Miliardář a majitel tuzemského výrobce autodílů společnosti Brano Pavel Juříček nevidí situaci tuzemského průmyslu růžově. „Dnes nás automobilky Ford či GM berou jako zcela nekonkurenceschopnou ekonomiku. Podobně nás takto začíná definovat i VW, BMW a další německé automobilky. Mají tabulky jednotlivých zemí a na základě ukazatelů, jako je cena práce, energií a vstupů, vám jsou schopni ukázat, jak na tom jste. U nás je problém cena materiálu a ceny energií,“ říká podnikatel z Hradce nad Moravicí, který byl rovněž v minulosti poslancem za hnutí ANO Andreje Babiše. „Okolní země regulují ceny energií a my se kvůli tomu stáváme nekonkurenceschopnými,“ dodává.

Je současná krize nejhorší, jaká vás a Brano kdy potkala?

Jde o pátou krizi, kterou zažíváme. Nikdy by mě ale nenapadlo, že budeme v situaci, kdy se nějaké řešení těžko hledá.

Jak to v tuto chvíli vypadá s vaší dceřinou společností Branorus v Nižním Novgorodu?

Skoro nevyrábí. Z 80 zaměstnanců, které jsme v Rusku měli, jich teď máme jen 14 a vyrábíme jen něco málo pro tamní zákazníky. V tuto chvíli tam funguje vlastně jen tamní výrobce automobilů GAZ. V Rusku zavřel AvtoVAZ, jehož faktickým majitelem byla francouzská automobilka Renault, začít vyrábět by chtěl až v září. Volkswagen se z Nižního Novgorodu a Kalugy také prakticky stáhl a možná se k výrobě vrátí počátkem roku 2023. PSA také nevyrábí, i když je šance, že by mohla obnovit produkci koncem června. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.

Továrna je stále vaše?

Ano, fabrika je stále naše a zatím nám ji nikdo nevzal. Už jsem se ale bavil s našimi auditory a budeme na ni dělat oprávky v účetnictví a rezervu, kdyby ke konfiskaci došlo. Popravdě řečeno je to ale v dnešní situaci pro nás ten nejmenší problém, který řešíme. Obrat celé firmy činil loni 6,5 miliardy korun a plán pro Branorus byl asi 80 milionů korun.

Rusové nám mohou naši tamní  fabriku zabavit. Splňujeme všechny podmínky. Jde ale o ten nejmenším problém, který řešíme.

V dřívějších rozhovorech jste říkal, že vám ji možná vezmou. Měl jste nějaké indicie, že to hrozí?

Firmám, které se z Ruska stáhnou či propustí více než třetinu zaměstnanců, hrozí zabavení jejich majetků. I když se to nestalo, tak splňujeme veškeré podmínky pro zabavení. Proto jsme s tím trochu počítali.

Jednali jste s nějakým možným tamním či zahraničním zájemcem o jejím převzetí?

Už asi měsíc jednáme o tom, že bychom Branorus převedli pod naši čínskou dceřinou společnost Brano China. Znárodňovací sankce se v tuto chvíli týkají jen firem z evropských zemí či Spojených států. Čínských vlastníků se to netýká.

Co se u vás ve firmě dělo po 24. únoru, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu?

Den po invazi jsem pozval celé rodiny našich ukrajinských zaměstnanců do Česka. K dnešnímu dni je tu asi 147 dospělých lidí, u nás pracuje asi 70 lidí s ukrajinským občanstvím. Pak jsem každý den v půl osmé ráno měl telefon s ředitelem firmy Branorus Antonínem Beránkem, řešili jsme operativu, jak vypadá situace v tamních automobilkách a jestli zastavit výrobu. Rovněž jsem na sebe okamžitě převedl veškeré schvalování objednávek a faktur v Rusku kvůli kontrole.

Dokážete si představit, že se jednou do Ruska zase vrátíte, respektive naplno obnovíte výrobu?

Rusko nikdy nebude ten typ demokracie, kterou známe z Evropy či USA. Ale pokud bude mít více prvků tržního a demokratického prostředí, tak si to dokážu představit. Doteď se v Rusku vyrábělo asi 1,2 milionu aut ročně. Potenciál je přitom více než dvojnásobný. Teď je samozřejmě poptávka vlivem sankcí a inflace malá. Rezervy ruského státu jsou omezené a nespokojenost běžných Rusů a prezidentova okolí roste. Takhle to může trvat pár měsíců, ale ne další dva či tři roky. Proto si myslím, že se situace změní k lepšímu.

Jak je z pohledu vašeho byznysu zajímavé se podílet na obnově Ukrajiny, o které už mluví někteří evropští politici?

Není to úplně scestná úvaha. Faktem je, že na Ukrajině automotive odvětví prakticky neexistuje. Jedinou výjimkou je Záporoží s fabrikou Hyundai. Na druhou stranu vyrábíme i zvedací mechanismy, topicí techniku – plynové a elektrické kotle, a ty tam budou potřeba. Dnes na Ukrajinu nevyvážíme, ale pokud se skutečně stane demokratickou bezcelní zónou a bude mít snazší přístup do EU, tak tyto bariéry padnou a zájem českých firem o obnovu Ukrajiny poroste, včetně nás.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67079850-ceska-vlada-nechava-podniky-ve-stychu-v-zahranici-pomahaji-vic