První polovina roku přinesla prudký sešup akcií technologických firem. Americký index Nasdaq Composite přišel o 30 procent. Panují obavy, že se technologické firmy staly obětí svého úspěchu a že po euforii posledních dvou let přijde vystřízlivění. Podobně jako na přelomu tisíciletí, kdy po internetové horečce a velkém opojení technologiemi bublina dot.com splaskla. Skupina lidí z oboru je proti, s ničím podobným teď nepočítají.

Spoluzakladatel fondu J&T Ventures Martin Kešner říká, že tato dvě období nelze srovnávat. Hlavní rozdíl vidí v rozšíření internetu. Na konci 90. let byla „síť sítí“ v plenkách, připojení měly nižší desítky procent domácností a většina lidí ho využívala občas. A to i ve Spojených státech. Nyní má přístup k internetu skoro každý a množství lidí na něm tráví podstatnou část dne.

„Teď zažíváme korekci dvou posledních covidových let, kdy se to trochu utrhlo ze řetězu. Hlavně valuace, tedy ocenění, technologických start‑upů,“ obhajuje Kešner svůj postoj. „Zatímco objem investovaných peněz vzrostl v roce 2021 o 121 procent, počet transakcí stoupl jen o 21 procent. Pokud se teď vracíme zpět k úrovni roku 2019, dá se to považovat za zdravé,“ řekl týdeníku Ekonom.

Celkový objem investovaných financí ve venture kapitálu do start‑upů byl v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 trojnásobný. Snížila se regulace venture kapitálových fondů v USA a v Číně, zároveň se na trh v pandemickém období dostalo obrovské množství peněz. Fondy, kterých je v USA kolem tisícovky, soutěžily o to, kdo dá víc, což tlačilo valuace nahoru.

Na peníze si od investorů díky tomu sáhly i firmy, které byly teprve ve fázi nápadu a neměly dokončený produkt či platící zákazníky. Kešner uznává, že to už asi nebude běžné. K největší korekci v jeho očích dochází v pozdějších investičních kolech, v nichž přichází nový kapitál v objemu vyšších stamilionů či jednotkách miliard dolarů. Předpoklad, že příklon k online životu a nové nákupní zvyklosti vydrží i po pandemii, se naplnil jen zčásti.

Na rozdíl od dřívějška mají zakladatelé start‑upů globální ambice. Urychluje to a usnadňuje růst do budoucna.

Technologiemi proti inflaci

Kešner, který před 15 lety založil soutěž Vodafone Nápad roku, ovšem dodává, že situace v Česku je jiná než obecně ve světě. Velkých investičních kol tu proběhlo jen několik, přes sto milionů eur dostaly od investorů letos jen Rohlík.cz, Ataccama či Productboard (viz #datavize na str 50). Pro středoevropský region jsou podle něj typické spíš investice v dřívějších investičních fázích. „Významný propad transakcí nebo delší ochlazení celého odvětví proto neočekávám,“ říká.

Před technologiemi se nyní může otevřít cesta i z jiného důvodu. Obvykle působí proti inflaci, na což mohou investoři slyšet. „Pomocí digitalizace i automatizace můžeme nahradit pracovníky. S využitím technologií je možné postupovat rychleji, často i levněji. Rozhodně bez kontinuálních nároků na zvyšování mezd. Pořád platí, že technologie mohou měnit jednotlivá odvětví,“ vysvětluje Kešner.

Za hlavní trendy označil automatizaci, prediktivní analytiku a vývojářské platformy low‑code/no‑code. To je přístup, který umožňuje programovat bez hlubší znalosti programovacích jazyků. Ve chvíli, kdy v Evropě podle odhadů chybí až milion vývojářů, poptávka po podobných platformách poroste.

Loni šlo v Evropě nejvíce peněz do fintechů, tedy finančně technologických start‑upů, a do firem, které se zabývají zdravotní péčí. Mezi dvanáctkou finalistů aktuálního ročníku soutěže Vodafone Nápad roku je třeba Carebot, který se zaměřuje na vyhodnocování rentgenových snímků pomocí umělé inteligence. Dále pak VOS.health, tedy aplikace, která dokáže vylepšit duševní pohodu uživatele (více o finalistech na následující dvoustraně).

Při stagnaci či poklesu ekonomiky začne větší počet lidí rozvíjet vlastní byznys. Ztratí práci a hledají nové uplatnění.

Zakladatelé s globálními ambicemi

Tuzemští vývojáři jsou podle Kešnera silní i v podnikovém softwaru, vývoji her, logistice či e‑commerce. Hlavně díky své kreativitě a strukturovanému přístupu k problémům. Během posledních let získali zku­šenosti i ti, kteří už v minulosti vy­budovali nějakou firmu na zelené louce. Nyní vše zvládají rychleji a úspěšněji, jako třeba Tomáš Čupr či Hubert Palán s Rohlíkem a Productboardem.

„Zakladatelé jsou mnohem ambicióznější než dřív. A jejich ambice jsou globální, už od začátku přemýšlejí, že budou stavět službu určenou zákazníkům v Evropě nebo na celém světě. Zatímco před deseti lety tak uvažovali jen výjimečně, dnes už to dělají skoro všichni. Urychluje to a usnadňuje růst do budoucna,“ říká Kešner.

Start‑upy jsou dnes atraktivnější i pro talenty z korporátní sféry. „Mají už zkušenosti a jsou ochotnější nastoupit za nižší mzdu, ovšem s vidinou získání podílu ve firmě či podílu na budoucím zisku. Zkušení manažeři patří často také mezi zakladatele. Nejsou to jen mladí studenti nebo absolventi, kteří měli nápad při škole,“ říká Kešner. Ostatně i mezi vítězi předchozích kol soutěže jsou lidé s bohatou životní kariérou. Třeba zakladatel Aireen Jan Hlaváček nebo Bohdan Tetiva ze Sense Arena. Mezi mladšími jsou to například Petr Jahn ze SprayVision či Barbora Malaníková z Miomove.

„Zdá se, že na velká investiční kola nebo úspěšnější exit, tedy prodej start‑upu, dosáhnou častěji týmy, které vznikly na univerzitě nebo těsně po ní. Ti se ‚šedými vlasy‘ zase mají realističtější očekávání. Často říkají, že by do toho možná nešli, kdyby všechno předem důkladně propočítali a promysleli. Nejdůležitější vlastnost je vytrvalost,“ říká Kešner.

Startupisté volají po lepších podmínkách pro nábor lidí, právní úpravě zaměstnaneckých akcií a nižší daňové byrokracii.

Jistota versus dravost

Připomíná studii americké Kauffmanovy nadace, podle níž zakládají technologické firmy častěji přistěhovalci než rodilí Američané. Absolventi tamních univerzit snadněji získají zaměstnání, kde dostanou dobrý výdělek, relativní jistotu a benefity, nemají tedy takový hlad něco měnit. Firmy imigrantů navíc rostou o polovinu rychleji.

„Dá se čekat, že to bude platit i v Česku. Byť je naše soutěž určena primárně tuzemským start‑upům, hlásí se do ní i lidé, kteří se narodili jinde, v Česku se usadili a začali podnikat,“ říká Kešner. Mnoho zakladatelů start‑upů si stěžuje, že stát zbytečně komplikuje přijímání cizinců. Řadu z nich to odradí a dají přednost třeba Estonsku, kde mohou při splnění určitých podmínek obdržet „startupové vízum“.

Navíc by pro vznik start‑upů mohla v nadcházejících měsících být vhodná doba. Statistiky napovídají, že během stagnací či poklesu ekonomiky začne větší počet lidí rozvíjet svůj vlastní byznys. Ztratí práci a hledají nové uplatnění. „Jak mi kdysi řekl ředitel pobočky jedné nadnárodní firmy: moji dva nejlepší obchodníci dosáhli přibližně stejných prodejních výsledků a jsou úplně rozdílní, jeden extrovert a druhý introvert. Obdobně se podnikatelem člověk nerodí, ale stává,“ dodává Kešner.

Nápad roku uspořádal poprvé v roce 2007 jako jednu z aktivit Institutu rozvoje podnikání při Fakultě podnikohospodářské na Vysoké škole ekonomické v Praze. Cílem bylo pomáhat studentům s prvními kroky v podnikání. Úspěchy mladých podnikatelů mohou pozitivně motivovat ostatní. „Udělat první krok bývá vždy nejtěžší. Když jsem byl ve druhém ročníku na vysoké škole, rozjel jsem internetový projekt. Skončil neúspěchem. Možná i proto, že jsem se neměl kam obrátit s prosbou o radu. Rodiče i prarodiče byli zaměstnanci, s podnikáním neměli zkušenosti. Ve výuce podnikání nás připravovali jen na to, jak získat živnostenský list nebo vyplnit daňové přiznání, a hospodářské komory se zaměřovaly na existující podnikatele,“ vzpomíná Kešner.

Ať pomůže i stát

Situace se od té doby podstatně proměnila. A to nejen díky tomu, že vyspěli zakladatelé. Mnozí z nich se nebojí o své zkušenosti podělit. Investice do start‑upů v posledních letech prudce stouply, zvyšuje se objem investičních kol a přibývá i úspěšných exitů. Podle údajů komunity Czech Founders jejich celkový objem loni vystoupal téměř na devět miliard eur. Rekordní částka za jeden rok zůstane i po odečtení prodeje Avastu za 7,6 miliardy eur.

K rozvoji prostředí přispěl i Nápad roku. Kešner vypočítává, že prostřednictvím soutěže firmy získaly investice téměř za 300 milionů korun, účastníci obdrželi věcné finanční ceny za 24 milionů, startupisté získali podporu na cesty do zahraničí – na konference, do různých akcelerátorů či do ústředí Huaweie. „To vše je posouvá hodně dopředu,“ říká Kešner.

Zástupci start‑upů ovšem volají i po větší podpoře státu. Vedle lepších podmínek pro nábor lidí, včetně cizinců, by jim podle nedávného průzkumu Czech Founders pomohla jasná právní úprava zaměstnaneckých akcií a zjednodušení daňové byrokracie. Pro aktivní podporu státu bylo 68 procent respondentů, jen jeden z deseti dotazovaných se domnívá, že deklarovaná státní podpora odpovídá realitě. Přitom státní peníze byly u zrodu Silicon Valley i u zrodu estonského technologického zázraku.


Finalisté soutěže Vodafone Nápad roku 2022

Robot Artaban

Radoslav Balajka
AI & Robotics

Artaban je čtyřnohý autonomní robot určený k provádění rutinních nebo nebezpečných činností v různých odvětvích průmyslu. Může se hodit například při monitorování oblastí katastrofy, jako jsou požáry, závaly či zemětřesení. Zastane za člověka také rutinní práce, jako je detekce netěsností nebo provádění nemocniční dezinfekce, sledování změn prostředí či zjišťování nebezpečných stavů.

VOS.health

Jiří Diblík
Health & Med Tech

Komplexní platforma, která pomáhá lidem pečovat o duševní zdraví. Aplikace sestaví na základě osobních dat z mobilního telefonu klienta denní plán a doporučí mu sadu aktivit, které má provozovat, aby se cítil lépe. Případně ho propojí s profesionálním psychologem, který pomůže řešit jeho problém. Má zhruba milion uživatelů, z nich asi sto tisíc aplikaci používá pravidelně každý týden.

GitGut.ai

Jan Francírek
Gaming & Virtual Worlds

Hlasový AI asistent pro e-sport hry. Vytváří zážitek, jako by vedle hráče seděl jeho kamarád, jenž zná výborně hru i hráče samotného. Rozumí emočnímu rozpoložení  hráče a je mu díky tomu schopný dát edukační tipy ke hře a hlavně mentální podporu ve správný moment. Letos získal celkem 350 tisíc eur, v přepočtu 8,5 milionu korun, od slovenského fondu Zaka Ventures a českých Depo Ventures.

Campiri

Lukáš Janoušek
Travel & Transportation

Campiri je webová platforma pro sdílení a pronájem obytných vozů. Jejím cílem je kompletně digitalizovat celý proces půjčování karavanů, aby bylo možné je rezervovat na pár kliknutí. Majitelům vozů umožňuje nabídnout svůj nevyužitý karavan k pronájmu a vydělat peníze. Campiri podporuje ekologické pohony, rozvoj sdílené ekonomiky, eliminaci negativních dopadů hromadného turismu na životní prostředí a také lokální komunity.

Talkbase

Klára Losert
Media & Communications

Talkbase je platforma pro týmy, které ke svému růstu používají komunitní aktivity. Tedy například různá setkání vývojářů, influencerů či dalších skupin. Mohou je využívat i k náboru nových pracovníků, k získávání zpětné vazby o produktech nebo pro marketing. Manažeři, kteří se o budování různých komunit kolem svých firem starají, mají díky Talkbase snadnější práci. A komunity se mohou rychleji rozrůstat.

Investown

Peter Maslik
FinTech

Investown je on‑line finanční platforma s investičními úvěry do nemovitostí. Zpřístupňuje zisky z investic na realitním trhu komukoliv bez nutnosti mít na účtu miliony. Investovat lze již od pětistovky. Výše zisku závisí na vybrané investici, každý měsíc přijde na účet poměrná část nájemného. Průměrné zhodnocení se dosud pohybovalo kolem pěti procent ročně. Jeden z hlavních investorů projektu je Seed Starter České spořitelny.

Myco

David Minařík
Green Tech

Biotechnologický start‑up se zaměřuje na vývoj a výrobu přírodních materiálů z houbového mycelia a odpadů zemědělského a dřevozpracujícího průmyslu. Výrobky na bázi mycelia jsou odbouratelné přírodními procesy a využívají se v řadě oborů od obalového přes stavebnictví a konstrukci až po design. Výroba je energeticky nenáročná a naplňuje prin­cipy cirkulární ekonomiky.

Carebot

Matěj Misař, Daniel Kvak
AI & Robotics

Carebot umí prozkoumat rentgenové snímky a upozornit lékaře, kde by mohl být problém. Využívá k tomu umělou inteligenci, která se učí na statisících rentgenových snímků. Díky tomu zvyšuje přesnost i rychlost diagnóz, detekuje dříve těžko viditelné nálezy a šetří čas i peníze. Počet snímků, které musí radiologové vyhodnotit, vzrostl za posledních deset let o desítky procent, zatímco počet radiologů se za tu dobu téměř nezměnil.

Scaut

Petr Moroz
Recruitment & Jobs

Scaut je nástroj pro sběr a hodnocení údajů o zaměstnancích, dodavatelích nebo obchodních partnerech. Platforma pomáhá urychlit a zjednodušit výběr zaměstnanců. A také digitálně a automatizovaně ověřit informace, které uchazeči poskytnou v přijímacím řízení. Firma čerpá z více než 3400 datových zdrojů, které obsahují téměř všechny registry, databáze a úřady, a provedla již přes sto tisíc screeningů.

Vividbooks

Daniel Ondrášek
Education

Vividbooks je digitální učební pomůcka pro interaktivní výuku přírodovědných oborů na základních školách. Lekce vysvětlují látku pomocí názorných animací a rozšířené reality, podněcují konstruktivní debatu, inspirují k přemýšlení a hledání vlastních odpovědí. Učebnice obsahují přes 300 lekcí fyziky a chemie v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Vividbooks využívá přes 320 základních škol a víceletých gymnázií.

Tanganica

Filip Svárovský
Advertising & Marketing

Tanganica jako jednoduchý webový nástroj pro e‑shopy umožní během pár minut spustit reklamu na Googlu a Facebooku. Provozovatel internetového obchodu může své produkty na internetu inzerovat na pár kliknutí. Může spustit profesionální marketing, aniž by musel mít vlastní reklamní účty či pokročilé marketingové know‑how. Ve webovém rozhraní je také možné sledovat statistiky o e‑shopu.

Pealock

Marek Vala
Consumer Electronics

Chytrý a kompaktní zámek na sportovní vybavení, jako je kolo, lyže, snowboard, koloběžka nebo kočárek. Je propojený s mobilní aplikací, disponuje pohybovým senzorem a integrovaným alarmem a zároveň lokalizací pomocí GPS. Umožňuje sjednat pojištění přímo v aplikaci. Produkt, který od začátku míří na globální trh, zaujal i investory. Venture kapitálový fond Nation 1 a výrobce 3D tiskáren Prusa Research do projektu vložili 11 milionů korun.

Související