Evropa sází na jedničky a nuly. Chystá se digitální peněženka

Máš letenky? Doklady? A kartu taky? Toto jsou snad nejčastější otázky spojené s cestováním. Za pár let by však mohly být zcela zbytečné. Evropská unie totiž chystá takzvanou evropskou peněženku digitální identity. Ta by měla obsahovat občanský průkaz, řidičský průkaz, karty pojištění nebo jiné potřebné doklady. Jejich plastová dvojčata tak člověk bude moci nechat doma. Proč taky riskovat, že je někde ztratí nebo mu je někdo ukradne. A nejde jen o cestování, využít takovou peněženku půjde třeba i při online podání žádosti o úvěr v jiném členském státě Evropské unie. Cílem Evropské komise je, aby 80 procent evropské populace mělo přístup k takovéto digitální identitě do roku 2030. Firmám a státním institucím by pak měla přinést významnou úsporu nákladů a nové zákazníky.

„Evropská digitální peněženka bude implementována od roku 2026 dál. Neočekává se, že by o ni občané museli žádat, bude jednoduše volně ke stažení na běžných platformách,” říká Anna Urbanová z odboru Kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci. Podle expertů a lidí, kteří se kolem digitalizace pohybují, jde o průlomovou záležitost. „Dnes jsme při prokazování identity a při úkonech se ztotožněním spojených vázaní buď na papírové doklady, nebo na různé identifikační prostředky, platné na území jednoho státu. U nás je to NIA ID, MojeID, BankID a další. Evropská digitální identita umožní vzájemné přeshraniční uznávání vnitrostátních systémů elektronické identifikace, a to nejenom pro identifikaci naživo, třeba při kontrole na hranicích, ale i pro přístup ke klíčovým veřejným službám v rámci EU,” říká Josef Donát, advokát z advokátní kanceláře Rowan Legal se specializací na oblast ICT.

Systém nebude vznikat centrálně. Každý stát si připraví své vlastní národní řešení. Podmínkou ovšem je, aby bylo funkční i v zahraničí. To znamená, aby „česká“ digitální peněženka mohla posloužit například při silniční kontrole ve Španělsku či rezervaci hotelu v Maďarsku.

Příležitost pro půl miliardy lidí

Digitální peněženka má sloužit zejména jako náhrada základních dokladů, jako jsou občanský průkaz, řidičák či karta pojištěnce. Sama Evropská komise jako jeden z příkladů použití uvádí vyřízení půjčky v zahraničí. „Bude‑li chtít občan zažádat o půjčku, může tak učinit online bez fyzické návštěvy pobočky a doložení listinných dokladů, včetně občanského průkazu,“ říká Donát. Odešle online žádost o půjčku a současně mu bude stačit jedno kliknutí v mobilním telefonu, kterým bance odešle příslušné dokumenty a prokáže svou totožnost. „Vybere přitom pouze ty dokumenty, které jsou pro banku skutečně nezbytné, například potvrzení o příjmech,“ doplňuje. Bude‑li potřeba v rámci posuzování půjčky ze strany banky cokoliv doplnit, uživatel může dodatečné dokumenty opět odeslat prostřednictvím své peněženky bez potřeby fyzické návštěvy pobočky.

Peněženka digitální identity je jakási lepší alternativa peněženek, které nabízí například Google či Apple. I tam lze uložit například letenku, platební kartu, lístky na koncert či věrnostní karty. Doklady, které vydává stát, tam ale chybí.

V evropské peněžence bude možné mít například i zdravotní dokumentaci, takže odpadne neustálé opakování anamnézy u lékaře. Stejně tak může posloužit k doložení vzdělání či například uzavřených pojistek.

Velkou příležitost pak představuje pro firmy. Těm, které se do systému zapojí, se rázem zvětší trh. „Najednou neděláte službu pro 10 milionů lidí v případě Česka, ale pro téměř půl miliardy. To nás, ale i celou Evropu může v digitalizaci vystřelit o řád výš,“ říká Miroslav Lukeš, předseda představenstva České fintechové asociace.

Nedávná analýza společnosti Deloitte odhaduje, že zavedení evropské peněženky ušetří evropským firmám až 260 miliard korun. Najednou si lidé nebudou muset brát volno, aby si vyřídili potřebné záležitosti u úřadů nebo institucí. Pokud by například využívalo digitální peněženku 80 procent občanů EU, ušetřila by jim takto snadnější komunikace 855 tisíc hodin ročně.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Pro firmy to pak znamená rychlejší a snazší získávání klientů, navíc nejen těch českých. „Odhadujeme, že například bankám se sníží provozní náklady v souhrnu o jednu miliardu korun. Podniky mohou očekávat finanční úspory díky snížení administrativní zátěže převedením služeb do online prostředí,“ říká Ivo Apetauer, specialista na technologie a inovace společnosti Deloitte. Podle studie jenom v Česku může zavedení digitální peněženky souhrnně zvýšit HDP až o 3,7 procenta.

Zásadní podle technického partnera sdružení CZ.NIC Jaromíra Talíře je, že data bude mít uživatel skutečně u sebe v telefonu, tedy budou uložena decentralizovaně. „Z pohledu přístupu k řešení problému online identifikace je to revoluční. Doposud Evropská komise držela centralizovaný přístup, kdy se pouze uživatel přesměroval na web svého vydavatele identity a tam se provedlo ověření totožnosti. Nyní bude mít uživatel vše pod svojí vlastní kontrolou a v průběhu identifikace pouze předá informace z peněženky do služby, vůči které se identifikuje,“ říká Talíř. Díky decentralizaci bude také peněženka použitelná i bez přístupu k internetu.

Pro Čechy bude digitální peněženka představovat zásadní zlepšení oproti stávajícím identitním nástrojům. Spoustu věcí na úřadech, bankách a dalších institucích, včetně daňového přiznání, lze už dnes vyřešit online díky službám – ať už provozovaným státem, či komerčním –, jako jsou MojeID nebo Bank iD.

„Nerozlišujeme jednotlivé formy ověření dostupné v rámci elektronické identity občana. Mluvíme tedy obecně o ověření přes NIA,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. V průměru nyní jde o 1000 až 10 000 přístupů denně.

Český předstupeň evropské peněženky?

Ještě před vznikem národní varianty evropské digitální identity chce stát od příštího roku přijít s takzvanou eDokladovkou. Fakticky půjde o mobilní aplikaci, kde budou uloženy jednotlivé doklady. Nebude je ale možné využít online.

„Mobilní aplikace, kterou pracovně nazýváme eDokladovka, bude sloužit k prokazování totožnosti, občané tedy nebudou povinni prokazovat se běžnými doklady totožnosti. Postačí mít u sebe právě mobilní zařízení s nainstalovanou aplikací, která bude obsahovat aktuální informace o občanském průkazu,“ říká vedoucí komunikace Digitální a informační agentury Anna‑Marie Lichtenbergová. Aplikace by měla být jakými předskokanem před evropskou peněženkou. Hrubý odhad nákladů na vývoj eDokladovky stát odhaduje přibližně na 100 milionů korun. „Jedním z cílů projektu je, aby řešení bylo udržitelné a jeho co největší část mohla být přenesena do budoucí evropské peněženky digitální identity,“ tvrdí.

Jak eDokladovka, tak i chystaná evropská digitální peněženka představují konkurenci pro stávající komerční identifikátory. Firmy, které je používají pro ztotožnění svých zákazníků, za ně platí, řešení provozované státem pro ně může být levnější.

„Evropská digitální peněženka bude mít také mnohem více funkcí. Bude umožňovat širší uplatnění než bankovní identita, která ze své podstaty omezuje působnost čistě na identifikaci uživatele a kontrolu nad bankovním účtem a transakcemi,“ říká Urbanová z vládního odboru pro digitalizaci. Stát podle jejích slov nyní hledá způsoby, jak využít současné soukromé identity jednak k usnadnění přechodu na evropskou digitální peněženku a zároveň chce využít jejich zkušenosti k nalezení způsobu dlouhodobého rozvoje digitální identity v Česku.

Zavedení evropské peněženky ušetří evropským firmám až 260 miliard korun. V Česku může její nasazení zvýšit HDP až o 3,7 procenta.

Digitální peníze pro digitální peněženku

V Evropě nejde o jedinou oblast, kde se dostává digitalizace do popředí. Evropská centrální banka připravuje takzvané digitální euro. Už letos v září přitom skončí první fáze tohoto projektu, v níž se mělo rozhodnout, zda se tímto směrem skutečně bude Evropa ubírat.

Pro občany eurozóny by zavedení digitálního eura znamenalo, že by si vedle účtů u komerčních bank mohli otevřít i účet u centrální banky. Výhody by to pak přineslo zejména při zefektivnění měnové politiky.

„Představme si, že by nám dnes centrální banka na účet v e‑korunách nabízela 20procentní úrok. Okamžitě bychom přestali utrácet a začali spořit, což by velmi rychle krotilo inflaci. Obchodní banky to neudělají, protože by zkrachovaly. Ale centrální banka to udělat může,” říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha.

Evropská centrální banka počítá s tím, že by digitální euro existovalo paralelně vedle eura stávajícího. „Přesvědčení centrálních bankéřů a politiků v Evropě je jednoznačné. Chtějí tím směrem jít, takže se spustí fáze druhá, během níž bude probíhat technický vývoj a testování a paralelně s tím se bude utvářet i potřebná legislativa,“ řekl v nedávném rozhovoru s týdeníkem Ekonom člen bankovní rady Jan Procházka. To má samozřejmě dopady i na Česko. „Vždyť se dokonce uvažuje o tom, že v té testovací fázi by nějaký účet digitálního eura měl nejen každý občan eurozóny, ale každý občan EU,“ doplnil Procházka.

Častým argumentem proti zavedení digitálního eura je ovšem ztráta anonymity či ohrožení fungování komerčních bank v případě, že by si lidé vybrali všechny vklady a převedli je k centrální bance.

ČNB prozatím vlastní digitální korunu neplánuje. „Hotovost u nás má stále silné místo a ČNB může využívat tradičních nástrojů měnové politiky. Digitální měnu nepotřebujeme. Jestli se jí někdy dočkáme, tak až přijmeme euro,“ říká Stroukal.

Jak vývoj kolem identitní peněženky, tak digitálního eura ale ukazuje na zřejmou věc, která nás, ať chceme, nebo ne, čeká. I když budeme mít na výběr stále platit hotovostí nebo se prokazovat plastovou kartičkou, budoucnost Evropana bude digitální.