Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecVesmírný byznys se v posledních letech rozvíjí nebývalým tempem a ani české firmy nezůstávají stranou. V kurzu je hlavně dálkový průzkum naší planety a jejího blízkého i vzdálenějšího okolí. Brněnská firma TRL Space nyní například finišuje s přípravou družice TROLL, kterou hodlá na oběžnou dráhu vypustit v příštím roce. Půjde o největší domácí satelit, který kdy do vesmíru zamířil. Současně jde o přípravu na misi k Měsíci nazvanou LUGO.
Velké plány mají rovněž další domácí společnosti, například OHB Czechspace, SAB Aerospace nebo ATC Space, který dodává díly pro raketu Ariane 6. O slovo se hlásí i další společnosti včetně start‑upů.
Hlavním zadavatelem těchto vesmírných projektů je Evropská kosmická agentura (ESA), které Česko ročně posílá téměř 1,6 miliardy korun. V kosmickém sektoru působí kolem stovky tuzemských firem. Česká republika se tak podle ředitele odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václava Kobery může vyrovnat například evropským severským zemím. „Státní podpora se nám do budoucna rozhodně vyplatí. Států, které mohou v kosmických aktivitách něco nabídnout v globálním měřítku, zase tak velké množství není,“ tvrdí.
Přes Zemi k Měsíci
Brněnská TRL Space hodlá při dopravě své družice na oběžnou dráhu Země využít raketu americké společnosti SpaceX, kterou vlastní Elon Musk. „Chceme demonstrovat schopnost sestavit celý satelit a vyslat jej do vesmíru,“ řekl Ekonomu šéf TRL Space Petr Kapoun. Společnost si na družici za 1,5 milionu eur otestuje technologie, které pak nabídne komerčním zákazníkům od Afriky po USA. Klíčový je laser LiDAR, vyvíjený ve spolupráci s českým výzkumným centrem HiLase, který bude ve spojení se speciálním detektorem schopen s vysokou přesností sledovat objekty pohybující se kolem Země. Což jednou umožní čistit blízký vesmír od „smetí“, které do něj člověk zanesl.
Vedle toho bude družice ověřovat systém zajišťující bezpečný kosmický provoz. Jeho jádrem je software s umělou inteligencí od partnerského brněnského start‑upu Zaitra. Ten přímo na palubě zpracuje laserem získaná data a podle potřeby upraví dráhu letu tak, aby se satelit nesrazil s jiným tělesem. Zatím kolem Země krouží kolem pěti tisíc družic, a místa je tak relativně dost. Avšak do konce desetiletí jich má být 100 tisíc, což by bez řízení kosmického provozu odhadem vedlo přibližně ke 40 kolizím ročně.
Firma OHB Czechspace je zapojena do projektu vznikající ochrany Země před nebezpečnými asteroidy.
Satelit TROLL bude i příspěvkem k vesmírné kybernetické bezpečnosti: součástí jeho systému bude software pro šifrovanou komunikaci mezi družicí a Zemí. Ta zatím často probíhá nezabezpečeně, a tak hrozí úniky dat a jejich zneužití. Zkušenosti získané z projektu TROLL pak společnost TRL Space plánuje kolem roku 2030 využít při misi LUGO, jejímž cílem je zmapování podzemí Měsíce. To by jednou umožnilo budovat v těchto jeskyních základny, kde by žili výzkumníci, technici i těžaři. Podle Kapouna by dvousetkilogramová družice směřující k Měsíci byla mezikrokem k budoucím dodávkám komunikačních a navigačních satelitů nezbytných pro ekonomické využití Měsíce.
LUGO přijde přibližně na 100 milionů eur a projekt již získal finanční podporu Evropské kosmické agentury. O jeho přístrojové vybavení se začíná starat mezinárodní tým, na němž se podílí především odborníci středoevropských výzkumných institucí, ale také vědci z Itálie, Jižní Koreje či Velké Británie.
Co bude umět družice TROLL na oběžné dráze kolem Země
TRL Space, již investoři ohodnotili na 10 milionů eur, míří i do rozvojového světa. Letos se zaměřuje na země, pro které může být využití družicových dat existenčně důležité, protože například pomáhají sledovat počasí či vegetaci. Mezi ně patří například Rwanda, Keňa či Brazílie.
„Naším cílem ale není jen prodat dané zemi družici, jak se o to snaží některé mezinárodní, ale dokonce i české firmy a instituce. Chceme do procesu jejich vývoje zapojit místní firmy a vlády a sdílet s nimi know‑how. Nejen k samotnému vývoji, ale také k následnému porozumění a využití družicových dat. Ve všech zmíněných zemích také připravujeme spuštění vzdělávacích programů a tréninkových center,“ vysvětluje představy o obchodní expanzi mimo Evropu šéf společnosti Petr Kapoun.
Družice pro lepší předpovědi
Velké ambice má i další brněnská firma OHB Czechspace, pobočka německé kosmické společnosti OHB. Má za sebou čtyři roky existence a získala již zkušenosti z oblasti konstrukce, montáží a testování vybavení pro satelity i raketové nosiče. Podílela se například na vývoji komunikační družice GMS‑T pro soukromou společnost Rocket Lab.
Nyní se podílí na evropském projektu Hera, který má odstartovat příští rok a jehož cílem je vyhodnocení nedávné úmyslné srážky amerického satelitu s asteroidem Dimorphos. Což je krok ke vzniku systému ochrany Země před údery z vesmíru.
Do budoucna se firma chce stát integrátorem družicových systémů, což znamená, že by je dokázala podle přání zákazníka navrhnout, postavit i zařídit jejich vypuštění. Připravuje i vlastní družici, která by měla vzlétnout v roce 2027. Půjde o satelit Sova, financovaný opět z peněz ESA, který přispěje k lepšímu předpovídání počasí. To totiž výrazně ovlivňuje dosud nedostatečně prozkoumané pohyby vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry a právě ty bude družice sledovat. Přínos tohoto satelitu může být velký – jde totiž hlavně o předvídání extrémních jevů, jako jsou tornáda, silné deště nebo bouře. „Samozřejmě přitom počítáme se zapojením českých partnerů, také samotnou výrobu chceme kompletně realizovat v České republice,“ říká vedoucí strategického rozvoje společnosti Ondřej Krepl. Firma na projektu už spolupracuje se společností Meopta a řadou akademických pracovišť a bude odpovědná nejen za přípravu družice, ale i za její pozdější provoz.
Do vzdálené budoucnosti míří právě zadaná práce na studii pro ESA o proveditelnosti týkající se nového pohonného systému na bázi jaderné energie. Využití by měl najít při letech do vzdálených oblastí sluneční soustavy, přepravě těžkých nákladů nebo dopravě na základny na Měsíci či Marsu. Na studii, kterou povede OHB Czechspace, budou spolupracovat vědci z pražského Českého vysokého učení technického, Ústavu vesmírných systémů Univerzity ve Stuttgartu a inženýři ze společnosti OHB System v Brémách. „Poskytne i předběžný koncept architektury motoru pro jaderný elektrický pohon. Podmínkou je důsledné posouzení bezpečnostních požadavků,“ říká vedoucí projektový manažer OHB Czechspace Jakub Ševeček.
Co lze ve vesmíru těžit
Satelit, který může přispět ke komerčnímu využití vesmíru, rovněž připravuje společnost SAB Aerospace. Je hlavním iniciátorem konstrukce unikátní dvojice družic Slavia. Jejich úkolem bude vyzkoušet technologie pro mapování nerostného bohatství ve vesmíru – z oběžné dráhy budou pomocí spektrografů mapovat chemické složení meziplanetárního prachu a především meteorů zanikajících v zemské atmosféře. Zároveň bude možné díky souvisejícímu pozemnímu pozorování určit, odkud tato tělesa přilétají, a vypracovat jakousi mapu nerostného bohatství pásu asteroidů.
„Jsme hlavním dodavatelem studie a ucházíme se jako všichni realizátoři ambiciózních projektů o výrobu prototypu, testování i kvalifikaci ve vesmírném prostředí,“ řekla Ekonomu finanční ředitelka firmy Petra Kochová.
SAB Aerospace se rovněž podílí na konstrukci dvoutunového evropského vesmírného dalekohledu Plato, který má od roku 2026 v naší galaxii hledat kamenné exoplanety. Tedy tělesa, jež se podobají Zemi a na nichž by se v budoucnu teoreticky dal odhalit život. Firma pro tuto sondu, která bude umístěna 1,5 milionu kilometrů od Země, zajišťuje kompletní konstrukci a vývoj servisního modulu nezbytného pro chod celého teleskopu. V druhé polovině roku se podle ředitelky Petry Kochové začne s jeho sestavováním.
U tohoto projektu jde o čistou vědu, v minulosti se inženýři SAB Aerospace, jejíž tržby z kosmického průmyslu loni dosáhly 150 milionů korun, podíleli i na komerčních projektech. Zkonstruovali například takzvaný dispenser, který umožnil do vesmíru vynést na raketě Vega množství malých družic, takzvaných CubeSatů. Dalším vypouštěcím zařízením pro menší sondy, které bude pracovat na nové evropské raketě Ariane 6, bude sekvencer. Pětikilové zařízení, které zajistí, aby se družice na oběžné dráze vypouštěly ve správný moment a aby se spolu nesrážely.
Z Klatov do vesmíru
Domácí kosmické firmy se neorientují jen na družice, ale i na dodávky pro nosné rakety. Komponenty pro evropský nosič Ariane 6 vyrábějí například v jihočeských Klatovech ve firmě ATC Space. Ta dodává hliníkové nosníky, které slouží k přichycení pomocných stupňů k hlavní raketě a elektromotorů řídících pohyb trysek.
Ariane 6 s nosností dvacet tun a podstatně levnějším provozem než dosavadní Ariane 5 přispěje ke zvýšení kapacity transportu kosmických zařízení jak pro institucionální, tak soukromé zákazníky. Díky sníženým nákladům na start by se měla stát vážným konkurentem rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX. „Kompletně již byly dodány komponenty na osmý letový model a další jsou ve výrobě. Evropský projekt Ariane 6 je přitom plánován nejméně na dvě desetiletí a může jít až o deset letů za rok,“ řekl Ekonomu jednatel společnosti ATC Space Tomáš Kroták. Firma kvůli této zakázce v Klatovech otevřela výrobní halu za 485 milionů korun, kde může pracovat 60 lidí.
Společnost SAB Aerospace začne montovat servisní modul pro evropský vesmírný teleskop Plato.
Společnost kooperuje s českými výzkumnými pracovišti. „Navázali jsme vztahy s Fakultou strojní Západočeské univerzity v Plzni, která se stala naším partnerem v oblasti frézování hliníkových dílů. Spolupracujeme rovněž s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, jehož odborníci provádí destruktivní zkoušky námi vyrobených dílů,“ dodává Kroták.
Na českém vesmírném průmyslu mají podíl i start‑upy. Například společnost Zaitra na českou sondu VZLUSat‑2, vyvinutou státním Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, dodala systém umělé inteligence, který od loňského roku hodnotí kvalitu pořízených snímků zemského povrchu. Na Zemi se pak odesílají pouze fotografie, které odpovídají požadavkům, což šetří přenosovou kapacitu zpracování dat.
K vesmíru se lze přiblížit dokonce i bez rakety. Se zajímavým projektem přichází společnost Stratosyst, která vyvíjí pseudosatelit, heliem naplněný výškový balon. Ten poskytne to, co nyní vykonávají družice, ale za nižší cenu. Její SkyRider má vstoupit vysoko do stratosféry, dvacet až třicet kilometrů, kde by sloužil jako nosič pro zařízení pro telekomunikaci, navigaci i pozorování jak vesmíru, tak zemského povrchu. Fungoval by také na všech planetách s atmosférou a ve vzdálenější budoucnosti může nalézt uplatnění i při výzkumu Marsu a Venuše. Projekt pomáhá financovat české ministerstvo obrany.
Musíme se spojit
Jaké jsou vyhlídky českého kosmického průmyslu? „Mezi státy visegrádské čtyřky si stojíme nejlépe, protože jsme průmyslová země. To, co se podařilo vybudovat, nám opravdu ostatní mohou závidět,“ hodnotí postavení domácího vesmírného byznysu Václav Kobera, ředitel odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy.
Přesto v Česku silný a nezávislý hráč, který by firmy sdružoval, podle šéfa společnosti TRL Space a předsedy představenstva Brno Space Cluster Petra Kapouna zatím chybí. Domácí kosmický průmysl podle něj není tak velký, aby si v něm jednotlivé domácí firmy navzájem konkurovaly, jako je to běžné v USA.
Bez ohledu na to by se ale Česko mohlo stát centrem vesmírné spolupráce zemí středovýchodní Evropy: prvním pokusným balonkem ostatně je právě vědecko‑technická příprava měsíční mise LUGO. Domácí výhodou je existence potřebného zázemí i technologií a také to, že zdejší vesmírný průmysl je flexibilnější a disponuje množstvím v oboru vzdělaných mladých lidí.
Zkoumat vesmír lze i bez raket. Společnost Stratosyst vyvíjí stratosférický balon, který by mohl najít uplatnění při misích k Marsu či Venuši.
Stojí před ním ale zásadní proměna. „Vyrábíme jednotlivé komponenty, dodáváme do velkých světových firem a realizujeme větší zařízení, jako je součást rakety nebo družice. Měli bychom ale udělat zásadní krok, který udělalo jen pár zemí, a to dokázat postavit celou tu věc, celý hotový systém,“ říká Petr Kapoun. Má tím na mysli velké družice o váze 300 až 400 kilogramů, které by byly zajímavé pro komerční sektor.
Česko má ve výzkumu vesmíru a průzkumu sluneční soustavy docela dlouhou tradici, a to již z dob programu Interkosmos, společného kosmického projektu socialistických států z let 1967 až 1990. Po jeho skončení v 90. letech nastal útlum a nové příležitosti dostali domácí výzkumníci a průmysl teprve v roce 2008, kdy Česko vstoupilo do Evropské kosmické agentury. O růstu, ale i dosavadní spjatosti kosmického byznysu se státem svědčí fakt, že český příspěvek pro Evropskou komickou agenturu, odkud se financují jeho jednotlivé zakázky, narostl asi ze 190 milionů korun v roce 2009 na již zmíněných 1,6 miliardy korun.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
