Miliardář a majitel tuzemského výrobce autodílů společnosti Brano Pavel Juříček nevidí situaci tuzemského průmyslu růžově. „Dnes nás automobilky Ford či GM berou jako zcela nekonkurenceschopnou ekonomiku. Podobně nás takto začíná definovat i VW, BMW a další německé automobilky. Mají tabulky jednotlivých zemí a na základě ukazatelů, jako je cena práce, energií a vstupů, vám jsou schopni ukázat, jak na tom jste. U nás je problém cena materiálu a ceny energií,“ říká podnikatel z Hradce nad Moravicí, který byl rovněž v minulosti poslancem za hnutí ANO Andreje Babiše. „Okolní země regulují ceny energií a my se kvůli tomu stáváme nekonkurenceschopnými,“ dodává.

Je současná krize nejhorší, jaká vás a Brano kdy potkala?

Jde o pátou krizi, kterou zažíváme. Nikdy by mě ale nenapadlo, že budeme v situaci, kdy se nějaké řešení těžko hledá.

Jak to v tuto chvíli vypadá s vaší dceřinou společností Branorus v Nižním Novgorodu?

Skoro nevyrábí. Z 80 zaměstnanců, které jsme v Rusku měli, jich teď máme jen 14 a vyrábíme jen něco málo pro tamní zákazníky. V tuto chvíli tam funguje vlastně jen tamní výrobce automobilů GAZ. V Rusku zavřel AvtoVAZ, jehož faktickým majitelem byla francouzská automobilka Renault, začít vyrábět by chtěl až v září. Volkswagen se z Nižního Novgorodu a Kalugy také prakticky stáhl a možná se k výrobě vrátí počátkem roku 2023. PSA také nevyrábí, i když je šance, že by mohla obnovit produkci koncem června. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.

Továrna je stále vaše?

Ano, fabrika je stále naše a zatím nám ji nikdo nevzal. Už jsem se ale bavil s našimi auditory a budeme na ni dělat oprávky v účetnictví a rezervu, kdyby ke konfiskaci došlo. Popravdě řečeno je to ale v dnešní situaci pro nás ten nejmenší problém, který řešíme. Obrat celé firmy činil loni 6,5 miliardy korun a plán pro Branorus byl asi 80 milionů korun.

Rusové nám mohou naši tamní  fabriku zabavit. Splňujeme všechny podmínky. Jde ale o ten nejmenším problém, který řešíme.

V dřívějších rozhovorech jste říkal, že vám ji možná vezmou. Měl jste nějaké indicie, že to hrozí?

Firmám, které se z Ruska stáhnou či propustí více než třetinu zaměstnanců, hrozí zabavení jejich majetků. I když se to nestalo, tak splňujeme veškeré podmínky pro zabavení. Proto jsme s tím trochu počítali.

Jednali jste s nějakým možným tamním či zahraničním zájemcem o jejím převzetí?

Už asi měsíc jednáme o tom, že bychom Branorus převedli pod naši čínskou dceřinou společnost Brano China. Znárodňovací sankce se v tuto chvíli týkají jen firem z evropských zemí či Spojených států. Čínských vlastníků se to netýká.

Co se u vás ve firmě dělo po 24. únoru, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu?

Den po invazi jsem pozval celé rodiny našich ukrajinských zaměstnanců do Česka. K dnešnímu dni je tu asi 147 dospělých lidí, u nás pracuje asi 70 lidí s ukrajinským občanstvím. Pak jsem každý den v půl osmé ráno měl telefon s ředitelem firmy Branorus Antonínem Beránkem, řešili jsme operativu, jak vypadá situace v tamních automobilkách a jestli zastavit výrobu. Rovněž jsem na sebe okamžitě převedl veškeré schvalování objednávek a faktur v Rusku kvůli kontrole.

Dokážete si představit, že se jednou do Ruska zase vrátíte, respektive naplno obnovíte výrobu?

Rusko nikdy nebude ten typ demokracie, kterou známe z Evropy či USA. Ale pokud bude mít více prvků tržního a demokratického prostředí, tak si to dokážu představit. Doteď se v Rusku vyrábělo asi 1,2 milionu aut ročně. Potenciál je přitom více než dvojnásobný. Teď je samozřejmě poptávka vlivem sankcí a inflace malá. Rezervy ruského státu jsou omezené a nespokojenost běžných Rusů a prezidentova okolí roste. Takhle to může trvat pár měsíců, ale ne další dva či tři roky. Proto si myslím, že se situace změní k lepšímu.

Jak je z pohledu vašeho byznysu zajímavé se podílet na obnově Ukrajiny, o které už mluví někteří evropští politici?

Není to úplně scestná úvaha. Faktem je, že na Ukrajině automotive odvětví prakticky neexistuje. Jedinou výjimkou je Záporoží s fabrikou Hyundai. Na druhou stranu vyrábíme i zvedací mechanismy, topicí techniku – plynové a elektrické kotle, a ty tam budou potřeba. Dnes na Ukrajinu nevyvážíme, ale pokud se skutečně stane demokratickou bezcelní zónou a bude mít snazší přístup do EU, tak tyto bariéry padnou a zájem českých firem o obnovu Ukrajiny poroste, včetně nás.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.