Lidstvo bojuje se svou uhlíkovou stopou a hledá způsoby, jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře. Největším úložištěm uhlíku v celoplanetárním měřítku je půda, nachází se ho v ní odhadem 1,5 bilionu tun. A zároveň má potenciál pojmout další. Vznikají proto plány, jak „přebytečný“ uhlík z atmosféry, který vzniká například spalováním fosilních paliv, ukládat právě do půdy, která ho navíc umí zužitkovat. K dosažení „negativních“ emisí mohou pomoci například způsoby regenerativního hospodaření.
K jeho hlavním principům patří snaha neničit život v půdě. Prosazuje se přímé setí bez orby, půda zůstává před každým setím pokryta rostlinnými zbytky po předchozí sklizni a ve zvýšené míře se pěstují meziplodiny, které pomáhají zlepšovat půdní podmínky. Zatímco při konvenčním zpracování půdy dochází k uvolňování CO₂ do ovzduší, při regenerativním zemědělství naopak převažuje jeho ukládání. Pokud se totiž omezí zpracování půdy, omezí se i rozklad odumřelých mikroorganismů a posklizňových zbytků rostlin, tedy přeměna organických sloučenin na CO₂.
„Pro regenerativní zemědělství jsem se rozhodl, protože intenzifikační způsoby hospodaření v naší oblasti nefungovaly,“ říká předseda zemědělského podniku DVP Agro v Bratčicích u Brna a spoluzakladatel Spolku pro regenerativní zemědělství Rostislav Mátl. Principy přidával postupně, nyní ho využívá už téměř na celé výměře. „U všech plodin se nám snížily náklady na zpracování půdy, částečně i na přípravky a hlavně na hnojiva. Hnojení máme postaveno na kompostech a odpadu z bioplynové stanice,“ říká.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin Petříček
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.




