Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecIndustrializace českých zemí v 19. století se neděje jen v hutích, strojírnách a na železnici, ale i v lehkém průmyslu. Ten se od počátku dokázal prosazovat na světových trzích – první židle navržené pro tovární výrobu vznikly na Moravě v Koryčanech. Firma Thonet se jimi prosadila po celém světě a kolem roku 1910 zaměstnávala ve svých závodech deset tisíc lidí.
Na počátku tohoto podnikatelského úspěchu byl vynález Michaela Thoneta, nová technologie ohýbání dřeva. Díky ní získaly židle i křesla lehkost a eleganci, což ovlivnilo dobový životní styl. Sedávaly na nich nejen miliony běžných zákazníků, ale například i malíři Salvador Dalí a Pablo Picasso či romanopisec Lev Tolstoj. Thonetky si zahrály dokonce ve filmech, v groteskách Charlieho Chaplina či Laurela a Hardyho. Obdivoval je rovněž proslulý architekt Le Corbusier. „Byť se Thonetovy věci rodily v polovině 19. století, jsou i pro budoucnost důstojným představitelem modernistického pojetí pevné konstrukce, bohatých tvarů, vysoké hospodárnosti, dlouhodobé trvanlivosti a také skromné prostoty,“ prohlásil.
Důkazem designové nadčasovosti je i to, že thonetky č. 14 se po celém světě prodalo více než 80 milionů.
Těžká cesta experimentátora
Zakladatel slavné nábytkářské firmy Michael Thonet se narodil v Boppardu v Porýní. Vyučil se tam stolařem a otevřel v roce 1819 truhlářskou dílnu na výrobu nábytku.
Krátce nato začal experimentovat se dřevem ohýbaným a formovaným za pomoci páry. Patent ale nezískal, protože o něj požádal až čtyři roky poté, co novou metodu začal praktikovat. Zaměstnanci, kteří přešli ke konkurenci, mezitím jeho znalosti rozšířili dál. K tomu se mu od úředníků dostalo vysvětlení, že předložená zlepšení jsou málo objevná. Nakonec po vzoru dávných Egypťanů raději začal vyrábět židle, křesla a pohovky z vrstvených dýh.
Kvůli sporům s pruskými úřady a finančním těžkostem rád využil nabídky přesídlit do Vídně. V roce 1842 ho tam pozval sám hybatel rakouské politiky, kancléř Klement Metternich. Thonetovy výrobky spatřil na živnostenské výstavě v Koblenzi a byl jimi okouzlen.
Ve Vídni však porýnský podnikatel podle životopisce Jiřího Uhlíře narážel na překážky ze strany místního truhlářského cechu, který v něm vycítil nebezpečnou konkurenci. Několik let fungoval jen jako subdodavatel dvou jiných, už zaběhnutých výrobců nábytku. Jen tak mohl dodávat své parkety a především židle nevídaných tvarů do šlechtických sídel, například k Lichtensteinům, majitelům nedaleké Lednice.
Teprve v roce 1849, už ve zralém věku, se Michael Thonet osamostatnil. Firmu Gebrüder Thonet nechal rovnou napsat na pětici svých synů, nejmladšího nicméně zastupoval a uchoval si vedoucí postavení. Ihned také vrhl na papír katalog. Číslo 1 v něm patřilo židli zhotovené pro knížete Schwarzenberga, důležitější nicméně byla čtyřka, určená původně do jedné z hojně navštěvovaných vídeňských kaváren. Tou nový závod odstartoval velkosériovou výrobu.
S masovou výrobou začala orientace na cenově dostupný nábytek, na zboží pro střední vrstvy a interiéry veřejných budov.
Proti špionům
Thonet dále experimentoval. V roce 1856 začal s poměrně jednoduchou metodou ohýbání napařeného dřeva pomocí kovového pásu. Ten bránil jeho praskání a znehodnocování, protože se do něj z povrchových vrstev dřeva přenášelo napětí. Podstatná ještě zůstala lidská práce, protože k ohýbání dřeva tímto způsobem nešlo využít tehdy existujících strojů a byla nezbytná obratnost a síla dvou párů rukou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
