Zatímco české firmy se snaží proniknout na oběžnou dráhu Země, velké kosmické agentury se zajímají o nejzajímavější tělesa sluneční soustavy. Mars, měsíc Saturnu Titan a hlavně o ledové měsíce obíhající kolem Jupiteru. Hledají tam především podmínky vhodné pro mimozemský život. Ročně na to jdou z vládních kosmických agentur miliardy dolarů a eur, zejména v USA a Evropské unii. Jde ale i o uchování života na Zemi, a proto se rozjíždějí projekty na vyhledávání a průzkum vesmírných těles hrozících srážkou s naší planetou.

Co je pod ledem

K Jupiteru na raketě Ariane 5 v dubnu odstartovala evropské sonda Juice. Po osmileté cestě dorazí k jeho měsícům, které začne zkoumat. Tři z nich, Europa, Ganymedes a Callisto, skrývají pod svým ledovým povrchem rozsáhlé oceány vody. Proto podle šéfa Evropské kosmické agentury (ESA) Josefa Aschbachera sonda může mít zatím nejlepší šanci na objevení stop mimozemského života, i když zřejmě jen na mikrobiální úrovni. Sonda bude měsíce zkoumat na dálku, stejně jako jejich mateřskou planetu. Získané údaje poslouží podle vedoucího projektu Cyrila Cavela vědcům i v přípravě příštích misí.

Na projektu, na nějž ESA vydala tři miliardy dolarů, se podílí na 80 firem, zejména z Francie a Německa. Jde o výpravu technicky a logisticky vysoce náročnou. K urychlení sondy se využije vedle motorů i gravitace Země, Měsíce a Venuše. Po příletu k Jupiteru navíc bude čelit silné radiaci, která kolem této planety panuje.

V příštím roce stejným směrem odletí americká sonda Europa Clipper, která se soustředí na průzkum jen jednoho z měsíců Jupiteru, Europy. Ten se astronomům a astrobiologům zdá z hlediska nalezení života nejnadějnější. Satelit o velikosti automobilu kolem něj počínaje rokem 2031 proletí nejméně padesátkrát.

Jeho přístroje budou sbírat informace o tamní slabé atmosféře, povrchu i vnitřní stavbě měsíce. A opět o hloubce, slanosti a dalším chemickém složení podpovrchového oceánu, mocnosti ledového krunýře, případně o gejzírech, které podpovrchovou vodu vyvrhují do vesmíru. Palubní spektrometry tam mají pátrat po složitých molekulách, které by signalizovaly přítomnost mimozemských organismů.

„Je to ohromný skok v našem pátrání po oázách, které by v našem kosmickém okolí mohly hostit život,“ tvrdí americký výzkumník Curt Niebur zapojený do programu. Při další výpravě se již počítá s přistáním robotické sondy přímo na zmrzlém povrchu měsíce Jupiteru, provrtáním či protavením ledu a následným hledáním mikrobů v oceánu pomocí miniponorek.

Američané míří i dál, k měsíci Saturnu Titan, na němž už téměř před dvaceti lety přistála evropská sonda. NASA nyní pro svoji družici, která odstartuje za pět let, odsouhlasila přístrojové vybavení. To ponese automatický výsadkový modul v podobě vrtulníku poháněného radioizotopovým článkem, jenž díky nízké gravitaci a husté dusíkové atmosféře bude přelétávat mezi zajímavými místy vzdálenými od sebe i několik kilometrů. Na nich bude odebírat vzorky a zjišťovat jejich chemické složení a případné stopy života. Na chladném Titanu – s teplotami minus 180 stupňů Celsia – má voda podobu kamene a její roli tekutého média hrají metan a v menší míře etan, které jsou na Zemi složkami zemního plynu.

O hledání života jde rovněž na Marsu. ESA nyní hledá cestu k uskutečnění po léta připravované mise ExoMars, kterou loni zhatila ruská invaze na Ukrajinu. Rusové totiž měli obletovou retranslační sondu TGO i průzkumné vozítko Rosalind Franklin na rudou planetu dopravit, Evropa však spolupráci zrušila.

Související

Zatím členské státy ESA odsouhlasily uvolnění stovek milionů eur nutných k uskladnění a údržbě letového hardwaru i softwaru a k vývoji nového přistávacího modulu. Pro misi, kterou má technologicky na starosti hlavně společnost Thales Alenia Space – Italy, se hledá i náhradní nosná raketa. V úvahu přicházejí buď budoucí evropská Ariane 6‑4, nebo rakety od soukromých amerických společností United Launch či SpaceX podnikatele Elona Muska. Ta se jeví zatím nejpravděpodobnější, protože její Falcon Heavy již nějakou dobu létá. Jeden jeho start přijde objednavatele zhruba na 60 milionů dolarů.

Muskovo škobrtnutí

Ne vždy se ale vše povede, jak se Musk právě přesvědčil. SpaceX testuje kosmickou loď Starship, která by jednou měla dopravit na Mars lidi, nicméně první let kolem Země, naštěstí bez posádky, se v dubnu nezdařil. Pro závadu motorů startovacího stupně bylo nutné celou 120 metrů dlouhou raketu naplněnou stovkami tun tekutého metanu a kyslíku nad mořem „vyhodit do vzduchu“.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.