleš Michl správně volá po vládní opatrnosti při zadlužování země, skutečnost je však jiná,“ podotýká ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Inflace se už vyšplhala na 18 procent a podle průzkumu CVVM se jí bojí prakticky celá populace.
Do jaké míry z nárůstu inflace vinit Fialovu vládu? „Ta proti ní přímo bojovat nemá. Úkolem kabinetu je v této době skrze dobře nastavený systém sociálních dávek zajistit, že se nikdo z nás nepropadne pod hranici hmotné nouze. U firem je třeba částečně pomoci těm, které mají zřetelnou šanci se po odeznění nynějšího šoku vrátit k ziskovosti a konkurenceschopnosti,“ tvrdí Skořepa. Vláda se ovšem rozhodla hlavně pro plošná opatření, ke zmíněnému zastropování cen energií pro domácnosti a malé podniky. Chybí adresnější pomoc skutečně chudým, valorizace daňových slev, vyšší dotace pro sociální služby nebo zvýšení příspěvku na péči, rodičovského příspěvku či životního minima. „Nejchudší z nás jsme nechali příjmově klesnout o 13 procent oproti roku 2007, existenční minimum totiž od té doby stouplo méně než inflace,“ říká Skořepa.
Proměna síly politických stran a bloků za poslední rok
Vládní program musí počkat
Plnění programového prohlášení bylo oddáleno energetickou krizí a nutností reagovat na příliv více než 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I tak je zarážející, že kabinet s přípravou nových zákonů často začíná od nuly, a to především u ministrů ODS.
Jak tedy Fialův kabinet ovlivnil legislativu? Především se zpomalil slíbený rozjezd snižování administrativní zátěže a deregulace podnikatelského prostředí. „Bohužel vláda také začala revidovat výsledky dlouho žádané rekodifikace veřejného stavebního práva, čímž vyvolala nejistotu mezi stavebními firmami i investory,“ zdůrazňuje za Hospodářskou komoru Ladislav Minčič. Na legislativní práci se podle něj navíc negativně podepsalo české předsednictví EU. „V jiném čase by vláda odvážněji testovala meze unijního právního rámce při hledání zastropování cen energií. Zatímco v pozici předsedající země postupuje opatrněji,“ vysvětluje.
V současné energetické krizi dostala záchrana občanů, veřejného sektoru i firem přednost před fiskální disciplínou.
Obstojně zatím pokračuje projekt digitalizace státní správy, který pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš označuje za vstupenku do moderního světa. „Daří se ji udržet jako významnou prioritu, a to přes veškeré překážky, kterým kabinet nyní musí čelit,“ míní technologický ředitel společnosti Y Soft Ondřej Krajíček.
Připraven je tak zákon, který zřídí státní Digitální a informační agenturu, a pracuje se i na legislativě o přesunu základních registrů pod její křídla. Lidem je ale potřeba lépe vysvětlovat, proč je digitalizace důležitá. Nejen pro stát, ale hlavně pro jednotlivce a domácnosti. A jak ovlivní ekonomickou prosperitu a národní bezpečnost.
Štěpící se Česko
Jenomže právě komunikace zůstává slabinou Fialovy vlády. Výsledek neschopnosti oslovit veřejnost je fatální. Podle analytické společnosti Morning Consult, která sleduje popularitu světových státníků, osobně premiérovi Fialovi nedůvěřuje 78 procent české populace a ten je v mezinárodním srovnání na chvostu. Dokonce i bývalý britský premiér Boris Johnson na tom byl před svojí demisí lépe. Opět však platí, že komunikace je v české politice nedoceněna už desítky let. Především pak vysvětlování vládních záměrů za krizových situací. „Přitom cílevědomá a soustavná komunikace shora dolů i opačně je základem a podstatou demokratické politiky,“ zdůrazňuje sociolog Jan Hartl, zakladatel výzkumné agentury STEM.
Už před rokem, v souvislosti s pro Fialu úspěšnými volbami do Poslanecké sněmovny, upozornil týdeník Ekonom na hrozbu štěpícího se Česka. Situace se od té doby nezlepšila, podle průzkumů za vládou stojí jen voliči koaličních stran. Přesto ani dnes není společnost černobílá. „Příkopy nejsou tak hluboké, aby je nebylo možné překonat. Nyní se však děje něco, čemu lidé příliš nerozumějí, a mají obavy z budoucnosti. Babišovi se za covidu dočasně podařilo požádat o celospolečenskou solidaritu. Fialovy kroky zatím nestačily, aby probudily v široké veřejnosti vědomí společného údělu,“ říká Hartl.
Vizitkou vlády je očekávání politologů, že nespokojenost s její prací koncem roku poroste. Spolu s tím, jak se budou zvyšovat platby za energie i ceny běžného zboží a jak lidem začnou docházet úspory. K tomu situaci může vyhrotit, pokud velké podniky začnou propouštět.
Nedávné obecní a senátní volby navíc naznačily vzestup antisystémových stran a uskupení. O posunu nálad vypovídá, že jejich přívrženci jsou schopni zaplnit pražské Václavské náměstí, zatímco obdobný pokus odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů moc úspěšný nebyl. To je ale jen začátek. „Skutečné pnutí nastane, až situace naplno dopadne na střední vrstvy, které nesou náklady na vládní podpůrná opatření,“ varuje Hartl.
V jedné věci Petru Fialovi zatím vývoj nahrává. Zatímco největší úsilí musela Babišova vláda vynaložit na zvládnutí covidové epidemie, nynější kabinet je takového úkolu ušetřen. „Mají jednoduše trochu štěstí, virus je teď méně nebezpečný a nic zatím nenaznačuje, že by se nákaza měla rozběhnout. Proto zřejmě vystačí s liberálním přístupem, který nikoho příliš neomezuje,“ říká epidemiolog Petr Smejkal.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
