S budováním kapitalismu v českých zemí souvisí i vzestup domácího potravinářského průmyslu. Mezi nejznámější takové firmy patřila karlovarská rodinná společnost Jan Becher, výrobce známého hořkosladkého likéru podle dodnes utajované receptury. Další díl seriálu Ekonomu o slavných podnikatelích přiblíží její příběh, na jehož počátku stáli anglický lékař Christian Frobrig a především německý lékárník a obchodník Josef Vitus Becher. Jeho potomci vybudovali prosperující likérku, která dodnes proslulou Becherovku v zelených lahvích prodává po celém světě.
Zázračný recept
Josef Vitus Becher se narodil v roce 1769 jako syn karlovarského obchodníka Johanna Václava Bechera. Rodina byla ve městě vážená, jeho strýc David Becher například byl lázeňským lékařem.
Josef studoval na gymnáziu v Doupově a piaristické koleji v Ostrově. Také získával zkušenosti v obchodě své matky a jako praktikant pracoval v plzeňské firmě Václav Biedermann et Co., v obchodě s koloniálním zbožím a kořením.
V roce 1794 si zřídil vlastní obchodní živnost a pronajal výrobu vinné pálenky, podle italské receptury vyráběl oblíbený likér Rosolio. Experimentoval i s vlastní výrobou, což ho stálo velké peníze. Nebýt dědictví po příbuzných, tak by nejspíše zkrachoval.
Na lepší časy se zablýsklo teprve v roce 1805, když se potkal s anglickým lékařem Christianem Frobrigem, který do karlovarských lázní doprovázel hraběte Maxmiliána Fridricha von Plettenberg. Becher i Frobrig milovali bylinné tinktury a strávili celé dny v laboratoři a v okolí města sběrem bylin a vymýšleli nové recepty. Na rozloučenou pak zanechal anglický lékař svému českému příteli vlastní recepturu, kterou Becher následující dva roky testoval a zdokonaloval.
Firma vyvolávala umělý nedostatek na trhu a tím zvyšovala zájem o svůj likér. Šlo o riskantní strategii, ale výborně vycházela.
Šlo o za studena získávaný výluh z více než dvaceti druhů bylin a koření. Jeho složení je neznámé, ví se jen tolik, že obsahuje třeba citronovou kůru, heřmánek, hřebíček a sladké dřevo, ale také v okolí Karlových Varů sbírané byliny včetně divizny, jitrocele, lipového květu či pelyňku. Důležité jsou samozřejmě vzájemné poměry jednotlivých ingrediencí a také zrání v dubových sudech. Recept byl kvůli konkurenci od počátku pečlivě tajen a například Becherovi dodavatelé byli smluvně vázáni neprozrazovat údaje o poskytovaných surovinách a jejich množství.
12 tisíc
odběratelů měla v roce 1907 karlovarská Becherovka. Likér se rozvážel po celé habsburské monarchii a také do téměř celé Evropy, hlavně do sousedního Německa a do Francie.
V květnu roku 1807 započal historicky první prodej tohoto likéru v krámku v Becherově rodném domě U Tří skřivanů. Nový nápoj doprovázela i obchodní značka, takzvaný becherovský kryptogram. Dodnes se spekuluje o jeho významu a symbolice. Skládá se z iniciál JB a takzvané Merkurovy hole, která má být obrazem životní moudrosti, zapomenutého vědění starověku a zpodobněním polarit tohoto světa i jeho protikladů.
Léčebný nápoj byl s ohledem na tvůrce receptury znám jako English Bitter, tedy Anglická hořká. Cizí název mu navíc dodával mezinárodní punc. Becher sám jej doporučoval jako žaludeční kapky, které nejen pomáhají, ale rovněž dobře chutnají. Hořkosladký, silný a voňavý likér rychle získal popularitu, zprvu v Karlových Varech, kam si lázeňští hosté přijížděli léčit žaludeční potíže, pak i v Plzni a Praze.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později