Ekonom Karel Engliš (1880–1961) je dnes pozapomenutý, přesto šlo o člověka, který pomohl vybudovat meziválečnou československou ekonomiku. Byl šestinásobným ministrem financí, guvernérem Národní banky československé i profesorem národního hospodářství. Jeho dílo ve prospěch republiky i pohnuté životní osudy nyní přibližuje čtyřsetstránková a obrazově bohatě vybavená studie historika Martina Hlaváče „Karel Engliš“, která vyšla v nakladatelství Euromedia Group.

Engliš nebyl pouhým ekonomem, v jeho případě šlo o skutečného národohospodáře. Díky širokému akademickému rozhledu i selskému rozumu, zkušenostem s praktickou prvorepublikovou politikou a kontaktům s velkým byznysem dokázal realisticky zhodnotit situaci a nalézat vhodná opatření. Což se ukázalo při úspěšném překonání hospodářského a sociálního rozvratu po první světové válce, udržení stabilní měny, vybudování moderního daňového systému i při hledání cesty z drtivé světové hospodářské krize. Důležitá podle Martina Hlaváče nebyla jen praxe, ale rovněž rozsáhlá a systematická vědecká činnost. Engliš se vypracoval v uznávaného teoretika hájícího soukromé vlastnictví, liberalismus a svobodu, nicméně připouštějícího zásahy státu v kritických situacích.

Spor o českou korunu

Jádrem Hlaváčovy studie je působení Engliše v čele ministerstva financí, kam nastoupil v roce 1920. Už tehdy byl odpůrcem příliš silného kurzu nové československé koruny a dalších snah o její zpevňování. Což z něj učinilo protivníka nejmocnějšího českého finančního ústavu, Živnostenské banky, která silnou měnu naopak uváděla v život. A jejího ředitele Jaroslava Preisse, který díky ní od vídeňských majitelů levně vykupoval akcie firem na českém území a budoval tak kolem „své“ banky průmyslové impérium. Karel Engliš požadoval slabší kurz, který by nebyl překážkou exportu a usnadňoval by modernizaci domácích podniků. Jako mnohonásobný ministr financí pomáhal nejen plzeňským Škodovým závodům, největší strojírenské firmě v zemi, ale i s vytvořením a posílením Anglo‑československé banky.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.