Stačí drobná zmínka o zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku či jedna špatná zpráva z bojiště a energie po Evropě skokově podražují. Trhy do cen promítají rostoucí nejistotu ohledně dostatečného množství dodávek. Zemní plyn s dodávkou na příští rok stojí na burze kolem 80 eur, čtyřikrát víc než loni touto dobou. Kontrakty na nejbližší měsíce jsou ještě téměř o dvacet eur vyšší, ceny se prudce hýbají nahoru dolů. A drahý plyn se následně promítá i do cen elektřiny.

Hlavní příčinou rostoucích cen plynu v Evropě je omezování dodávek z Ruska. Nepřišlo až s válečným konfliktem, ale začalo už loni. Ruský exportér plynu Gazprom navzdory atraktivním cenám omezoval od podzimu krátkodobé dodávky a plnil jen dlouhodobé smlouvy. Navíc ponechal většinu svých zásobníků v Evropě takřka prázdných. Přestože za zdražováním plynu stály i další důvody, jako nečekaná poptávka z Asie, plně se ukázala závislost Evropy na ruských dodávkách energií. Kam až se ceny energií mohou vydat v příštích měsících a letech?

Plyn je. Ale ne tam, kde je třeba

Hlavní problém je nedostatečná, či spíše nevhodně nastavená infrastruktura. „Plynu je na světě dost. Při dnešních cenách je možné ho těžit za příznivé náklady. Nejsou ale vybudované dostatečné kapacity, jak plyn z těchto míst dostat do Evropy. A ještě hůře do střední Evropy,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Přestože politici hledají cesty, jak závislost na ruském plynu snížit, třeba výstavbou nových terminálů na zkapalněný zemní plyn LNG, odhadnout cenový vývoj pro nejbližší měsíce se moc nedá. Ovlivňujících faktorů je příliš mnoho. „Jasněji bude v období prázdnin, kdy budeme vědět více o plnění zásobníků se zemním plynem a také o jeho zajištění pro zimní měsíce. Navíc v krajním případě brzkého úplného ukončení dodávek zemního plynu z Ruska by pravděpodobně došlo k omezování dodávek podle regulačních stupňů a volný trh by tak prakticky přestal existovat,“ říká řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Petr Čambala.

Ceny emisních povolenek (ceny v eurech za tunu)

Dlouhodobější predikce je o něco snadnější, s každým dalším rokem ceny klesají. Plyn s dodáním v roce 2023 se v pátek na nizozemské burze obchodoval za 83 eur, následující rok stál 66 eur, rok 2025 pak 53 eur a dodávka v roce 2026 jen 41 eur za megawatthodinu. „Výrobci, dodavatelé i obchodníci očekávají v té době uklidnění trhu a lepší zajištění dodávek plynu do Evropy. Na ceny elektřiny a plynu z roku 2020 se však již nikdy nedostaneme,“ říká Čambala.

Nejistota může zůstat na trzích delší dobu, dokud Evropa nedosáhne větší energetické soběstačnosti. Vysoké ceny však mohou motivovat k investicím.

Elektřina z podstatné části odráží zdražování plynu. Její cena na pražské energetické burze PXE vystoupala minulý týden na 227 eur za megawatthodinu, což je proti loňskému lednu 4,5krát víc. „Burza vnímá výrobu elektřiny z plynu jako flexibilní možnost vykrytí dodatečné poptávky, a proto stojí za velkou částí současného zdražování elektřiny,“ říká hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník.

Související

V růstu ceny elektřiny se odrážejí i vyšší náklady na emisní povolenky. Podle modelového propočtu ČEZ mají takřka čtvrtinový podíl. Vedle vyšších klimatických cílů EU je za zdražením povolenek také přesun části výroby z plynových do uhelných elektráren. V Německu od ledna do dubna stoupla meziročně výroba v uhelných zdrojích o 15 procent, naopak v plynových elektrárnách se vyrobilo o pětinu méně. I přes drahé povolenky je výroba z uhlí stále levnější.

Jak rostou velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě

„Nejistota může zůstat na trzích delší dobu, dokud Evropa nedosáhne větší energetické soběstačnosti. Výhled na ceny elektřiny je nejasný. A nedá se říci, zda nyní ceny fixovat na delší dobu, nebo ne,“ říká Bechník.

Vysoké ceny energií by nicméně mohly motivovat investory k investicím do nových zdrojů či do infrastruktury. „V uplynulém desetiletí byly ceny energií nízké, nestimulovaly investice do úspor ani do nových zdrojů. Můžeme to nyní brát jako příležitost, že se energetika promění, že se zmodernizuje, že bude efektivnější na straně spotřeby i na straně dodávky. Problém je ale současná volatilita,“ říká člen představenstva Pražské plynárenské Petr Kovařík.

Velkoobchodní ceny jsou podobné v celé střední Evropě. Aktuálně jsou nejvyšší ve Francii. Teoreticky by díky vysokému podílu jádra měly být v této zemi nižší, jenže ceny kvůli odstávkám bloků nyní nejčastěji stanovují plynové elektrárny s vysokými náklady. Průměrnou německou cenu naopak sráží vyšší výroba v uhelných elektrárnách a „zelených“ zdrojích.

Podobně jako u plynu ceny elektřiny na další roky na trzích klesají. Vliv bude mít také rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů, která by měla elektřinu spíše zlevňovat. Už teď je to vidět na drobném rozdílu mezi cenou v Česku a v Německu, kde mají obnovitelné zdroje vyšší podíl. Postupně bude klesat i vliv povolenek na ceny elektřiny.

Jenže na to ještě bude třeba počkat. Firmy i domácnosti budou nějakou dobu pod tlakem drahých energií. Mnohé podniky už nyní vyšší ceny pociťují, ty, které si zafixovaly cenu loni zkraje roku, mohou zatím zůstat v klidu. Do ceníků pro domácnosti – pokud kvůli krachu svého dodavatele nespadly do zvláštního režimu – se aktuální vzestup burzovních cen ještě promítne. Buď při obnovení fixace, či s novými tarify. Už teď však mnozí platí výrazně vyšší částky než před rokem. Navíc některé podniky mají problém vůbec dodavatele sehnat – jen někteří z nich si v současné nepřehledné situaci dovolí nabírat nové firemní zákazníky. Ani pak nejsou často ochotni nabídnout stabilní ceny, odběratelé jsou odkázáni na dodávky za proměnlivé spotové ceny.

Ceny elektřiny na energetické burze

Těžký život českých firem

Česká ekonomika je přitom na dostupné a levné energii z velké části založená. A nemusí jít o energeticky náročné provozy v klasickém průmyslu, jako jsou pekárny a další potravináři, chemičky či těžba surovin, v nichž podíl energií na celkových nákladech překračuje 25 procent. Podle průzkumu Hospodářské komory více než polovina firem očekává, že účty za energie jim letos stoupnou meziročně o více než 50 procent. Prezident komory Vladimír Dlouhý týdeníku Ekonom řekl, že v ohrožení jsou kvůli tomu spíše menší a střední firmy. A – na rozdíl od pandemie – napříč ekonomikou.

Na firmy totiž dopadají drahé energie i zprostředkovaně přes ceny nakupovaného materiálu. „Účty za energie se nám meziročně zdvojnásobily. V našem podnikání to sice nejsou existenční položky, ale u výrobců skla už se jedná o jednu z nejvýznamnějších nákladových položek a to má přímý dopad na ceny našeho hlavního materiálu, který už pro nás existenční položkou je. Sklo a zrcadlovina činí zhruba 50 procent všech našich nákladů,“ říká ředitelka výrobce zrcadel Amirro Lucie Hronová.

A pak jsou tu úspory. Někdy stačí otočit kohoutkem. Podle statistik společnosti Amper Meteo spotřebovalo Česko v dubnu meziročně o čtvrtinu méně plynu, po očištění o vliv počasí poklesla spotřeba téměř o 18 procent. „Už od podzimu sledujeme, že spotřeba plynu je nižší než v minulých letech. Nyní tento trend nabírá na obrátkách. Za většinou rozdílu jsou úspory ve vytápění, které jsou motivovány skokovým zdražováním energií,“ říká analytik Amper Meteo Kamil Rajdl. U elektřiny podobný trend nenastal, její spotřeba po očištění o vliv počasí za první čtyři měsíce roku dokonce stoupla o 0,6 procenta.

Se zdražováním se potýkají všichni a hledají cesty, jak z toho ven. „Neplánujeme omezovat investice, protože ty nás proti změnám cen chrání. Nakupujeme nejmodernější, a tedy i nejúspornější hardware a společně s optimalizací IT systémů našich klientů jsem schopni docílit nižší spotřeby,“ říká výkonný ředitel technologické společnosti ČMIS Pavel Hofrichter.

Ceny plynu na energetické burze

Na úspory spoléhá i pěstitel konopí, společnost LitCBD. „Přešli jsme z výbojek na LED panely a dlouhodobě zvažujeme možnosti obnovitelných energetických zdrojů, v areálu naší pěstírny je například vodní turbína. Ačkoliv jsme momentálně chráněni dlouhodobou fixací, je to v našem strategickém plánování jeden z hlavních bodů,“ říká šéf firmy Vojtěch Ulman.

Podle Čambaly by firmy ale neměly dělat unáhlená rozhodnutí na základě aktuálního stavu, na firemní energetiku by měly nahlížet strategicky. „V průmyslu nyní leží velký potenciál rozvoje fotovoltaických elektráren, mnohem větší než u domácností. Další velký potenciál pro firmy leží v kogeneraci, společné výrobě elektřiny a tepla. Nutností je ale individuální řešení. Díky kogeneraci bude ve firmách dávat ještě dlouho smysl plyn,“ říká Čambala.

Na úspory či na nové zdroje energie mohou firmy získat dotace z různých zdrojů. Poradenství při revitalizaci nehospodárných budov kvůli úspoře energií nabízí třeba Národní rozvojová banka prostřednictvím poradenského programu ELENA, a to včetně úhrady 90 procent výdajů. Navíc nabízí možnost bezúročného financování.