Václav Navrátil za peníze uhlobaronů rozjíždí vývoj léků

Biochemik Václav Navrátil vyvinul metodu, která by mohla odhalit rakovinu nebo třeba Alzheimerovu chorobu v dřívějších stadiích. Vedle diagnostiky chorob najde uplatnění při vývoji léků. Navrátil založil s podporou svého domovského pracoviště, Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, firmu Diana Biotechnologies, kde nápad rozvíjí. Na rozjezd své společnosti v létě získal peníze od miliardářů a někdejších majitelů společnosti Czech Coal Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského. Investiční společnost BPD partners postupně do výzkumného start-upu vloží 80 milionů korun. "Za peníze nakupujeme špičkové vybavení a zaplatíme z nich i první roky provozu," říká Navrátil, který si rozhodně nedává malé cíle. Věří, že se jeho firma časem stane regionálním centrem vývoje léčiv.

Celý projekt má podle investorů velký potenciál. "Start-up má už dokonce první tržby," říká Pavel Brůžek mladší, předseda představenstva BPD partners. A upozorňuje, že tým dosáhl úspěchu v krátké době a s nižšími investičními a provozními náklady, než se původně plánovalo.

Také Václav Navrátil si spolupráci pochvaluje. "Máme štěstí, že investora při jednáních zastupují pánové Miroslav Tvrzník a Pavel Brůžek mladší. Díky jejich zájmu o věc jsou pro nás tato jednání potěšením a přínosem zároveň," podotýká Navrátil. Vyzdvihuje také profesionální úroveň schůzek a dobrý přehled investorů o daném oboru.

Bez investora by se neobešli

Zásadní roli při rozvoji technologie hrálo podle Navrátila zázemí silné vědecké skupiny Jana Konvalinky a podpora vedení ústavu, zejména ředitele Zdeňka Hostomského a Martina Fuska, který má na starosti propojovat vědce a soukromou sféru. Příklady hodné následování na ústavu existují. V minulosti tam působil i chemik Antonín Holý, jehož léky proti viru HIV nebo žloutence se nyní používají po celém světě.

Ale bez přílivu soukromých financí by start-up neměl šanci dostat nápady vědců do praxe. "Chceme rozvíjet a komercionalizovat aplikace na poli biotechnologií, což vyžaduje výrazně vyšší počáteční investice než například v IT," vysvětluje Navrátil. A upozorňuje, že po založení firmy se tempo práce výrazně zrychlilo, což je podle něj dané i tím, že se výzkumný tým může nyní soustředit pouze na důležité věci související s rozvojem a komercio­nalizací technologie. Start-up se navíc rychle rozrůstá a najímá nové zaměstnance.