Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfOd začátku příštího roku by měla v Česku začít fungovat eDokladovka. Ta bude sloužit pro identifikaci lidí prostřednictvím mobilu namísto plastového občanského průkazu. „Nás hlavně zajímá, proč eDokladovka vzniká právě teď a k čemu má přispět, když bude za dva roky z nařízení Evropské komise nahrazena něčím zcela jiným,“ říká šéf společnosti Bankovní identita Marek Růžička s odkazem na chystaný vznik takzvané evropské peněženky digitální identity.
Dokázal stát využít zavedení bankovní identity ke zrychlení digitalizace svých služeb?
Přesně nevím, kolik ještě zbývá k plné digitalizaci služeb státu. Do roku 2025 mělo být podle zákona o právu na digitální službu 90 procent všech agend digitálních. Co ale vidíme, je, že každý resort se k tomu postavil jinak. Například velmi aktivní je ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho portál Jenda. Když se portál spouštěl, bylo během 14 dnů elektronicky podáno 250 tisíc žádostí o jednorázový příspěvek na dítě. Z těch 250 tisíc bylo 160 tisíc prvních přihlášení přes digitální identitní prostředek. Během měsíce se pak toto číslo vyšplhalo na 400 tisíc žádostí. Je evidentní, že když byla motivace pět tisíc korun na dítě, tak si velmi rychle lidé zjistili, jaké prostředky elektronické identifikace mají k dispozici a jak je použít. Tedy průpovídky o nedostatečné digitální gramotnosti české populace nejsou pravdivé.
Bankovní identita měla podpořit pokrok ve státní správě. Potvrdilo se to?
Potvrdilo se to, že jsme v adopci služeb na stejné trajektorii jako třeba vychvalované severské země, možná o kousek lépe. Identita je tu od ledna 2021. Když si vezmu první reálné využití, což bylo sčítání lidu v březnu roku 2021, tak z těch, co se sčítali elektronicky, jich více než 70 procent využilo právě bankovní identitu. Na konci roku se přihlásilo k nějaké digitální službě státu již 700 tisíc lidí. Na konci roku 2022 to byly už dva miliony unikátních uživatelů, letos pak čekám tři miliony. Nezapomínejme, že plná penetrace prostředků elektronické identifikace je tu s námi a skutečně zejména díky bankovní identitě sotva dva roky. Pokud budeme během tří let na 50 procentech české dospělé populace, tak je to skvělý výsledek. Ale máte pravdu, že stát své digitální služby nám občanům aktivně nepředstavuje. Nezajímá se, kolik z nás je využívá, jak jsme s nimi spokojeni, jaká agenda se tím zrychlila, kolik státní kasa ušetřila.
Myslíte, že jste přišli se správným produktem v ten pravý čas?
Pokud se ptáte, jestli příliš brzy, tak to určitě ne. Například švédské BankID loni oslavilo 20 let existence. Takže jsou naopak státy, které digitální identitu nebo digitální služby zavedly výrazně dříve než Česká republika.
Pokud se podaří, aby elektronickou identifikaci využívalo kolem poloviny české populace, bude to skvělý výsledek.
Teď se projednává takzvaná evropská peněženka digitální identity. Co to znamená pro vás?
Pro nás to může znamenat příležitost, ne ohrožení. EU nevytváří jednotný systém identity občana. Pouze vydá technickou a právní normu, která formou nařízení Evropské komise nařizuje členským státům, aby na svém území měli aspoň jeden systém digitální identity a tou vybavily své občany. Zároveň platí, že tuto identitu půjde využívat i v jiných zemích EU. Takže to není jeden centrální systém, ale spíš soustava systémů v rámci unie. Teď bude záležet, jestli Česká republika naváže na existující projekty, nebo bude chtít stavět něco nového na zelené louce. My státu nabízíme spolupráci státního a komerčního sektoru a rozdělení kompetencí. Stát zajistí legislativní soulad, komerční sektor penetraci služeb mezi širokou populaci a podporu koncových uživatelů.
To znamená pro lidi co?
Že by v mobilu mohli mít například občanku, řidičák, ale i mnoho dalších osvědčení. Sice se tomu říká peněženka, ale o žádné peníze nejde. Spíše o takzvané digitální atributy, kdy jedním tím atributem může být digitální občanka nebo certifikát o dosaženém vzdělání, potvrzení o studiu nebo nějaká pojistná smlouva. Výhodou digitální peněženky je, že sdílíte jen to, co musíte, a ne nadbytečné množství informací, které protistrana nepotřebuje.
Bude se toho nějak Bankovní identita přímo účastnit?
Navrhujeme státu, aby jednal se soukromým sektorem, o čem projekt evropské digitální peněženky vlastně je, k čemu má být dobrý. Bez zapojení firem totiž hrozí, že reálných možností využití bude žalostně málo. Pokud vznikne nějaký nový nástroj, na který budou firmy znova muset přecházet, třeba i nová identita, jak dlouho bude něco takového trvat? EU přímo ukládá, že do roku 2030 musí být minimálně 80 procent občanů každého státu vybaveno digitálním prostředkem elektronické identifikace. Vezměte si, že třeba Bank ID má dnes ve svých mobilech šest milionů lidí. Vedle toho máme MojeID, eObčanku s čipem a tak dále. Máme na čem stavět a nemusíme začínat od nuly.
Ke službám státu se pomocí identity přihlásily už dva miliony lidí. Letos se přiblíží počet uživatelů třem milionům.
Takže státu nabízíte své řešení?
Chceme mu nabídnout spolupráci. Firmy dnes mají přirozenou motivaci platit za vzdálené digitální ověření svých zákazníků, protože zákazníci nemusí na pobočky a pro firmy je to rychlejší a levnější. Jejich platby za identitní transakce zároveň přispívají k finanční udržitelnosti celého systému. Stát má ale ještě druhou variantu, že si to udělá sám a bude to provozovat zdarma.
Co tím myslíte?
Zdarma v tom smyslu, že potřebnou částku vybere od nás všech na daních. Tedy i od těch, kteří digitální služby nevyužívají a využívat nechtějí. Paradoxně je takový přístup státu velmi asociální a demotivační.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
