Lidstvo bojuje se svou uhlíkovou stopou a hledá způsoby, jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře. Největším úložištěm uhlíku v celoplanetárním měřítku je půda, nachází se ho v ní odhadem 1,5 bilionu tun. A zároveň má potenciál pojmout další. Vznikají proto plány, jak „přebytečný“ uhlík z atmosféry, který vzniká například spalováním fosilních paliv, ukládat právě do půdy, která ho navíc umí zužitkovat. K dosažení „negativních“ emisí mohou pomoci například způsoby regenerativního hospodaření.
K jeho hlavním principům patří snaha neničit život v půdě. Prosazuje se přímé setí bez orby, půda zůstává před každým setím pokryta rostlinnými zbytky po předchozí sklizni a ve zvýšené míře se pěstují meziplodiny, které pomáhají zlepšovat půdní podmínky. Zatímco při konvenčním zpracování půdy dochází k uvolňování CO₂ do ovzduší, při regenerativním zemědělství naopak převažuje jeho ukládání. Pokud se totiž omezí zpracování půdy, omezí se i rozklad odumřelých mikroorganismů a posklizňových zbytků rostlin, tedy přeměna organických sloučenin na CO₂.
„Pro regenerativní zemědělství jsem se rozhodl, protože intenzifikační způsoby hospodaření v naší oblasti nefungovaly,“ říká předseda zemědělského podniku DVP Agro v Bratčicích u Brna a spoluzakladatel Spolku pro regenerativní zemědělství Rostislav Mátl. Principy přidával postupně, nyní ho využívá už téměř na celé výměře. „U všech plodin se nám snížily náklady na zpracování půdy, částečně i na přípravky a hlavně na hnojiva. Hnojení máme postaveno na kompostech a odpadu z bioplynové stanice,“ říká.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později