Potraviny v obchodech ještě podraží, až výrobci zohlední vyšší náklady

Cukr krystal 96 procent. Čerstvá slepičí vejce 53 procent. Pomeranče z dovozu 60 procent. Margarín 50 procent. Ceny některých potravin v českých obchodech vzrostly letos podstatně rychleji než ceny vstupů. Pro tuzemské spotřebitele to ovšem není jediná špatná zpráva. Nákupní košík nejspíš dál podraží. A to přesto, že ceny většiny zemědělských komodit na světových trzích šly po prudkém vzestupu v první polovině roku dolů.

Zemědělci, výrobci potravin i obchodníci používají pro zdůvodnění dalšího růstu cen, byť nejspíš už ne tak skokového, shodný argument: dražší vstupy – od vyšších cen energie přes nákladnější průmyslová hnojiva a krmné směsi pro hospodářská zvířata až k rostoucím nákladům na pracovní sílu. V cenách pro spotřebitele se tyto položky zatím projevily pouze zčásti. Řada podniků má navíc zafixované ceny energií do konce roku, vyšší náklady tudíž zohlední až napřesrok.

Vedoucí partner oddělení consultingu v poradenské společnosti EY Jan Fanta upozorňuje, že vývoj cen bude pochopitelně záležet i na aktuální nabídce a poptávce u jednotlivých komodit. Bude to ovlivněno hlavně dalším vývojem konfliktu na Ukrajině, která patří k významným světovým producentům i vývozcům obilí. Například v roce 2020 byla Ukrajina s takřka desetiprocentním podílem pátým největším exportérem pšenice. Žebříčku vévodí Rusko s téměř dvojnásobným podílem. Během letošní sezony se zatím vyvezlo z Ukrajiny asi o třetinu obilí méně než ve srovnatelném období loni.

Co by zbrzdilo růst cen

Agrární analytik Petr Havel před časem pro týdeník Ekonom napsal, že tuzemské ceny potravin by už teď nemusely růst takovým tempem jako doposud. K pomalejšímu zdražování by podle něj vedle snížení DPH na potraviny výrazně přispělo i zastropování cen elektřiny a plynu pro velké podniky.

Vláda už několikrát signalizovala, že s tímto krokem počítá. Ceny energií by pro velké podniky měly být zastropovány na stejné úrovni jako pro malé firmy a domácnosti, tedy na šesti korunách za kWh elektřiny a třech korunách za kWh plynu. Návrh je připravený, vláda se však podle všeho rozhodla, že počká na evropské řešení.

Pod největším tlakem budou energeticky náročné obory. Zemědělci, kteří musí vytápět prostory na vyšší teploty, i ti, kteří musí chladit sklady.

Podle výrobců potravin by bylo celoevropské řešení ideální. „Pokud se nenajde a státy přijmou opatření na úrovni národních rozpočtů, může to být pro menší ekonomiky, jako je Česko, likvidační. Na podpory, které směrují do svého zpracovatelského průmyslu Německo, Francie nebo Polsko, nedosáhneme. Naši výrobci pak budou těžko konkurenceschopní,“ říká Helena Kavanová z Potravinářské komory. Problém však je, že hledání shody může ještě zabrat spoustu času – a mnoho producentů už teď jede na hraně.

Ceny elektřiny a plynu jsou podle Kavanové nyní rozhodujícím faktorem, který v Česku ovlivňuje produkci potravin. A je to i důvod, proč se v obchodech neprojevilo zlevnění komodit na světových trzích. „Potraviny se přestanou zdražovat ve chvíli, kdy se podaří stabilizovat ceny energií. To však neznamená, že by jejich ceny klesly na úroveň před krizí,“ říká Kavanová.

Pod velkým tlakem budou energeticky náročné obory, kde musejí vytápět prostory na vyšší teplotu, což může být například chov drůbeže nebo různé skleníky pro pěstování zeleniny. A vysoké ceny energií dopadají i na ty, kteří musejí skladovací prostory naopak chladit.

Jak se letos měnily ceny potravin v obchodech

Zvětšit přes celé okno

Drahé energie se promítají i do vysokých cen a prohlubujícího se nedostatku hnojiv vyráběných v Evropě. Cena plynu totiž po krátkodobém poklesu znovu na konci listopadu vystoupala až ke 150 eurům za megawatthodinu. Ještě před rokem a půl byla šestinová. Už nyní kvůli tomu stojí výroba hnojiv v řadě chemických závodů po Evropě. Dlouhodobě vysoké ceny plynu, které tvoří podstatnou část variabilních nákladů při produkci hnojiv, zřejmě povedou k dalším odstávkám výroby.

„Situace je stejná po celé Evropě. K nedostatku hnojiv pravděpodobně dojde i přes masivní import hnojiv z mimoevropských regionů,“ říká mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Například močoviny se ve třetím čtvrtletí dovezlo meziročně 2,5krát více. Nejvíce jí pochází z Egypta, Alžírska a také z Ruska, odkud se jí i přes sankce dovezlo dokonce významně více než za srovnatelná období v minulých letech.

Zemědělci versus obchodníci

Zemědělci a prodejci potravin se navzájem obviňují, kdo z nich má na svědomí větší díl cenového nárůstu. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza s odkazem na data ČSÚ říká, že tempo růstu cen potravin v obchodech bylo po celý rok mnohem nižší než u zemědělské produkce. „Jsou to obchodní řetězce, které tlumí cenový nárůst a zpomalují inflaci. Ale obávám se, že tuto kapacitu postupně vyčerpají,“ říká Prouza.

Prezident Agrární komory Jan Doležal ovšem namítá, že samotní zemědělci zdražují u řady komodit nejméně ze všech článků dodavatelsko‑odběratelské vertikály. Jako příklad uvádí vejce či kuřata. Zatímco v regálech supermarketů jsou vejce ve srovnání s lednem dražší o zmiňovaných 53 procent, zemědělci dostávají podle ČSÚ o 34 procent víc než na začátku roku. V případě kuřat si přirazili od ledna do října nejvíc zpracovatelé: 49 procent. V obchodech stouply ceny celých kuchaných kuřat od začátku roku o 34 procent, zemědělci je prodávají o 28 procent dráž.

Prouza připomíná, že čeští zemědělci budou mít letos podle odhadů ministerstva zemědělství rekordní zisky − až k 30 miliardám korun. Loni to bylo 22 miliard, předloni 19 miliard. A poukazuje na to, že ziskovost zemědělství je 13,9 procenta, zatímco ziskovost retailu jen 3,9 procenta.

„Agrobaroni by měli začít investovat do své konkurenceschopnosti, aby dokázali dodávat potraviny ve stejné kvalitě a za stejnou cenu jako jejich západoevropští konkurenti. Raději pěstují řepku a vyvážejí mléko a celá selata místo toho, aby investovali do zpracování a výroby potravin. Do Česka pak ze zahraničí směřují jogurty a krásně naporcované maso. Většina přidané hodnoty těchto potravin zůstane za hranicemi,“ říká Prouza.

V některých případech jsou ovšem čeští zemědělci pod silným tlakem zahraniční konkurence. A tak ani zdražit nemohou. Klasickým příkladem jsou pěstitelé jablek: ovocnáři z okolních zemí ztratili kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu odbyt na východních trzích, a tak úrodu posílají do jiných evropských zemí. Dovozová jablka jsou oproti českým většinou levnější. „Domácí pěstitelé tak za jablka dostávají mnohem méně než před rokem,“ tvrdí předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Související

Potraviny

Američtí zemědělci hledají cestu k udržitelnosti, chemie se však vzdát nechtějí

10 minut čtení

Zatímco česká pole už teď před začátkem zimy odpočívají, na farmě Four Oaks u vesnice Morganza v americké Louisianě právě vrcholí sklizeň...

Tuzemská produkce ovoce klesá dlouhodobě, loni se výměra sadů meziročně snížila o 6,5 procenta. V tuzemsku totiž dlouhodobě klesá rentabilita ovocnářství. Ludvík odhaduje, že po letošní sezoně ubude další zhruba desetina sadů. „Navíc předpokládáme, že část úrody zůstane v sadech, protože ovocnáři kvůli vysokým cenám energie nebudou chtít vše skladovat v chladírnách,“ říká Ludvík.

V zimě bez ovoce a zeleniny

Evropští zemědělci a výrobci potravin už začátkem podzimu varovali před výpadky v dodávkách některých potravin. Mnoho pěstitelů ovoce a zeleniny již omezuje výsadbu. Argument je všude stejný. Náklady na provoz skleníků jsou vyšší než suma peněz, kterou mohou prodejem svých výpěstků vydělat. Může to znamenat, že některé potraviny nebudou vůbec dostupné.

Největší švédský producent rajčat Nordic Greens vypustil podle Financial Times výsadbu na zimní sklizeň a prázdná zůstala na zimu také část skleníků v Nizozemsku, které je jejich velkým exportérem. „Podobnou situaci jsme ještě nezažili. Musíme se připravit na větší sezonnost v dodávkách ovoce či zeleniny. Některé produkty nebudou dostupné nebo budou velmi drahé,“ říká tajemník evropského sdružení zemědělských organizací Copa‑Cogeca Pekka Pesonen.

Jak se mění světové ceny potravin

Zvětšit přes celé okno

Vedle toho do produkce potravin promlouvá i počasí. Mimořádně špatná úroda pak může hnát ceny dál nahoru. „Příkladem je třeba olivový olej, kde letošní odhadovaný pokles sklizně v jižní Evropě o 30 až 40 procent kvůli extrémnímu suchu už v červenci ovlivnil meziroční růst jeho ceny o 14 procent,“ říká Fanta z EY.

Podle zemědělců nehrozí, že by v Česku měl nastat nedostatek jídla. Produkce hlavních potravin je celosvětově diverzifikovaná, jsou do určité míry zaměnitelné. „V dnešním globalizovaném světě jsou potraviny v Evropě spíše otázkou ceny než nedostatku,“ říká Doležal z Agrární komory.

Pokud dojde k dalšímu útlumu některých činností zemědělské prvovýroby a tím zároveň k dalšímu zvýšení dovozů do Česka, hrozí podle Doležala především vyšší cenová nestabilita. „Z některých potravin se zároveň může stát drahý luxus, jedná se především o produkty živočišné výroby a dále ovoce a zeleninu,“ říká Doležal.

Ubývá prasat i drůbeže

Zemědělci dlouhodobě varují, že rychlé změny legislativy a chybějící vize spolu s novými pravidly pro rozdělování zemědělských dotací od příštího roku začínají vést k omezování produkce. S největšími problémy se potýkají chovy prasat, drůbeže a skotu. A také pěstitelé náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina nebo chmel.

Hrozí velké výkyvy cen potravin. Z některých se může stát drahý luxus, jedná se především o produkty živočišné výroby a ovoce a zeleninu.

Stavy prasat se podle dat Českého statistického úřadu k letošnímu dubnu snížily meziročně o 5,6 procenta na 1,4 milionu kusů a stavy prasnic klesly dokonce o 10,7 procenta na necelých 81 tisíc kusů, což je nejméně od počátku sledování v roce 1921. Stavy drůbeže se snížily o 3,3 procenta na 23 milionů kusů. „Další chovatelé a pěstitelé uvažují o útlumu v roce příštím,“ říká Doležal. Pokud Češi nebudou jíst méně, projeví se to v dalším poklesu potravinové soběstačnosti. Už nyní je polovina vepřového zpoza hranic.

Řada zemědělců přejde raději k pěstování méně náročných plodin. Právě pšenice a řepka patřily v Česku letos k nejziskovějším komoditám − a letos to byl pro jejich pěstitele obzvlášť vydařený rok. „Aktuálně však jejich ceny na světových burzách poklesly meziměsíčně o 10 procent. Pokud nastane globální recese a sníží se poptávka, může se stát, že rok 2023 bude při stále vysokých nákladech, které zemědělci již zaplatili, i pro rostlinnou výrobu velmi problematický,“ říká Doležal.

Lidé mohou odnést drahotu zdravím

Povede současná situace k nárůstu podílu zahraničních potravin v regálech? Prouza odpovídá diplomaticky. „Na pultech prodejen obchodních řetězců je dlouhodobě 80 až 90 procent domácích potravin. Obchodníci jsou připraveni vykoupit vše, co domácí zemědělci vypěstují a potravináři vyrobí. Musí to být však za odpovídající cenu, kterou jsou lidé ochotni akceptovat,“ říká.

Dá se však čekat, že většina lidí bude mít v následujících měsících a možná i letech stále hlouběji do kapsy. Obchodníci i výrobci si všímají rostoucí poptávky po levnějších potravinách. A pokud budou chtít prodejci spotřebitelům vyjít vstříc, je pravděpodobné, že budou potraviny nakupovat ve větší míře mimo Česko. „Pokud budeme levné potraviny dovážet ze třetích zemí, tak hrozí ztráta kvality a ohrožena je i bezpečnost potravin,“ domnívá se Kavanová.

Prouza rovněž varuje před rozevíráním nůžek mezi spotřebiteli. „Zhruba třetina zákazníků, především na vesnicích a v menších městech, omezuje výrazně nákupy potravin. A to z pohledu množství i kvality. Mnoho z nich téměř úplně vyřadilo ovoce a zeleninu, přestává se prodávat kvalitnější maso. Výrazná změna stravovacích návyků může mít dlouhodobé dopady na zdraví této části populace,“ říká Prouza.

Ale právě orientace na co nejlevnější produkci brzdí modernizaci tuzemského zemědělství. „Má velký deficit v udržitelném přístupu k hospodaření s jeho vlivem jak na krajinu, tak v konečné míře i na zdraví spotřebitelů. Stále nedostatečný tlak spotřebitelů na kvalitu zemědělských produktů a udržitelnost jejich produkce, včetně ochoty si za ně připlatit, ovlivňuje trh i na úrovni zemědělské výroby a potravinářství,“ říká Fanta z EY.