O digitalizaci úřadů se sice hodně mluví, praxe ovšem vázne a úřady dělají hlavně to, co jim nařizuje zákon. Jan Blažek z představenstva společnosti Bankovní identita, která lidem umožňuje „ztotožnit“ se na stránkách jak státních portálů, tak v systémech soukromých firem, si to uvědomuje, ale vidí také, že se situace leckde zlepšuje. Za příklad dává situaci kolem přívalu uprchlíků z Ukrajiny, kdy si na ministerstvu práce a sociálních věcí uvědomili, že při plné digitalizaci agendy by neměli plné pobočky. „Digitalizace šetří úředníkům práci,“ říká Blažek.

Ke které státní službě jste se v uplynulém půlroce přihlásil s pomocí BankID?

Jednoznačně nejčastěji využívám datovou schránku. Přes bankovní identitu jsem řešil řidičský průkaz a využíval jsem ji i u aplikace Tečka.

Neukázal projekt bankovní identity, že i když firmy s něčím samy přijdou, tak to nakonec stát stejně neumí pořádně uchopit a využít? Jinými slovy není realita za původním očekáváním?

Jak stát, tak firmy mají nějakou setrvačnost. Když jsme to před asi třemi lety chystali legislativně a chtěli jsme po státu vědět, jak to bude využívat, tak na to nebyla konkrétní odpověď. Když zástupci ministerstva vnitra obcházeli jednotlivé resorty, tak častý argument zněl, proč bychom pro to něco připravovali, když tam reálně nejsou žádní uživatelé. Co rozvoji pomohlo, byl zákon o právu na digitální službu, který stanovil povinnost státu se začít digitalizovat. Když se minulý rok objevilo pět milionů uživatelů s bankovní identitou, tak stát najednou zjistil, že má konečně potřebnou masu a funguje to. S válkou na Ukrajině a přílivem uprchlíků se pak spustila první čistě digitální služba, což byla solidární dávka za to, když u sebe někoho ubytujete. Teď se chystají i další služby. Dva roky nazpátek by se nic takového stát nemohlo a muselo by se jít fyzicky na úřad.

Jenže ono to celé působí tak, že banky přišly s klíčem a bránou, které umožňují vstup na tržiště – služby, ale tam dnes můžete koupit jen pár shnilých jablek a ořechů. Jinými slovy služby, které byste mohli řešit di­gitálně, chybí…

Je to klasická otázka vejce a slepice. Stát samozřejmě mohl nejdříve udělat moderní digitální tržiště a lidi tam nalákat. Jenže se naprosto realisticky bál, že pokud by ho vybudoval, tak by vedle toho musel provozovat i to klasické fyzické tržiště a na to by neměl dostatek lidí. Dnes platí, že pokud jste schopný pomocí nějakého kanálu obsloužit většinu lidí, tak ho využíváte primárně.

S válkou na Ukrajině a přílivem uprchlíků se pak spustila první čistě digitální služba českého státu na výplatu dávek.

BankID alespoň jednou využilo k interakci se státem 1,1 milionu lidi. Kolik ho ale využívá na pravidelné bázi?

Přesná čísla opakovaného využití nemáme, ale lze to dopočítat. Celkem dosud došlo asi k 17 milionům přihlášení a máte zhruba těch 1,1 milionu unikátních identit. Takže to vychází v průměru na 15,5 přihlášení na identitu.

Lze říct, jestli jde spíše o firmy a jejich statutární zástupce, nebo jsou to hlavně reální občané jednající za sebe?

V drtivé většině jsou to fyzické osoby, protože mezi nejčastěji využívané služby patří Portál občana, Tečka, eRecepty a pak služby správy sociálního zabezpečení. U velmi využívaných datových schránek lze očekávat, že za tím jsou hlavně právnické osoby.

Pokud byste měl přesvědčit mě či jakéhokoliv jiného běžného občana, abych identitu začal využívat, jaké by byly vaše argumenty?

Zase jsme u vejce a slepice. Část lidí dnes nabízené služby nepotřebuje. Například pokud nestaví dům, nezařizují si energie, nemají potřebu využívat BankID vůči katastru nemovitostí nebo vůči ČEZ. Ale pokud něco z toho dělají, jde o typickou příležitost se s ní přihlásit do těchto systémů a tam věci řešit. Například já jsem se ještě před dvěma lety hlásil do datové schránky jednou za rok. Dnes jako zástupce BankID to dělám až třikrát týdně.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.