Připravovaná novela zákoníku práce by měla významným způsobem změnit fungování dohod o provedení práce a pracovní činnosti a zároveň zavést závazná pravidla pro práci z domova. Tyto legislativní změny se dotknou takřka všech podnikatelů, přičemž většina z nich nemá jasno v tom, jak se nová úprava projeví v praxi. V besedě časopisu Ekonom se tématu věnovaly expertky na pracovní právo ze státní správy, advokacie i byznysu.

V úvodu přítomné advokátky a zástupkyně byznysu vyjasnily obecné aspekty připravované novely. Shodly se, že největší obavy vyvolává hrozba zvýšené administrativní zátěže. „Jsem ráda, že se zákoník práce otevře a že se tam podaří dostat i nějaké modernizační prvky. Zároveň bych se ale přimlouvala za to, aby se nekomplikovala administrativa,“ vystihla smíšené pocity zástupců byznysu Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka Manpower Group a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Debata Ekonomu

Debaty Ekonomu na téma Zákoník práce znovu na prahu změny se zúčastnily (zleva): Barbora Cvinerová, advokátka KPMG Legal, Veronika Kinclová Senior Associate advokátní kanceláře Clifford Chance, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová, vrchní ředitelka sekce legislativy MPSV a náměstkyně ministra Dana Roučková a zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Advokátka KPMG Legal Barbora Cvinerová připomněla, že podnikatelé by budoucím povinnostem měli věnovat pozornost už teď. „Zaměstnavatelé by se měli s novými pravidly co nejdříve seznámit a připravit se na ně. Doba mezi jejich finálním schválením a uplatněním v praxi nebude příliš dlouhá.“

V návaznosti na to podotkla Veronika Kinclová, advokátka ve společnosti Clifford Chance, že zdárné uvedení novely do života nebude záviset pouze na zaměstnavatelích, ale i na rychlosti externích poskytovatelů firemních softwarů: „Změny se zároveň promítnou i do mzdových systémů, na kterých jsou zaměstnavatelé závislí a čekají na ně. Dodavatelé těchto systémů se v souvislosti s novelou dosud příliš neaktivují.“

Český zákoník vyjasní podmínky moderních forem práce, jako jsou dohody a home office. Ten současný naplňuje pouze minimální požadavky legislativy Evropské unie.

Otazníky kolem dohodářů

Značnou pozornost věnovaly panelistky části novely, jejímž smyslem by mělo být posílení ochrany osob zaměstnaných na dohodu. Cvinerová v souvislosti s tím varovala, že přílišné zvýšení ochrany se nakonec může otočit proti samotným dohodářům. „Zaměstnavatelé si nakonec mohou říct: Proč ty dohody používat, když je to vlastně totéž co pracovní smlouva?“ vysvětlila.

Rovněž rozvinula myšlenku, že ochranářská politika může být nakonec kontraproduktivní i pro stát: „Pokud budou dohody administrativně náročné a drahé, zaměstnavatelé mohou zkusit nějakou spolupráci na IČO, která bude zavánět švarcsystémem.“

Dana Roučková, vrchní ředitelka sekce legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a náměstkyně ministra připomněla současný stav. V něm český zákonodárce pouze naplňuje minimální požadavky stanovené unijní legislativou. Zároveň se snažila rozptýlit obavy zbylých diskutujících z přicházejících změn: „Domnívám se, že pro praxi je velice důležitým prvkem rychlé a flexibilní ukončování pracovněprávních vztahů na dohodu. To my žádným způsobem nerušíme a nezasahujeme do toho.“

Pokud budou dohody administrativně náročné a drahé, zaměstnavatelé mohou zkusit nějakou spolupráci na IČO, která bude zavánět švarcsystémem.

Home office a bezpečnost práce

V závěrečné části besedy přišla řeč na připravovanou zákonnou úpravu práce z domova. Cvinerová otevřela ze svého pohledu klíčové téma. „Současný stav je takový, že zaměstnavatel nese extrémní odpovědnost za zdraví zaměstnanců, což je samozřejmě správné. Platí to ale jak při práci na pracovišti, tak při práci z domova, a to ve stejné míře,“ připomněla advokátka KPMG, že na tyto věci se příliš nemyslí. Chybí jí vyjasnění, jaké dopady na odpovědnost zaměstnavatele vůči lidem pracujícím z domova budou mít konkrétní opatření zaváděná pro fungování firmy.

Roučková z MPSV připomněla nové oprávnění pracovníků oblastních inspektorátů práce vstupovat do obydlí zaměstnance za účelem kontroly, nicméně připustila limity této pravomoci: „Je to podmíněno souhlasem zaměstnance a dalších osob, které v tom bydlišti se zaměstnancem žijí.“

I když se používá anglický výraz home office nebo jeho český ekvivalent, Kinclová doplnila, že práce mimo pracoviště nezahrnuje pouze bydliště zaměstnance. Je možné ji vykonávat v libovolném prostředí, navíc v jakémkoli státu. „Novela umožňuje práci odkudkoliv. Vnímáme snahu zaměstnavatelů být konkurenceschopní a umožňovat práci například z kavárny nebo sdílených pracovních prostor. Je tam ale samozřejmě otázka, jestli si to zaměstnavatel vezme na zodpovědnost, když nemá pod kontrolou, co se může stát,“ uzavřela advokátka Clifford Chance.

Související