Češi jsou v zavádění inovací opatrnější, ale přesto jsou v této oblasti silným hráčem

Stejně jako mnoho jiných globálních firem v různých oblastech průmyslu a podnikání prochází i největší evropská technologická společnost SAP výraznou transformací. Ta by měla naplnit její ambice stát se jedničkou na poli podnikových aplikací včetně využívání umělé inteligence. Od začátku roku se cena akcií zvýšila o více než tři čtvrtiny a hodnota společnosti atakuje hranici tří set miliard eur v tržní kapitalizaci. O tom, co znamenají tyto změny pro českou pobočku a jak ovlivní nejnovější technologie fungování českých podniků i jejich zaměstnanců, hovoří Hana Součková, generální ředitelka společnosti SAP ČR.

Ve vrcholovém vedení vaší mateřské společnosti aktuálně dochází k výrazným změnám. Bude to mít nějaký vliv i na SAP v Česku?

Současná situace je taková, že Česká republika byla potvrzena ze strany SAP jako strategická lokalita. To znamená, že Česko je tím místem, kam chce SAP i nadále investovat a kde chce růst. Vděčíme za to především talentu našich kolegů, kteří dlouhodobě podávají v rámci skupiny skvělé výsledky. To se odráží i v rámci náboru. Meziroční nárůst je u nás v posledních letech přibližně 300 lidí, přičemž v letošním roce to možná bude ještě o něco více. Aktuálně jsme jedním z největších zaměstnavatelů v oblasti IT v Česku. Celkově tu máme více než 3500 zaměstnanců, kteří zajišťují kompletní fungování firmy z hlediska vnitřních procesů, jako jsou například finance, ekonomika, lidské zdroje, nábor a řada dalších agend. V Brně, kde máme své výzkumné a vývojové centrum, zaměstnáváme zhruba 600 lidí, kteří se věnují speciálně inovacím, jako je například oblast vývoje nástrojů pro udržitelnost a řízení procesů. Věnujeme se zde i vývoji ekonomické části naší vlajkové lodi – podnikového informačního systému SAP S4 HANA, kde naše týmy převzaly odpovědnost za jednotlivé produktové části v rámci celé skupiny. Probíhá zde i výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence. Výsledky jsou následně implementovány do našich globálních řešení. Výhodou pro české zákazníky je to, že známe jejich reálné potřeby a při implementaci nebo podpoře našich systémů nejsou odkazováni do zahraničí a zároveň jsme je schopni díky znalosti celosvětového trhu posouvat kupředu. A vzhledem k tomu, že se pravidelně setkáváme s řediteli těch nejvýznamnějších českých firem, máme i jedinečný vhled za oponu českého byznysu.

Jak jsme na tom v Česku s využíváním vámi zmíněné umělé inteligence?

Myslím, že jsme na tom docela dobře. Podle různých průzkumů má více než osmdesát procent lidí v produktivním věku s využíváním umělé inteligence nějakou zkušenost. A nejedná se jen o ty běžné a jednoduché nástroje, ale také o složitější a komplexnější systémy. Společně s agenturou Ipsos jsme letos v létě uskutečnili průzkum mezi českými podniky, ze kterého vyplynulo, že více než osmdesát procent z nich nějaké nástroje umělé inteligence již využívá nebo to plánuje. V porovnání s předchozím rokem se rozhodně jedná o významný nárůst.

To jsou poměrně vysoká čísla. Patříme tedy mezi lídry v oblasti inovací?

Lídrem v oblasti inovací zřejmě nebudeme, ale jsme v tomto segmentu silným hráčem. V rámci Evropy máme unikátní politickou, ekonomickou a geografickou pozici, ale zároveň nemáme žádné nerostné bohatství. Lidský potenciál je tak jednou z mála věcí, které v rámci konkurenčního boje můžeme využít. Letos jsme se poprvé dostali do první třicítky v rámci žebříčku Global Innovation Index, což je velký úspěch. Jednou z našich konkurenčních výhod je dobrá spolupráce mezi akademickou sférou a komerčním sektorem, a to jak v rámci univerzitních kampusů, tak různých inovačních center. V Česku již vznikla řada zajímavých inovací. O tom jsme se mohli přesvědčit například na konferenci Next Big Thing, kterou lze považovat za významnou přehlídku všech velkých či zajímavých inovací a technologických start‑upů. Jednou z věcí, které české firmy výrazně brzdí, je podle mého názoru to, že se ve svých plánech omezují často jen na Českou republiku a nepřemýšlí alespoň v evropském měřítku. Svým způsobem jsme hodně konzervativní a opatrní. V tom se lišíme od jiných zemí, kde je obvyklé myslet více globálně. Na druhou stranu, náš trh je extrémně stabilní a vytváří dobré zázemí pro investory. Tato stabilita je však v protikladu k potřebě zavádění inovací a zvyšování konkurenceschopnosti. Ale v principu proti inovacím nejsme, jen nám někdy jejich přijetí trvá déle.

Jaké nástroje umělé inteligence využívají zákazníci SAP v rámci svých informačních systémů?

Adopce jednotlivých nástrojů umělé inteligence je zatím v Česku postupná a většinou se váže k nějakému konkrétnímu projektu. Zpravidla se jedná o ekonomické agendy, jako je například vytěžování faktur, nebo její využití v rámci automatizace některých procesů v rámci logistiky a výroby. Poměrně velký podíl na využívání těchto nástrojů tvoří řízení vztahů se zákazníky a jejich podpora. Do těchto oblastí investuje nebo je připraveno investovat téměř čtyřicet procent našich stávajících klientů.

Předpokládám, že nástroje umělé inteligence využíváte i v rámci vlastní společnosti.

Využíváme je prakticky každý den. Hlavním přínosem této technologie je úspora času a maximální efektivita v rámci jednotlivých procesů. Díky digitalizaci a využívání nástrojů umělé inteligence například ušetříme ročně až 16 000 hodin při čtení různých smluv a vyhledávání v nich. Praktickým příkladem je také využití těchto nástrojů v rámci našeho náborového centra. Díky umělé inteligenci se nám daří rychle a efektivně vyhledávat volná časová okna v kalendářích našich manažerů a prakticky devět z deseti pohovorů již dnes u nás koordinují tyto nástroje, což nám oproti běžnému plánování přineslo zhruba 75procentní úsporu času. A to je přesně to, co našim zákazníkům nabízíme.

Je o podobné nástroje mezi českými zákazníky zájem?

Před rokem jsme měli jen pár desítek případů využití nástrojů generativní umělé inteligence, nyní se pohybujeme kolem stovky. Uživatelé našich informačních systémů nevnímají umělou inteligenci jako nějakou nadstavbu, ale jako součást vlastní digitální transformace. Zároveň cítí potřebu generační obměny svých stávajících systémů, které již mohou narážet na určitá technologická omezení. Vrcholoví manažeři si navíc uvědomují skutečnost, že využívání nástrojů umělé inteligence zvýší hodnotu jejich firem, a to v průměru o 16 procent do konce příštího roku.

Ve které oblasti jsou zatím tyto nástroje v Česku využívány nejméně a proč?

Paradoxně je to právě v oblasti práce s lidskými zdroji. Zde se podíl digitalizace a následného využití nástrojů umělé inteligence pohybuje pouze kolem 14 procent. Ale to je dáno nedostatečným tempem digitalizace této agendy jako takové.

Máme vůbec dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří umí moderní technologie, jako je právě umělá inteligence, efektivně využívat?

Dostatek kvalifikovaných odborníků v této oblasti samozřejmě nemáme. To znamená, že potřebujeme změnit přístup a výrazně zrychlit. Reforma školství a vzdělávacího systému je nutná, ale bude mít až dlouhodobý efekt. Potřebujeme něco, co nám pomůže v té krátkodobé rovině. Netýká se to jen rekvalifikačních kurzů, ale například i programů celoživotního vzdělávání, jež některé firmy pro své zaměstnance zavádí. Jsou to takové ostrůvky pozitivní deviace, které můžeme pomoci rozšiřovat.

Jakou roli v rozvoji byznysu a inovací hrají IT společnosti a konkrétně ty české?

Jsou obrovskou hnací silou. Informační technologie jsou totiž nedílnou součástí každého byznysu. Zde jsme skutečně konkurenceschopní a dokážeme expandovat i do zahraničí. Potvrzuje se, že Češi mají v oblasti informačních technologií unikátní talent a nabízí vysokou přidanou hodnotu.