Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekPohrávat si se zrušením hotovosti a úplně vsadit na digitální peníze by mohlo být pro společnost nebezpečné. Klíčové riziko spočívá v tom, že při bezhotovostní platbě musí být mezi oběma stranami transakce i třetí strana – nějaký zprostředkovatel, systém, který musí neustále fungovat. A ten může teoreticky kdykoliv selhat. Když například nastane blackout nebo přijde velký hackerský útok. V systému mohou být chyby nebo může selhat lidský faktor. Anebo může připlout znenadání takzvaná černá labuť – riziko, které si zatím nedokážeme představit.
„To všechno bychom měli vzít v úvahu, pokud bychom chtěli zcela bezhotovostní společnost. Správný investor nikdy nevsadí jen na jednu investici, rozloží své peníze do více investic. Podobně bychom se měli chovat i v metodách placení,“ říká senior analytik J&T Banky Pavel Ryska. Zároveň upozorňuje, že debata o roli hotovosti v ekonomice je nyní značně asymetrická, někdy až zavádějící.
„Většinou se zmiňují jen nevýhody hotovosti, mluví a píše se tom, jak by bylo výhodné, kdybychom hotovost zrušili. Je však nutné mluvit také o nevýhodách zcela digitálního systému a výhodách ponechání hotovosti. Mlčící většina, běžná veřejnost, nemá takový přístup do médií jako šéf daňového úřadu, policista nebo slovutný ekonom, kteří budou mluvit o potřebě zrušit hotovost,“ říká ekonom Ryska.
Bude mít v roce 2050 Česko fyzickou hotovost, bankovky a mince?
To je velmi daleko, v dlouhodobých predikcích bych byl opatrný. Ekonomové se ve výhledu na desetiletí dopředu zřídkakdy trefí. Ale domnívám se, že hotovost tu bude ještě dlouho, neboť většina společnosti si ji přeje mít jako jednu z možností. V loňském průzkumu Evropské centrální banky odpovědělo 60 procent obyvatel eurozóny, že možnost platit hotovostí je pro ně významná.
Zrušení hotovosti by centrálním bankám umožnilo zavést záporné úrokové sazby. Tím by najednou vzniklo dodatečné zdanění.
Průzkumy ale zároveň ukazují, že podíl hotovostních plateb se postupně snižuje.
Nezapomeňte, že během pandemie covidu existoval obrovský veřejný apel na využívání bezhotovostních forem placení. Navzdory tomu zůstala v eurozóně hotovost hlavním způsobem placení, v roce 2022 se 59 procent plateb v obchodech uskutečnilo prostřednictvím hotovosti. Lidé zjišťují, že digitální formy placení jsou pro ně komfortnější, ve většině případů použijí kartu nebo mobil. Ale mnohdy chtějí mít hotovost v záloze. Nebo si cení možnosti ji využít, když bude potřeba. Je skoro jedno, jestli za deset let procento plateb v hotovosti bude deset nebo šedesát procent, klíčová otázka je, jestli bude možnost používat hotovost, pokud by to najednou bylo nutné. V posledních letech jsme byli vystaveni velmi neočekávaným událostem, přišel covid, ruská invaze na Ukrajinu. A právě v takových momentech je klíčové moci si vybírat, co dělat.
Nebude však zbytečný luxus udržovat hotovost v oběhu, když jejím prostřednictvím se uskuteční třeba jen deset procent plateb?
Zeptal byste se, jestli má smysl dávat do aut airbagy, když stejně v 99 procentech jízd nebudeme havarovat? To je podobná otázka. Ve většině případů tu druhou možnost nevyužijeme, může nám připadat zbytečná nebo nákladná. Ale může nastat případ, kdy pro nás bude naprosto kritická. V posledních letech se například zvýšilo riziko blackoutů v Evropě. Pokud by skutečně nastaly, byla by společnost čistě závislá na digitálních penězích v koncích, neměla by žádnou alternativu. Narůstá také intenzita hackerských útoků a nelze vyloučit, že jednou významně zasáhnou i platební infrastrukturu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
