Vydělali díky PCR testům. Teď opět začnou hledat léky proti rakovině

Když biochemik Václav Navrátil a molekulární biolog Martin Dienstbier před čtyřmi lety zakládali vlastní biotechnologickou firmu, počítali s tím, že na první výsledky své práce si budou muset počkat. U výzkumných start‑upů to tak obvykle chodí. Jenže pandemie covidu‑19 jim to urychlila. Podnik, jehož cílem bylo rozjet vývoj nových léčiv a citlivou diagnostiku kolem patentované technologie DIANA, se vyšvihl do čela tuzemských výrobců PCR testů.

„Byla to vlastně náhoda, výjimečná příležitost, která se těžko bude opakovat,“ říká Dienstbier v pražské laboratoři otevřené loni v létě. DIANA Biotechnologies nejdřív pouze dodávala testovací sady. Vlastní laboratoř měla fungovat jako showroom, aby si zákazníci prohlédli technologii zblízka. Avšak když epidemie vrcholila, stalo se z ní největší testovací centrum v zemi. Zpracovávali tu přes 10 tisíc vzorků denně, asi sedm procent celkového počtu.

Nyní je tu úplný klid, testované vzorky se počítají na stovky denně. Dienstbier vzpomíná, že na začátku roku to byl frkot. Pomohlo, že celý proces automatizovali. Co se jinde dělalo ručně, tady obstarávali roboti; zpracovávalo se 100, nebo dokonce 400 vzorků naráz. „Někde měli problém s kapacitou přístrojů, jinde s nedostatkem personálu, tam zase nestíhali zpracovávat data, která se musela hlásit do státních registrů. My jsme to celé digitalizovali a automatizovali,“ vysvětluje Dienstbier. Díky tomu vystačili s třemi místnostmi a 15 lidmi.

Když umíte PCR a přijde virus

Pomohly i přístroje, roboty i automaty, které už v laboratoři byly pro dřívější výzkum. Staví na technologii DIANA (anglická zkratka DNA‑linked Inhibitor Antibody Assay), kterou vynalezl Navrátil za svého působení v Ústavu organické chemie a biochemie. Dokáže velmi citlivě – na úrovni jednotlivých molekul – měřit koncentrace látek v krvi. Pak je možné odhalit onkologické či neurodegenerativní onemocnění v počínající fázi. Lékařům to dává šanci rychleji reagovat.

S pomocí metody DIANA je možné také hledat nová léčiva, což je proces, který dnes zabere 10 až 15 let. Ve Vestci u Prahy, kde DIANA Biotechnologies už čtyři roky sídlí, se zaměřují na úplný začátek této cesty. Hledají nové účinné látky, například inhibitory enzymů. U řady onemocnění je třeba aktivitu této bílkoviny, působící jako katalyzátor procesů, utlumit, pokud je s ní něco špatně.

Epidemie změnila hodně věcí. Lidé se budou při respiračních obtížích testovat víc než dřív, aby věděli, co přesně jim je.

„Máme celou knihovnu chemických látek, každá má trochu jinou strukturu a jiné vlastnosti. Všechny je vyzkoušíme, což je díky naší technologii možné urychlit, a hledáme, která z nich zabere. Chemici pak zkoumají tu látku dál a testují, jak by se chovala v lidském těle. Až ve chvíli, kdy takový ‚kandidát‘ projde všemi testy, bude možné ji pustit do klinických studií,“ vysvětluje Dienstbier.

DIANA to jednak dělá na zakázku pro velké farmaceutické firmy a zároveň rozjíždí vlastní výzkum. Když přišel covid, společnost tyto projekty utlumila a využila know‑how k výrobě PCR testů. Nabízelo se to, protože součástí technologie DIANA je i tato detekční metoda. Polymerázová řetězová reakce (PCR) kopíruje malé segmenty DNA nebo RNA a testy na covid ji pouze popularizovaly. V Česku se jí zabývají i další firmy jako brněnský GeneProof či královéhradecká Generi Biotech.

Covid neskončil, covid trvá

Dienstbier říká, že před covidem je třeba mít se stále na pozoru. „Když jsme před rokem zakládali vlastní laboratoř, byli jsme si na 90 procent jistí, že na podzim se epidemie vrátí. Teď je situace lepší, populace je proočkovaná, hodně lidí covidem prošlo, ale bude záviset na tom, jaká varianta se na podzim začne šířit. Pokud bude podobná omikronu, možná začneme brát covid jako chřipku. Ale zároveň existuje určitá pravděpodobnost, že přijde problematičtější varianta.“

Zatím je tedy podle něj předčasné vracet zdravotnictví zcela do „normálu“. Vláda to však už dělá. Pojišťovny od dubna hradí testy na covid jen smluvním partnerům. Tedy většinou laboratořím, s nimiž spolupracovaly už před jeho příchodem. Kdyby na podzim přišla další mohutná vlna, mohlo by se stát, že kapacita bude opět nedostatečná.

Některé laboratoře už začaly rozprodávat přístroje, a to i do zahraničí, kde je o ně stále zájem, a propouštějí personál. S poklesem zájmu k nule přes léto se počítalo, s nejistým výhledem, co bude na podzim, se jim pak kapacity moc držet nechce. DIANA nicméně svou laboratoř nezavírá. „Plánujeme ji přeměnit na klasickou diagnostickou laboratoř, kde se vzorky nebudou testovat už jen na covid, ale i na jiné viry a na další indikace,“ říká Dienstbier.

Epidemie totiž změnila některé zvyky. A ve Vestci čekají, že lidé se budou mnohem více testovat, aby věděli, co jim přesně je. V prvních vlnách covidu se testovalo hlavně proto, aby se zamezilo dalšímu šíření viru. S rozšířením možností léčby, ať jde o monoklonální protilátky či tablety paxlovid, dává testování větší smysl i z individuálního pohledu. Když se léčba nasadí včas, může zmírnit příznaky či zkrátit dobu v posteli. „Pokud budou mít lidé nějaké nespecifické respirační příznaky, bude možné díky výsledku testu zareagovat správnou léčbou,“ říká Dienstbier.

DIANA Biotechnologies už má novou generaci testů ze slin, která odhalí nejen covid, ale i chřipku či respirační syncytiální virus (RSV). Nyní je uvádí na trh a na podzim by měly být dostupné všem laboratořím, které v době pandemie využívaly její testování.

Dienstbier vychází také z predikcí, že na podzim se mohou vrátit i nové kmeny chřipky, která díky covidu ustoupila, neboť imunita vůči nim částečně vymizela.

Svoboda díky pandemii

Využívat PCR metodu k testování je podle něj trendem po celém světě. V české firmě to ještě trochu vylepšili, takže mohou odebraný vzorek slin přidávat přímo do detekční reakce, bez nutnosti předchozí izolace genetické informace viru. Zrychluje to proces testování v laboratoři. Tuto technologii si patentovali ve Spojených státech.

Covid ukázal, jak je důležitý výzkum ve firmách. Česku chybí vědci, kteří by přenesli znalosti do průmyslu.

Firma založená v roce 2018 pokročila hodně rychle. Nejenže standardní metodu postupem času vylepšovala, navíc si začala vyrábět jednotlivé látky, které jsou součástí testu. Teď zde dokonce uvažují, že by velkým hráčům začali prodávat i některé komponenty.

A zároveň chtějí vyrazit za hranice. „Začínali jsme od nuly a během covidu jsme se stali největším výrobcem PCR testů v Česku. Na vrcholu epidemie jsme vyráběli milion testů měsíčně. S novou generací testů bychom teď chtěli vstoupit na globální trh. Je to více konkurenční trh, navíc ve chvíli, kdy zájem o testování upadá. Ale věříme, že díky drobným výhodám, které naše testy mají, se dokážeme prosadit i proti velkým jménům,“ říká Dienstbier.

Svoboda díky covidu

Spoluzakladatel doufá, že nyní bude konečně víc času vrátit se naplno k projektům, kolem nichž firma vznikla. „Přijímáme teď asi 20 nových výzkumníků, kteří se zaměří zejména na farmaceutickou část, na vývoj léčiv,“ říká. S brněnským institutem CEITEC například spolupracují na onkologických projektech. „Objevil se nepříliš známý enzym, který má velký význam pro růst rakovinných buněk. Hledáme inhibitor tohoto enzymu, něco, co by ho mohlo zablokovat,“ říká Dienstbier.

A v těchto projektech by v DIANA Biotechnologies mohly pomoci peníze, které firma vydělala díky covidovým testům. Před čtyřmi lety získali výzkumníci 80 milionů korun od investiční společnosti bpd partners, kterou vlastní někdejší majitelé společnosti Czech Coal Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský. Původní investice měla pokrýt čtyři až pět let vývoje, aby se firma stala soběstačnou.

Covid ušetřil další investiční kola. Vydělat si na další výzkum není běžné, při vývoji nových léčiv jsou firmy obvykle závislé na penězích zvenku. „Dává nám to určitou svobodu, můžeme se rozhodovat podle toho, kde vidíme největší potenciál. A nejsme tolik svázáni tím, kde jsme komu co slíbili během investičního kola. Ve finále to může urychlit vývoj. Samozřejmě doufáme, že část firmy, která se věnuje PCR diagnostice, bude i nadále zisková,“ říká Dienstbier.

I farmacie je průmysl

Výzkum v biotechnologiích se podle něj v Česku dost podceňuje. „Hodně se mluví o potřebě inovací, o podpoře průmyslu. Každý si hned vybaví továrny a obráběcí stroje. Ale málokdo si uvědomuje, že farmacie je také průmysl, a to jeden z těch nejmodernějších a nejinovativnějších. A zapomíná se i na to, že součástí vývoje léčiv je řada kroků v preklinickém výzkumu a vývoji, než přijdou na řadu klinické studie se skutečnými pacienty v nemocnicích,“ popisuje molekulární biolog.

A jak je důležitý silný výzkum ve firmách, se nakonec projevilo i během covidu. Země, kde mají biotechnologie silnou pozici, například Dánsko, se s jednotlivými vlnami vypořádaly mnohem lépe. Firmy s vlastním výzkumem jsou totiž schopny rychle reagovat, pokud se něco semele. Mají odborníky, přístroje, není třeba nikoho složitě zaučovat.

Dienstbier vysvětluje, že v Česku je relativně silný základní výzkum v biologii či biochemii, pracují v něm špičkoví odborníci v různých ústavech Akademie věd. Jenže samotný vývoj léčiv mnoho firem nedělá. Je tu sice například Zentiva, ale její výzkum se zaměřuje především na optimalizaci generik, tedy ekvivalentů původních léků vyráběných jako kopie po vypršení patentové ochrany předloh. Na vývoj nových originálních léčiv se firma nesoustředí. Vlastní výzkum léků na rakovinu má třeba Sotio ze stáje PPF.

„Z univerzit vycházejí poměrně slušní vědci, ale chybí tu přechod do průmyslu. Snaží se pokračovat v akademické kariéře. A když odejdou, většinou na nějaké obchodní pozice ve farmaceutických firmách. A své know‑how ztrácejí. Usilujeme o to, aby se kariéra vědce ve firmě brala stejně hodnotně jako toho v akademii,“ říká Dienstbier.

Jinými slovy, aby se Česko dostalo do situace, která je běžná na Západě. Ne každý nadějný student v biochemii musí usilovat o kariéru profesora na vysoké škole. Ale studuje s cílem jít do firemního výzkumu a podílet se na vývoji nových léčiv. Ostatně Navrátil s Dienstbierem jsou právě ten příklad, vzešli z vědeckého prostředí, ale slibnou technologii už rozvíjejí ve firmě. A nyní chtějí ukazovat, že to jde, jen je třeba mezi studenty vzbuzovat zájem.