Konkurence pro Prahu? V plánu je čtyřmilionová „megalopole“ Ostrava–Katovice, může lákat úřady i velké firmy

Už jsou partnerskými městy. Teď se ale dvě skoro třísettisícová města Ostrava a Katovice začínají bavit o mnohem užším propojení – pracovně nazvaném „megalopole Ostrava–Katovice“. Ostravský primátor Jan Dohnal z ODS netají, že cílem je vytvořit oblast, která by na české straně z hlediska počtu pracovních sil a dalších možností chtěla konkurovat Praze. „Poláci jsou dál než my, díky decentralizaci státní správy se jim povedlo přivést do Katovic například ministerstvo průmyslu a obchodu. Vzorem může být Německo, jehož ekonomickým centrem není Berlín, ale Frankfurt. Něco podobného bychom chtěli mít i z Ostravy,“ říká Dohnal.

Místostarosta stotisícové městské části Ostrava-jih a Dohnalův spolustraník z ODS Radim Ivan si myslí, že oproti Praze mohou mít firmy v regionu nižší náklady i ideální možnost obsloužit v zásadě dva zahraniční trhy.

„Takhle jsme to viděli ve Švédsku, kde Stockholm byl pro IT firmy už hodně drahý, tak se řada z nich přesunula do Malmö. Ušetřily a ještě se přesunuly do města, z něhož jsou do hodiny v sousedním Dánsku,“ říká Ivan. Podle něj nenabízí žádné české město kombinaci tak velké aglomerace a zároveň dobrého napojení na sousední zemi jako Ostrava.

Hodně se sice mluví o blízkosti Brna a Vídně, města však zatím nejsou spojena dálnicí a Vídeň jakožto hlavní město nemá moc důvodů s Brnem spolupracovat. Katovice se naproti tomu potýkají s podobným úkolem jako Ostrava – hledají nové příležitosti pro svůj region, který byl v minulosti centrem těžby uhlí.

Poláci už v této souvislosti tvoří plán takzvaného metropolitního města Silesia, které by na ploše 2,5 tisíce kilometrů čtverečních spojilo 41 měst slezského vojvodství v čele s největšími Katovicemi. A vytvořilo tak celek s 2,1 milionu obyvateli, čímž by mohlo právě Varšavu překonat. „Jednotné město jako konečná fáze integrace všech obcí metropole je mým snem,“ řekl loni pro server Money.pl starosta Katovic Marcin Krupa.

„Evropa se integruje, hranice a bariéry padají. S Polskem máme ekonomické průniky, některé firmy působí na obou stranách hranice. Máme tady různé pohyby pracovní síly. Území kolem Ostravy má přes milion obyvatel, na polské straně se bavíme o regionu, který jich má kolem tří milionů. Má smysl se více integrovat,“ popisuje Dohnal oblast, jejíž dvě největší města jsou od sebe vzdálená necelých sto kilometrů. Už teď je spojuje dálnice, díky níž lze z Ostravy do Katovic dojet zhruba za hodinu. Vlakem je to pak díky koridoru z Krakova podobné.

Z Ostravy do Katovic za 20 minut

Obě města by však v budoucnosti měla být spojená vysokorychlostní železnicí, která dobu jízdy zkrátí na 20 minut. Do toho mají Poláci velký zájem dostat obyvatele Ostravy a okolí na katovické letiště.

„Pokud se to podaří dotáhnout, Ostrava bude mít přímé spojení s katovickým letištěm až pětkrát denně. Vlakové spojení s letištěm dnes končí na polských hranicích, protože tamní dopravce ještě nemá homologaci na české železnice,“ říká Dohnal. Věří přitom, že jde jen o otázku času.

„Když takto zkrátíme spojení mezi Ostravou a Katovicemi, tak se můžeme dostat, nechci říkat, že až do režimu příměstské dopravy, ale může to obrovsky otevřít možnosti. Trh, který je v tomto souměstí, může být pro investory velmi zajímavý. Víme, že už dnes je v Ostravě a okolních městech opravdu hodně polských zaměstnanců. Stejně tak české firmy se objevují v Polsku,“ upozorňuje Dohnal.

„Poláci jsou dnes hodně zaměřeni na elektrotechnický průmysl, my zase na automotive, takže nejsme přímou konkurencí a může se to vhodně doplňovat,“ myslí si ostravský primátor. Jeho nápad by mohl najít v sousedních městech podporu.

„S polskou stranou už teď intenzivně a velmi dobře spolupracujeme na menších projektech. Ostravsko a Katovicko je velká společná oblast, která může nacházet další pozitiva,“ myslí si senátor a bývalý sociální demokrat Petr Vícha, který byl přes 30 let starostou Bohumína. V současnosti je ve dvacetitisícovém městě u česko-polských hranic místostarostou a věří, že propojování měst má smysl.

„Například naše město má velký potenciál, co se týče nabídky bytů i stavebních parcel. Zároveň se lze z Bohumína do centra Ostravy už dnes dostat rychleji než z některých jejích městských částí,“ argumentuje Vícha.

Jednolité město jako Tokio to nebude

Označení „megalopole“ je spíše marketingový tah, fakticky lze takto mluvit až o oblastech s 10 miliony a více obyvateli. A zpravidla se nacházejí na území jednoho státu. Katovice a Ostrava ale k sobě mají podle Dohnala dlouhodobě blízko.

„Už teď hodně pracujeme na tom, aby ve městech byly popisky v obou jazycích, vzájemně si propagujeme mnohé kulturní akce. V Česku se rozvíjí společenství obcí, když se posunu o 20 let dál, tak se můžeme bavit také o společenství velkých měst,“ předpokládá Dohnal.

„Kontinuální zástavba z Ostravy do Katovic jako v Tokiu, kde plynule přejíždíte z jednoho města do druhého, v následujících sto letech asi nebude. Ale když projíždíte krajinou od Ostravy na Katovice, vidíte, že je to hustě zastavěná oblast, i na polské straně je to jedna obec za druhou. Na té naší pak už je to prakticky souvislý pruh měst od Ostravy až k Bohumínu a polským hranicím,“ popisuje ostravský primátor. Už dnes podle něj do Ostravy denně přijíždí za prací zhruba 150 tisíc lidí.

Časové termíny zatím projekt nemá. „Jsme úplně na začátku. Ale důležité je, že to máme všichni v hlavách a že je to i pro naše polské partnery hodně zajímavé. Bavíme se o horizontu let, určitě ne desítek let,“ ujišťuje Dohnal.

Další propojování měst nicméně budou moci podle Radima Ivana obyvatelé pozorovat brzy. „Havířov má dnes spojení takové, že je to de facto část Ostravy. Máme také nachystanou přímou tramvaj do Karviné. Pak to celé spojíme napřímo s Katovicemi. Ta města mají hodně společného, po těžbě uhlí v nich zůstala spousta brownfieldů, které jsou v územních plánech určené pro průmysl. Proto se mohou rychle rozvíjet,“ věří Ivan.