Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýPo hromadném šití roušek během pandemie covidu se český národ po čase opět sjednotil, tentokrát proti rušení poštovních poboček. Vláda minulý týden schválila snížení jejich počtu ze 3200 na 2900. Odborníci ale upozorňují, že je v Česku pošt nadbytek a že jde o jeden z bodů, které táhnou podnik do hluboké ztráty. V kontrastu s mohutnou pobočkovou sítí klesá zájem o základní poštovní služby. Zasílání dopisů nahrazují e‑maily, i posílání peněz se stěhuje na internet, vybírání hotovosti zase do bankomatů. Navíc Českou poštu začíná válcovat konkurence v doručování balíků. Ztráta státního podniku tak loni dosáhla 1,75 miliardy korun a podle pověřeného generálního ředitele společnosti Miroslava Štěpána by se letos mohla vyšplhat až na čtyři miliardy korun. Podle ministra vnitra Víta Rakušana by podniku bez razantnějšího kroku hrozila insolvence.
Dvě pošty místo jedné
Rušení poštovních poboček a spolu s tím 1500 pracovních pozic, od čehož si pošta slibuje úsporu kolem 700 milionů korun ročně, má být prvním krokem k výrazné proměně podniku. Transformace má probíhat dva roky, přičemž vláda chce Českou poštu rozdělit na státní a komerční služby. Tato druhá část, která se zaměří na doručování balíků a logistické služby, má mít formu akciové společnosti plně vlastněné státem.
Česká pošta přitom patří mezi poslední čistě státní podniky svého druhu v Evropě. Většina evropských pošt prošla proměnou už před lety a díky tomu se drží v zisku. Buď se proměnily v akciovou společnost vlastněnou státem, nebo se rozdělily na státní a komerční služby, přičemž řada z nich je z větší či menší části v soukromých rukách. Stát drží například v akciové společnosti Rakouská pošta necelých 53 procent, zbytek se volně obchoduje. Firma loni dosáhla zisku 128 milionů eur při obratu 2,5 miliardy eur. V německé Deutsche Post DHL stát vlastní přes svou investiční a rozvojovou banku KfW kolem 20 procent akcií. Tržby skupiny se loni zvýšily o 16 procent na 94 miliard eur a provozní zisk na 8,4 miliardy eur. Právě hlavní konkurenti České pošty na domácím trhu rozvozu balíků zejména z e‑shopů patří pod bývalé zahraniční poštovní podniky.
Česko vs. Evropa: Nejčastěji nakupované zboží online
„Transformace České pošty je proces, o kterém se mluví už řadu let a mělo se to udělat už dávno, ale z politických důvodů k tomu nedošlo,“ říká děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Libor Švadlenka. Předloni to vypadalo, že se k přeměně už skutečně schyluje, když schválení plánu rozdělení podniku oznámil tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček. Loni pak tehdejší ředitel Roman Knap prohlásil, že se s vládními politiky baví i o variantě privatizace pošty. Tento model ale žádná z vlád oficiálně neplánovala, přestože je v zahraničí běžný.
Odborníci z branže přitom doporučují, aby komerční část České pošty šla přinejmenším zčásti do soukromých rukou. „Pošta zaspala, balíkových firem je tu hodně, kvalitou služeb jsou už daleko před poštou, ale tržní prvek by ji mohl rozhýbat. Takové jsou alespoň zkušenosti ze zahraničí,“ říká Radek Novák, vedoucí katedry logistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
S ním souhlasí i Švadlenka: „Umím si představit, že se část pošty, která bude zajišťovat doručování balíků z e‑shopů, klasické balíkové zásilky a další, zprivatizuje. Při soukromém vlastnictví je daleko větší pravděpodobnost, že firma bude fungovat a bude zisková.“
Transformace České pošty je proces, o kterém se mluví už řadu let, a mělo se to udělat už dávno.
Šéf přepravní společnosti DPD ve střední Evropě Miloš Malaník, který působí v logistických službách téměř tři desítky let, jde ještě dál. Podle něj pomíjejí důvody, proč by měl stát provozovat i základní služby, jako je doručování dopisů nebo široká pobočková síť. „Dopisů je čím dál méně a z velké části se vozí pro státní správu. Když to zjednoduším, státní pošta funguje vlastně sama pro sebe, respektive pro stát, který vytváří listovní zásilky, které se posílají mezi úřady a lidem. Stát přitom může vytvořit podmínky pro to, aby dopisů bylo ještě méně, aby šly víc do datových schránek,“ říká Malaník.
Zastoupení dopravců v přepravní nabídce e‑shopů (v %)
Rušit, či nerušit
Přitom už při prvním kroku transformace, tedy zmíněném snížení počtu poboček, čelí pošta i vláda velkému odporu.
Rušení pošt kritizuje nejen řada rozhořčených občanů, ale také zástupci měst a organizací, kteří se obávají zhoršení dostupnosti poštovních služeb. Svaz měst a obcí tvrdí, že vláda nekonzultovala se starosty, které konkrétní pobočky se zruší. V mnoha městech tak probíhají ostré diskuse s poštou o zachování některých poboček.
Současný počet 3200 poboček vyplývá z vládního nařízení z roku 2015. „Osobně si myslím, že tenkrát šlo čistě o politické rozhodnutí, protože kdybychom se podívali do vyhlášky, podle daných parametrů by stačilo asi 2100 pošt,“ říká Švadlenka.
Tato vyhláška z roku 2012 udává, že pošta musí být v každé obci, která má 2500 a více obyvatel, v menších, jen pokud mají matriční úřad, stavební úřad nebo základní školu, a další kritéria. „V roce 2015 se zakonzervoval tehdejší stav. Už tehdy se to nastavilo neefektivně, protože v některých místech zůstaly pošty blízko sebe,“ dodává děkan pardubické dopravní fakulty.
Zájem občanů o tradiční poštovní služby, jako je posílání dopisů, placení složenek nebo vyplácení peněz na poštách, už léta ve většině světa klesá. V Česku se využívání těchto služeb podle Štěpána za posledních pět let propadlo o 40 procent. Jen posílání dopisů klesá každoročně o 10 a více procent. Loni vydělala Česká pošta poprvé v historii víc za doručování balíků než listovních zásilek, tedy především dopisů. Časem se tak podle Švadlenky zájem o některé služby sníží natolik, že vypadnou z povinností pošty, která je musí nabízet v rámci dotované, takzvané základní služby. Podobně takto v oblasti telekomunikací před dvěma lety skončily telefonní budky.
Průměrná cena dopravy balíku v Česku (v Kč)
O příliš nabobtnalé síti poštovních poboček v Česku hovoří i mezinárodní srovnání. Na milion obyvatel jich tu připadá 304, zatímco například v Rakousku je to 190.
Problematické kompenzace
Finanční problémy České pošty výrazněji vypluly na povrch v roce 2018. Tehdy se snižující zisk přehoupl do ztráty, která postupně narůstala až na loňských 1,75 miliardy korun. A to i přes 1,5miliardovou kompenzaci za ztrátové základní poštovní služby objednané státem. Vykazované náklady na ně se každoročně pohybují kolem 1,8 miliardy korun. Knap loni uvedl, že celkové náklady na služby pro stát byly v roce 2020 dokonce 2,7 miliardy korun. „Kompenzace, kterou pošta dostávala za základní služby, je nejspíš neadekvátní vzhledem k tomu, co si u ní stát objednává,“ říká Švadlenka.
Po liberalizaci trhu v roce 2013 měl ztráty za základní poštovní služby sanovat kompenzační fond, do kterého měly přispívat zásilkové firmy včetně pošty podle podílu na trhu. K tomu však nedošlo. Někteří doručovatelé se postavily proti a například společnost Geis v souvislosti s tím vyhrála soudní spor s regulátorem trhu Českým telekomunikačním úřadem. Evropská komise pak rozhodla, že povinnost přispívat do kompenzačního fondu porušuje platnou legislativu, a stát ji zrušil. Politici se poté pravidelně dohadovali o nastavení výše kompenzace, nakonec pošta od vlády dostávala v jednotlivých letech přímo z rozpočtu mezi 500 a 800 miliony korun, mnohdy ale se zpožděním. Například v roce 2019 premiér Andrej Babiš připustil, že stát poště dluží z předešlých let 300 milionů korun.
Největší balíkoví dopravci v Česku
Mezitím už došlo ke zvýšení kompenzace na 1,5 miliardy, která se ovšem o několik let zdržela. Evropská komise na návrh konkurentů vyšetřovala, jestli není dotace příliš vysoká, a odsouhlasila ji až loni. Pošta tak minulý rok dostala zpětně šest miliard korun za roky 2018 až 2021. Kvůli vykrytí této částky si brala úvěry, z nichž na úrocích zaplatila stamiliony korun.
Česká pošta se dostala do svízelné finanční situace i kvůli dalším faktorům, na které nemá příliš vliv. V minulých letech podražila řada vstupů jako energie, nájmy nebo nafta. Navíc poštovní a doručovací služby mají všude na světě na celkových nákladech vysoký podíl mezd a ty rostou. Pošťáci ale poukazují na to, že jsou stále hluboko pod průměrným platem v Česku. Předsedkyně odborů Jindřiška Budweiserová rozdíl loni vyčíslila na osm tisíc korun.
Půjčka od konkurence
Česká pošta také nestačí tempu zlepšování doručovacích služeb, které zavádějí konkurenční balíkoví dopravci. „Když jsme prováděli výzkum hodnocení kvality služeb doručování zásilek, pošta byla na posledním místě,“ říká Novák z katedry logistiky VŠE.
Paradoxně právě konkurenti jako GLS, DPD nebo PPL patří pod bývalé či současné národní pošty evropských států, které zároveň patří mezi největší logistické skupiny kontinentu zaměřené na expresní a balíkové přepravy.
Pošta léta trhu dominovala a využívala svou výhodu široké sítě poboček, na kterých si lidé mohli vyzvednou balík za nižší cenu. Podle dalších dopravců to ale dělá mnohdy na úkor volné soutěže. „Loni třeba vedla Česká pošta kampaň, kdy nabízela doručení do výdejního místa za 10 korun, což je výrazně pod náklady,“ tvrdí Malaník z DPD. Pošta kritiku odmítla s tím, že chtěla rozšířit počty zákazníků a cena neodporuje pravidlům hospodářské soutěže.
Mezi zákazníky je však pošta stále poměrně populární. Zatímco v celé Evropě zařadilo podle průzkumu Geopostu E‑shopper Barometer poštu mezi preferované způsoby doručení v průměru 15 procent nakupujících, v Česku je to 36 procent. Tento podíl ale klesá, loni meziročně o čtyři procentní body. Souvisí to s tím, že se postupně rozplývá výhoda pošty spočívající ve vysokém počtu výdejních míst.
Srovnání finančních výsledků České pošty a Packety (v mld. Kč)
Pošta zaspala zejména v zavádění samoobslužných boxů pro bezkontaktní výdej zásilek. Přestože začala balíkomaty testovat jako první na trhu už v roce 2012, nakonec žádné vlastní boxy nezavedla. Loni tak začala využívat sdílenou síť firmy OX Point a letos i síť e‑shopu Alza.
Během pandemie covidu se totiž zájem o doručování do balíkomatů razantně zvýšil a dnes Česko patří k zemím s nejhustší sítí samoobslužných boxů na světě. PPL ze skupiny Deutsche Post DHL jich má v zemi 550, přičemž číslo by se do konce roku mělo zvednout na tisícovku, e‑shop Alza provozuje 1300 balíkomatů a nejdál je největší domácí konkurent pošty Zásilkovna ze skupiny Packeta. Ta provozuje 3600 vlastních automatických výdejních skříní v ulicích Česka. Zásilkovna i Alza začaly své balíkomaty sdílet s dalšími dopravci. Na prodeji prostoru v boxech přitom slušně vydělávají. Za uskladnění balíku dostanou od dopravců až 20 korun na zásilku.
Tyto peníze ale mohla vydělávat právě státní pošta. „Stát promarnil příležitost být u budování sítě balíkomatů v začátku, ať již skrze Českou poštu, tak i z pozice vlastníka pozemků. Z toho důvodu to řada dopravců řešila vlastními silami se soukromými vlastníky pozemků a to je i důvod toho, že míváme v Česku nyní v některých případech i více balíkomatů blízko sebe v místech, kde to nemusí být příliš vhodné,“ říká Michal Šebesta z katedry logistiky pražské VŠE.
Služby České pošty zaostávají za konkurencí také v řadě dalších oblastí. Podnik například stále nezvládá informovat příjemce o přesnějším času doručení, zatímco ostatní dopravci dobu udávají i s přesností na jednohodinové časové okno a na internetu je možné sledovat, jestli se kurýr už blíží.
Přesto Česká pošta přestává na trhu konkurovat i nízkou cenou. Podle průzkumu logistické firmy Skladon už nabízí nižší průměrnou kombinovanou sazbu za dodání na výdejní místo a domů Zásilkovna. Ta kdysi naprosto dominantní poštu předloni předběhla v množství přepravených balíků, a minulý rok zaznamenala dokonce o 61 procent dodaných balíkových zásilek víc než pošta. Zároveň se Packeta, mateřská firma Zásilkovny, drží léta v zisku, a to i přes rychlé rozšiřování celkového počtu výdejních míst včetně balíkomatů.
Další osud státní pošty je nyní závislý na tom, jestli se vláda odhodlá ke skutečně razantní proměně podniku a povede novou komerční část směrem, který nyní obvykle zajišťuje ostatním balíkovým doručovatelům slušný profit. Z něj by pak mohla sanovat ztrátu základních poštovních služeb.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
